Invaze 68 pohledem Josefa Koudelky

Praha - Dosud nejširší výběr snímků Josefa Koudelky ze srpna 1968 hostí Staroměstská radnice. Do 13. září zde bude k vidění kolem 140 fotografií, vybraných z monografie vydané v březnu v České republice a dalších osmi zemích. Pro tuto knihu se světoznámý fotograf českého původu ponořil mezi tisíce snímku, které během srpnového týdne pořídil, a mnohé fotografie se tak poprvé dostaly na světlo.

„Myslím, že jsem nafotografoval kolem 250 filmů. Ne všechny jsou ale tak akční, je na nich i spousta obyčejné dokumentace,“ řekl Koudelka. Tehdy třicetiletému fotografovi se podařilo pořízené negativy tajně vyvézt ze země. V roce 1969, k prvnímu výročí invaze, byly některé snímky zveřejněny agenturou Magnum Photos v mnoha mezinárodních časopisech, aniž bylo uvedeno autorovo jméno. Až v roce 1984, po smrti svého otce a v době, kdy hrozba pro jeho rodinu pominula, Koudelka poprvé veřejně přiznal autorství těchto snímků.

„Vůbec mě nemrzelo, že lidi nevěděli, že fotografie jsou moje, jsem rád, že jsem se jako emigrant stal známým jiným tématem,“ říká dnes Koudelka a připouští, že snímky nezapadají mezi jeho fotografie z daného období, kdy se věnoval divadelní fotografii. „I když někteří lidé zase říkají, že jsem na nich vlastně zachytil divadlo, tragédii, možná tu tedy je nějaká spojitost,“ říká.

Josef Koudelka, který dnes patří k nejvýznamnějším světovým fotografům, vloni po téměř čtyřiceti letech prošel svůj archiv a vybral pro knihu 249 fotografií, z nichž většina nebyla nikdy publikována. Kniha obsahuje také texty oficiálních prohlášení, dobová svědectví a text objasňující historické události srpna 1968. Výstava pak představuje zhruba polovinu fotografií z knihy, podle jejích autorů těch nejpodstatnějších.

Na Staroměstské radnici jsou k vidění tisky, nikoli originály. Stejná výstava se již konala v italském Milánu, v září bude v New Yorku a chystá se do dalších měst včetně Washingtonu. O knihu, zamýšlenou původně výhradně pro české prostředí, už projevili zájem i japonští nakladatelé.

Koudelka získal mnoho významných ocenění, je zastoupen v řadě světových muzeí. V zahraničí vytvořil mimo jiné soubor Exily, od roku 1986 pracuje i s panoramatickým formátem, ve kterém nafotografoval soubor Chaos. Od roku 1974 je řádným členem agentury Magnum Photos, má české a francouzské občanství.

„Dnes mám řadu projektů, právě jsem se vrátil z Izraele, tam mám nabídnutý projekt na dva roky, předtím jsem byl půl roku ve Spojených státech, ve Španělsku a v Rumunsku,“ říká fotograf. Stále používá klasický fotografický materiál, podle svých slov proto, že není klasickým reportérem a chce, aby fotografie z různých období mohl skládat k sobě - proto nemůže změnit techniku. „Jinak proti digitálu nic nemám,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 1 hhodinou

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 17 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 18 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...