Invaze 68 pohledem Josefa Koudelky

Praha - Dosud nejširší výběr snímků Josefa Koudelky ze srpna 1968 hostí Staroměstská radnice. Do 13. září zde bude k vidění kolem 140 fotografií, vybraných z monografie vydané v březnu v České republice a dalších osmi zemích. Pro tuto knihu se světoznámý fotograf českého původu ponořil mezi tisíce snímku, které během srpnového týdne pořídil, a mnohé fotografie se tak poprvé dostaly na světlo.

„Myslím, že jsem nafotografoval kolem 250 filmů. Ne všechny jsou ale tak akční, je na nich i spousta obyčejné dokumentace,“ řekl Koudelka. Tehdy třicetiletému fotografovi se podařilo pořízené negativy tajně vyvézt ze země. V roce 1969, k prvnímu výročí invaze, byly některé snímky zveřejněny agenturou Magnum Photos v mnoha mezinárodních časopisech, aniž bylo uvedeno autorovo jméno. Až v roce 1984, po smrti svého otce a v době, kdy hrozba pro jeho rodinu pominula, Koudelka poprvé veřejně přiznal autorství těchto snímků.

„Vůbec mě nemrzelo, že lidi nevěděli, že fotografie jsou moje, jsem rád, že jsem se jako emigrant stal známým jiným tématem,“ říká dnes Koudelka a připouští, že snímky nezapadají mezi jeho fotografie z daného období, kdy se věnoval divadelní fotografii. „I když někteří lidé zase říkají, že jsem na nich vlastně zachytil divadlo, tragédii, možná tu tedy je nějaká spojitost,“ říká.

Josef Koudelka, který dnes patří k nejvýznamnějším světovým fotografům, vloni po téměř čtyřiceti letech prošel svůj archiv a vybral pro knihu 249 fotografií, z nichž většina nebyla nikdy publikována. Kniha obsahuje také texty oficiálních prohlášení, dobová svědectví a text objasňující historické události srpna 1968. Výstava pak představuje zhruba polovinu fotografií z knihy, podle jejích autorů těch nejpodstatnějších.

Na Staroměstské radnici jsou k vidění tisky, nikoli originály. Stejná výstava se již konala v italském Milánu, v září bude v New Yorku a chystá se do dalších měst včetně Washingtonu. O knihu, zamýšlenou původně výhradně pro české prostředí, už projevili zájem i japonští nakladatelé.

Koudelka získal mnoho významných ocenění, je zastoupen v řadě světových muzeí. V zahraničí vytvořil mimo jiné soubor Exily, od roku 1986 pracuje i s panoramatickým formátem, ve kterém nafotografoval soubor Chaos. Od roku 1974 je řádným členem agentury Magnum Photos, má české a francouzské občanství.

„Dnes mám řadu projektů, právě jsem se vrátil z Izraele, tam mám nabídnutý projekt na dva roky, předtím jsem byl půl roku ve Spojených státech, ve Španělsku a v Rumunsku,“ říká fotograf. Stále používá klasický fotografický materiál, podle svých slov proto, že není klasickým reportérem a chce, aby fotografie z různých období mohl skládat k sobě - proto nemůže změnit techniku. „Jinak proti digitálu nic nemám,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně má snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 18 mminutami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...