Husák s Čáslavskou se sešli v mrazivé klauniádě Na zábradlí

Hra Luboše Baláka Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská se po své světové premiéře v Divadle v Řeznické začátkem března 2014 jako hostující inscenace objevila v Divadle Na zábradlí. Nutno konstatovat, že jí toto společenství sluší. Balákova groteska o absurdním setkání sportovkyně, která si zachovala svou tvář, a právě zvoleného prezidenta, jenž svou tvář rychle ztrácí, do kontextu divadla, jehož slavné inscenace se rekrutovaly z absurdního divadla spojeného s tzv. českou groteskou, sedí jako máloco.

Balák svou poslední hrou zdařile pokračuje ve své tvorbě, která otevřeně navazuje na to nejlepší, co do českého divadla vnesla vlna černé grotesky, jejímiž čelnými představiteli byli v 60. letech především Václav Havel právě v Divadle Na zábradlí či Ladislav Smoček v Činoherním klubu. Tato dramatická vlna ve svých stěžejních dílech, na základě absurdní situace, odrážela společenskou realitu. Postavy v antagonistických postojích vnášely do hry dramatické rozpory mezi idejemi a realitou, vznešenými myšlenkami a jejich uplatňováním, mezi ideály a jejich vykonavateli, to vše v navýsost směšném rouše, protože nahlíženo z nadhledu a poučenosti přetavené v grotesknost, při které mrazí.

A přesně v těchto intencích Balák svou komedii drží. Na základě snového dialogu postav, které by se v realitě takto nikdy nemohly střetnout, se hraje o relativitě svobody a determinaci „svobodného“ rozhodování, o svědomí a jeho absenci, o pravdách, které nikdo nechce slyšet, natož hlásat. Přitom absurdní dialog s hlubokým podtextem vedou dva klauni v navýsost groteskní stylizaci.

Z inscenace hry Luboše Baláka Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská v Divadle Na zábradlí. Na snímku Tomáš Měcháček jako Věra Čáslavská.
Zdroj: ČT24/Divadlo Na zábradlí

Absurdní groteska jako divadelní žánr vždy kladla velkou náročnost na herecký projev, aby směšnost nebyla pouhým šklebem a grotesknost nebyla obsažena jen v kopání do zadku. Tomáš Matonoha jako Husák, který byl právě zvolen prezidentem Československa, a Tomáš Měcháček coby Věra Čáslavská, sportovkyně s morálním vědomím, i přes poměrně směšně karikující masky si přesnou míru stylizace našli a chválabohu udrželi po celou dobu představení.  

Matonoha, známý vyznavač drsné komiky, udržel svůj projev na uzdě, a i když jakoby tlustým štětcem, přesto výstižně, soustředěně a se smyslem pro jemnější odstíny vykresluje jednu z nejrozporuplnějších postav našich novodobých dějin. Je zároveň směšný i politováníhodný, inteligentní i hloupý, místy dojemný i vzbuzující strach, směšný až k pláči, především však i ve své grotesknosti uvěřitelný.

Oproti tomu Tomáš Měcháček podává Věru Čáslavskou v jemnější stylizaci, ale překrásně důsledně. Dialog provázejí naučená gesta sportovkyně, kdy přidat jen o trochu více, už by se jednalo spíše o karikaturu. Ovšem jemná Měcháčkova práce do této kategorie nikdy nesklouzne, přestože textově o něco méně propracovaná postava by scénicky k přehánění mohla lákat. Jeho Čáslavská si přes vnější směšnost udržuje důstojnost, přes morální aspekt postavy sympatie, neboť nekáže, ale také nepodvádí. U takového hercova projevu se již dá hovořit o účinnosti jemné až civilní komiky.

Tento druh inscenace s hereckými výkony stojí a padá. Luboš Balák jako režisér našel přesnou míru stylizace a dokázal v ní herce etablovat. Doufejme tedy, že navýsost hraví klauni si potřebnou kázeň udrží i v příštích reprízách (dubnové připadají na 9. a 27. 4.), kdy již budou ve svých rolích usazeni. Touha po smíchu publika bývá někdy hodně urputná, většinou však hloupě zrádná a to by si Balákova inteligentní groteska nezasloužila.

Z inscenace hry Luboše Baláka Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská v Divadle Na zábradlí. Na snímku Tomáš Matonoha coby Gustáv Husák.
Zdroj: ČT24/Divadlo Na zábradlí

LUBOŠ BALÁK - narozený 22. 6. 1970. Je jedním z nejplodnějších autorů mladé generace. Většina jeho divadelních her byla inscenována v různých brněnských divadlech, především HaDivadle, v Divadle v 7 a půl a ve studiu Marta, a v ostravském Divadle Petra Bezruče. Některé z jeho her byly oceněny v divadelních soutěžích. Hra Smrt Huberta Perny získala 3. místo v soutěži Nadace Alfréda Radoka za rok 1994. Hra Fanouš a prostitutka byla v roce 1995 oceněna na divadelním festivalu mladých dramatiků v Townsville (Austrálie). Luboš Balák je rovněž autorem seriálu divadelních grotesek a parodií Komediograf, který je již více než deset let úspěšně uváděn po celé České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 7 mminutami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánovčera v 07:31

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026
Načítání...