Jak žil gadžo mezi „kopiemi Čechů“

Inzerát na dům, ve kterém chci bydlet: Předlice, Ústí n. L., garsonka (i nezaříz.), cigáni v sousedství podm., platím předem, zn.: jsem gadžo. Filmař Tomáš Kratochvíl se rozhodl na půl roku odstěhovat do romské čtvrti. Stal se bílou vránou mezi černými ovcemi? Svůj dokumentární deník zveřejní 23. dubna ve 20:00 na ČT2 v cyklu Český žurnál.

UPOUTÁVKA: Gadžo

Vždycky jsem si přál mít krásnou ženu, bydlet v centru Prahy a natáčet filmy. To se mi splnilo. A pak šlo všechno do háje... začínají filmové zápisky Tomáše Kratochvíla. Zlom v osobním životě jej posunul k rozhodnutí dopřát si změnu. Cestu stopem kolem světa, o níž taky uvažoval, zkrátil ale jen na trasu Praha – Ústí nad Labem. S krosnou a malou kamerou zamířil do Předlic, čtvrti s domácky znějícím názvem, ale mnohem méně milou pověstí, najít si podnájem.

Rozhodnutí odstěhovat se mezi Romy nebylo hurá nápad. Spíš vyplynulo z jeho předchozí práce a témat, kolem nichž se motal. Kromě toho, že spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování, se jeho předešlý dokument Shakespeare v ghettu (přehrát si ho můžete v iVysílání) vztahu majoritní společnosti a romské menšiny také dotýkal. S kočovnou divadelní společností a její hrou Othello is black se vydal na nepokojné Šluknovsko.

Gadžo
Zdroj: ČT24/ČT

Reakce na dvacetiminutový snímek ale prý nebyly dvakrát příznivé. Dostalo se mu i doporučení, „ať si s nimi zkusí žít“. „S nimi“ rovná se s Romy. A tak to zkusil. Přizpůsobit se nepřizpůsobivým. I když - kdo je vlastně nepřizpůsobivý? podněcuje v dokumentu k diskusi. Snaží se opravdu majorita i minorita nakročit k žití spolu, nejen vedle sebe? Přesněji: nejsou to mnohdy spíš kroky vedle?

„Co vidím v sociálním průmyslu, je šaškárna,“ tvrdí Kratochvíl s vědomím, že všem se jeho názor líbit nebude. „Tím, že jakože pomůžeme - uděláme dluhové poradenství, uděláme kluby pro mládež -, jen záplatujeme, ale neřešíme příčinu. A příčina je v tržní ekonomice, která úplně vyřazuje celé skupiny lidí. Nejedná se jen o cigány. Bydlíte ve Varnsdorfu nebo v Ústí nad Labem, kde máte vzít peníze, když jste si nadělali hypotéku, když vaše děti vědí, že tady nemají perspektivu, a utečou do Prahy? Jste nasranej, to je logický. A u cigánů je to ještě o to výraznější, že tu je rasová diskriminace - a v Čechách je.“

Kratochvíl se pokusil sedět půl roku na dvou židlích (doslovně i zakomponovaných do snímku) rozdílných mentalit a přístupu k životu - mladého bílého muže (i když podle všeho intelektuála nebránícího se alternativám, což jeho přizpůsobivost zvyšuje) a „kopií Čechů“, jak Romy v dokumentu jeden z nich popisuje. Je to odlišnost natolik veliká, že zákonitě vede k nepochopení.

„Jednak je tu rozdílnost sociální - cikáni mají úplně jinou historickou zkušenost než my, většinu své existence v Evropě byli opovrhovaní a pronásledovaní a většina z nich žila v chudobě a žije do teď. A pak máte etnickou zkušenost. Pravděpodobně opravdu přišli z Indie, jsou úplně jiná krev než my ze severu, mají v sobě oheň,“ popisuje Kratochvíl a připojuje konkrétní příklad odlišného pohledu: „Člověku ze střední třídy, poměrně zajištěnému, připadá iracionální, že žijí přítomným okamžikem, pokud jde o hospodaření s penězi. Ale když jste chudý, a tím myslím opravdu zadlužený na několik generací dopředu, tak je pro vás naprosto racionální si peníze na chvíli užít, jakmile se k nějakým dostanete, a ne je rozdělit a být hladový o trošku míň třicet dní v měsíci.“

Nahrávám video

V dokumentu neopomíjí ani protiromské demonstrace přiživované incidentem v nedalekém Duchcově, kde skupina Romů napadla manželský pár. „Musíme se na útok podívat jako na útok jednotlivců, ne na útok všech Romů,“ vyzývala tehdy ke zklidnění vypjatých emocí zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. I Kratochvíl říká, že vnímání romského etnika jako jednolité skupiny je mylné. A ve svém dokumentárním deníku se dělí o pohled na několikaměsíční soužití s „jen“ jednou romskou rodinou. Takže?

Jeho snímek nelze brát jako hloubkovou sondou do romského etnika. Spíš je dokumentárním experimentem, který má potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že s Romy nelze žít pod jednou střechou, na „vzorku“ jedné konkrétní rodiny. Působí téměř příkladně, ovšem mezi řečí tu a tam vyplyne, že je to spíš správňáctví na šikmé ploše. Alespoň nazíráno přes pravidla a zákony, jimiž se řídí majorita. Na druhou stranu: Kdyby u neromské rodiny zazvonil Rom s kamerou, že hledá podnájem, dostalo by se mu stejného přijetí?

Gadžo
Zdroj: ČT24/ČT

Proniknout pod kůži (bez ohledu na její barvu) soužití s Romy se pokoušel Český žurnál už v první řadě cyklu. Zařazení tématu do pětice letošních dokumentů ukazuje, že tvůrci projektu považují zabývání se touto otázkou za společensky potřebné. Filip Remunda a Vít Klusák v loňském dokumentu Život a smrt v Tanvaldu naznačovali, že pes špatných „sousedských“ vztahů je zčásti zakopán v předsudcích, které mnohdy ani nevycházejí z osobní zkušenosti - a to na obou stranách.

Gadžo je za poslední rok už třetím dokumentem (v koprodukci České televize), který se snaží sklony k černobílému vnímání romské menšiny narušit trochu jiným úhlem pohledu. Kromě zmíněného Remundova a Klusákova snímku (k přehrání je i v iVysílání, stejně jako ostatní díly Českého žurnálu) měl přednedávnem českou premiéru slovenský dokument Všechny moje děti o faráři, který učí obyvatele romských osad „dávat a brát“. Zjednodušit problém nesnášenlivosti na hodinový film pochopitelně nejde, a žádný ze tří dokumentů ani nepřichází s jednoduchým spasitelským řešením, spíš připomínají nedořešené otázky, u nichž se hledání odpovědí často zasekne u povrchu a neprostoupí až ke kořenům. 

Ptejte se Tomáše Kratochvíla - 24. dubna na chatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela první dáma americké country a filantropka Dolly Partonová

Ve věku 80 let zemřela americká zpěvačka, autorka písní, herečka a filantropka Dolly Partonová, uvedly v úterý večer světové agentury s odvoláním na rodinu umělkyně. Partonová byla považována za legendu a první dámu americké country. Neméně zásadní je ale vliv této umělkyně na poli filantropie a ženské emancipace v hudbě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo ukončuje připomínky ke kulturní politice. Nikdo nás nepřizval, říkají umělci

Ministerstvo kultury v úterý uzavírá připomínky odborné veřejnosti k návrhu nové státní kulturní politiky do roku 2030. Někteří zástupci umělecké sféry si stěžují, že je k tvorbě materiálu nikdo nepřizval. A že dokument neotevírá zásadní témata, třeba situaci pracovníků na volné noze. Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) ale dokument stanovuje věcné priority resortu a garantovat finance předem nemůže.
před 6 hhodinami

Lupiči v evropských muzeích přitvrzují. Víc násilí a zlata, méně nenápadnosti

Evropská policejní agentura Europol si všímá narůstající násilnosti pachatelů, kteří se vydají pro lup do evropských muzeí. Tento trend dává do souvislosti s nástupem nových zločineckých sítí. Ty cílí na konkrétní cenné artefakty, přičemž překupníky s uměním nahrazují příležitostné skupiny rekrutované prostřednictvím sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Red Leather má pod kloboukem upřímné písně o temnotě a naději

Hrál na ulicích Los Angeles, obličej skrývá pod kloboukem s třásněmi a poslední čtyři roky míří mezi hudební elitu. Americký hudebník z Nevady Red Leather koncertoval v srpnu v Praze. V hudbě kombinuje country s rockovými melodiemi a v textech vypráví o zkušenostech se závislostmi.
před 15 hhodinami

VideoDo Síně slávy Národního divadla vstoupil tenorista Štefan Margita

Do Síně slávy Národního divadla (ND) u příležitosti zahájení 144. sezony při tradičním setkání se zaměstnanci vstoupil operní pěvec Štefan Margita. Jeho uvedení do Síně slávy ND je podle vedení divadla vyvrcholením jedné z nejuznávanějších operních uměleckých drah v historii české první scény. Svou cestu zde zahájil již v roce 1984 jako Lenskij v Evženu Oněginovi a koktavý Vašek v Prodané nevěstě. Národní divadlo zároveň ocenilo umělce a umělkyně do 35 let. Generální ředitel udělil cenu baletce Naně Nakagawové, pěvci Danielu Matouškovi, tanečníkovi Matyáši Rambovi a herci Zdeňku Piškulovi.
24. 8. 2026

Máša, medvěd a sankce. Seriál vadí nejen Ukrajině kvůli ruské propagandě

Ukrajina zařadila na svůj sankční seznam tvůrce a distributory ruského animovaného seriálu pro děti Máša a medvěd. Příběhy, které nasbíraly miliardy zhlédnutí po celém světě, včetně Česka, považuje za propagandu.
24. 8. 2026

Kvíz k Hradozámecké noci: Posviťte si na své znalosti

V sobotu 22. srpna se uskuteční Hradozámecká noc. Na sto čtyřicet památek, státních i soukromých, po celé republice zůstane otevřeno i po setmění, mnohé připravily navíc speciální program. Včetně třinácti, které jsme zařadili do kvízu o českých hradech a zámcích. Ověřte si v něm, jestli – pokud jde o znalosti – také netápete ve tmě.
22. 8. 2026

V Indii vzniká muzeum připomínající polské uprchlíky za druhé světové války

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
21. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.