Jak se cítí houba nebo migrant? Festival zkoumá virtuální realitu jako stroj na empatii

Nahrávám video

Může nám virtuální realita pomoci pochopit třeba klimatickou změnu? Odpověď zkoumá první ročník mezinárodního festivalu VR filmů ART*VR, který se do 3. prosince koná v pražském Centru současného umění DOX. Zaměřuje se na tvorbu ve virtuální realitě, zejména na téma empatie v digitálním umění.

Podle pořadatelů ART*VR první akcí svého druhu a rozsahu ve střední a východní Evropě. Díky projektům se návštěvníci budou moci třeba proměnit v houbu, zkusit si na chvíli žít v těle někoho jiného, proletět se nad Čínou, řídit vojenský dron, anebo se budou muset rozhodnout, jak reagovat v situaci, kdy blízký kamarád začne na večírku obtěžovat jednu z dívek.

„V projektu Svět času autorka vytvořila haptickou vestu se senzory, a když se procházíte Světem času, který přibližuje její zkušenost s migrací, můžete cítit autorčiny vzpomínky. Nebo v projektu o houbě se noříte jako semínko do země, máme tam i voňavé esence, aby se člověk cítil jako v lese,“ upřesnil ředitel festivalu Ondřej Moravec.

Přehlídka chce návštěvníkům přiblížit virtuální realitu jako médium, které rozvíjí naší empatii z různých úhlů pohledu. Zkoumá, jak může VR pomoci pochopit například klimatickou krizi, práva žen, rasismus nebo boje původních obyvatel. Do programu pořadatelé zařadili ale i projekty, které se naopak snaží diváka z empatie vytrhávat, třeba radikální prací s kamerou.

Festival ART*VR
Zdroj: DOX

„ART*VR festival jsme vytvořili proto, že chceme ukázat, že virtuální realita je médium s uměleckým potenciálem, stejně jako ostatní starší média. Chceme tedy, aby se diváci s námi ponořili do silných příběhů a zamysleli se nad tím, jak může tohle médium smysluplně vstupovat do našich životů, představ o světě, společnosti a tak dále,“ vysvětlil Moravec.

„O virtuální realitě se začalo mluvit jako o stroji na empatii někdy už před zhruba deseti lety, kdy vznikaly první headsety,“ připomněl. A to díky tomu, že VR akcentuje více lidských smyslů, zapojit do ní může člověk i své tělo. Pod hlavičkou OSN vznikla například série projektů, která přibližovala život lidí v uprchlických táborech, nakažených ebolou nebo těch, jejichž domovy vlivem klimatické krize mizí pod hladinou moře.

Ředitel ART*VR je také režisérem animovaného VR filmu Tmání. Autobiografický snímek přibližuje divákům prostřednictvím virtuální reality život člověka s depresí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...