Jak žil gadžo mezi „kopiemi Čechů“

Inzerát na dům, ve kterém chci bydlet: Předlice, Ústí n. L., garsonka (i nezaříz.), cigáni v sousedství podm., platím předem, zn.: jsem gadžo. Filmař Tomáš Kratochvíl se rozhodl na půl roku odstěhovat do romské čtvrti. Stal se bílou vránou mezi černými ovcemi? Svůj dokumentární deník zveřejní 23. dubna ve 20:00 na ČT2 v cyklu Český žurnál.

UPOUTÁVKA: Gadžo

Vždycky jsem si přál mít krásnou ženu, bydlet v centru Prahy a natáčet filmy. To se mi splnilo. A pak šlo všechno do háje... začínají filmové zápisky Tomáše Kratochvíla. Zlom v osobním životě jej posunul k rozhodnutí dopřát si změnu. Cestu stopem kolem světa, o níž taky uvažoval, zkrátil ale jen na trasu Praha – Ústí nad Labem. S krosnou a malou kamerou zamířil do Předlic, čtvrti s domácky znějícím názvem, ale mnohem méně milou pověstí, najít si podnájem.

Rozhodnutí odstěhovat se mezi Romy nebylo hurá nápad. Spíš vyplynulo z jeho předchozí práce a témat, kolem nichž se motal. Kromě toho, že spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování, se jeho předešlý dokument Shakespeare v ghettu (přehrát si ho můžete v iVysílání) vztahu majoritní společnosti a romské menšiny také dotýkal. S kočovnou divadelní společností a její hrou Othello is black se vydal na nepokojné Šluknovsko.

Gadžo
Zdroj: ČT24/ČT

Reakce na dvacetiminutový snímek ale prý nebyly dvakrát příznivé. Dostalo se mu i doporučení, „ať si s nimi zkusí žít“. „S nimi“ rovná se s Romy. A tak to zkusil. Přizpůsobit se nepřizpůsobivým. I když - kdo je vlastně nepřizpůsobivý? podněcuje v dokumentu k diskusi. Snaží se opravdu majorita i minorita nakročit k žití spolu, nejen vedle sebe? Přesněji: nejsou to mnohdy spíš kroky vedle?

„Co vidím v sociálním průmyslu, je šaškárna,“ tvrdí Kratochvíl s vědomím, že všem se jeho názor líbit nebude. „Tím, že jakože pomůžeme - uděláme dluhové poradenství, uděláme kluby pro mládež -, jen záplatujeme, ale neřešíme příčinu. A příčina je v tržní ekonomice, která úplně vyřazuje celé skupiny lidí. Nejedná se jen o cigány. Bydlíte ve Varnsdorfu nebo v Ústí nad Labem, kde máte vzít peníze, když jste si nadělali hypotéku, když vaše děti vědí, že tady nemají perspektivu, a utečou do Prahy? Jste nasranej, to je logický. A u cigánů je to ještě o to výraznější, že tu je rasová diskriminace - a v Čechách je.“

Kratochvíl se pokusil sedět půl roku na dvou židlích (doslovně i zakomponovaných do snímku) rozdílných mentalit a přístupu k životu - mladého bílého muže (i když podle všeho intelektuála nebránícího se alternativám, což jeho přizpůsobivost zvyšuje) a „kopií Čechů“, jak Romy v dokumentu jeden z nich popisuje. Je to odlišnost natolik veliká, že zákonitě vede k nepochopení.

„Jednak je tu rozdílnost sociální - cikáni mají úplně jinou historickou zkušenost než my, většinu své existence v Evropě byli opovrhovaní a pronásledovaní a většina z nich žila v chudobě a žije do teď. A pak máte etnickou zkušenost. Pravděpodobně opravdu přišli z Indie, jsou úplně jiná krev než my ze severu, mají v sobě oheň,“ popisuje Kratochvíl a připojuje konkrétní příklad odlišného pohledu: „Člověku ze střední třídy, poměrně zajištěnému, připadá iracionální, že žijí přítomným okamžikem, pokud jde o hospodaření s penězi. Ale když jste chudý, a tím myslím opravdu zadlužený na několik generací dopředu, tak je pro vás naprosto racionální si peníze na chvíli užít, jakmile se k nějakým dostanete, a ne je rozdělit a být hladový o trošku míň třicet dní v měsíci.“

167 minut
Tomáš Kratochvíl: Jen záplatujeme, neřešíme příčinu
Zdroj: ČT24

V dokumentu neopomíjí ani protiromské demonstrace přiživované incidentem v nedalekém Duchcově, kde skupina Romů napadla manželský pár. „Musíme se na útok podívat jako na útok jednotlivců, ne na útok všech Romů,“ vyzývala tehdy ke zklidnění vypjatých emocí zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. I Kratochvíl říká, že vnímání romského etnika jako jednolité skupiny je mylné. A ve svém dokumentárním deníku se dělí o pohled na několikaměsíční soužití s „jen“ jednou romskou rodinou. Takže?

Jeho snímek nelze brát jako hloubkovou sondou do romského etnika. Spíš je dokumentárním experimentem, který má potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že s Romy nelze žít pod jednou střechou, na „vzorku“ jedné konkrétní rodiny. Působí téměř příkladně, ovšem mezi řečí tu a tam vyplyne, že je to spíš správňáctví na šikmé ploše. Alespoň nazíráno přes pravidla a zákony, jimiž se řídí majorita. Na druhou stranu: Kdyby u neromské rodiny zazvonil Rom s kamerou, že hledá podnájem, dostalo by se mu stejného přijetí?

Gadžo
Zdroj: ČT24/ČT

Proniknout pod kůži (bez ohledu na její barvu) soužití s Romy se pokoušel Český žurnál už v první řadě cyklu. Zařazení tématu do pětice letošních dokumentů ukazuje, že tvůrci projektu považují zabývání se touto otázkou za společensky potřebné. Filip Remunda a Vít Klusák v loňském dokumentu Život a smrt v Tanvaldu naznačovali, že pes špatných „sousedských“ vztahů je zčásti zakopán v předsudcích, které mnohdy ani nevycházejí z osobní zkušenosti - a to na obou stranách.

Gadžo je za poslední rok už třetím dokumentem (v koprodukci České televize), který se snaží sklony k černobílému vnímání romské menšiny narušit trochu jiným úhlem pohledu. Kromě zmíněného Remundova a Klusákova snímku (k přehrání je i v iVysílání, stejně jako ostatní díly Českého žurnálu) měl přednedávnem českou premiéru slovenský dokument Všechny moje děti o faráři, který učí obyvatele romských osad „dávat a brát“. Zjednodušit problém nesnášenlivosti na hodinový film pochopitelně nejde, a žádný ze tří dokumentů ani nepřichází s jednoduchým spasitelským řešením, spíš připomínají nedořešené otázky, u nichž se hledání odpovědí často zasekne u povrchu a neprostoupí až ke kořenům. 

Ptejte se Tomáše Kratochvíla - 24. dubna na chatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...