Herci mezi slávou a koncentrákem. Na obrazovky vstoupí seriál Bohéma

České herecké hvězdy a jejich postoje v krizové době českých dějin sleduje nový seriál Bohéma. Příběh, který začíná v období před mnichovskou dohodou a končí v roce 1953, natočil podle scénáře Terezy Brdečkové Robert Sedláček, jenž do hlavních rolí obsadil Michala Dlouhého, Vladimíra Javorského, Sašu Rašilova, Judit Bárdos, Davida Novotného a další. Bohéma se na ČT1 objeví od 15. ledna.

„Málokdy v našich dějinách se skupina lidí pohybovala na tak tenké hranici mezi slávou a blahobytem na jedné straně a koncentrákem, mučením a smrtí na straně druhé,“ uvažuje o postavách šestidílné minisérie kreativní producent Jan Štern. „Dnes už legendární herci tehdy byli vystaveni obrovskému tlaku ze stran nacistických a později komunistických vládců. Někdo to přečkal se ctí, jinému to zlomilo charakter. Bohéma je příběhem o srážce moci s kumštem,“ pokračuje Štern.

Vyprávění rámuje okupace 1968, hřebík do rakve národní morálky

Autorkou scénáře Bohémy je novinářka, spisovatelka a scenáristka Tereza Brdečková, dcera významné postavy českého filmu, Jiřího Brdečky, který se podílel na filmech, jako je Císařův pekař a pekařův císař, Limonádový Joe, Baron Prášil nebo Až přijde kocour.

„Rámec vyprávění se odehrává za okupace roku 1968. Což byl hřebík do rakve národní morálky,“ vysvětluje Brdečková. Je 22. srpna 1968 a Arnošt Žák (Michal Balcar/Ondřej Pavelka), dlouholetý barrandovský scenárista a dramaturg, vypráví dceři o svém životě a lidech, které potkal. Jeho příběh začíná v září 1938, kdy se zamiloval do pražské Němky, herečky Lili Krallové (Judit Bárdos). Na rozdíl od ostatních postav, jež v rámci Bohémy vycházejí ze skutečných předobrazů filmových ikon, je Lili Krallová fiktivní kombinací několika protektorátních hvězd.

Nahrávám video

Prostřednictvím Krallové se otevírají příběhy hlavních protagonistů Bohémy: Zdeňka Štěpánka (Michal Dlouhý) a jeho ženy Eleny (Lenka Vlasáková), Vlasty Buriana (Vladimír Javorský) se starostlivou manželkou Ninou (Gabriela Míčová), Oldřicha Nového (Saša Rašilov) a jeho Alice (Gabriela Mikulková), Jaroslava Marvana (David Novotný), režisérů Otakara Vávry (Pavel Batěk), Václava Binovce (Petr Jeništa), Martina Friče (Petr Stach) nebo Jiřího Weisse (Václav Jiráček). V neposlední řadě také majitele Lucernafilmu Miloše Havla (Jaroslav Plesl).

Bohéma by měla pomoci odpovědět na otázku, jak je možné, že se jedna země a jeden národ za pouhých patnáct let tak strašně změní z hrdé demokracie v ustrašenou totalitní společnost.
Tereza Brdečková
autorka scénáře

„Postava Vlasty Buriana je hodně těžká. Byl to brilantní komik a složitá osobnost,“ říká ke své roli Vladimír Javorský. „Pro něj to byla osudová doba, která začala ne až po válce, ale už vlastně příchodem Němců, a vlastně už s nástupem fašistů v Německu, protože jinak mám pocit, že Vlasta Burian mohl být světový,“ pokračuje Javorský.

David Novotný ke své roli uvádí: „Můj vztah k Jaroslavu Marvanovi se samozřejmě proměnil. Bylo to složité, nahlížet mu do soukromí, pustili jsme se do něčeho, co tak úplně neznáme. Doufám jen, že my nebudeme nikdy vystaveni tak extrémnímu tlaku jako ti, které dnes hrajeme.“

Další z filmových legend, Oldřicha Nového, si zahrál Saša Rašilov, který svou roli popisuje: „Postava Oldřicha Nového je plnokrevně napsaná, byla to radost. Není to jen nějaký povrchní pohled, imitace, jde o to ukázat toho člověka takového, jaký byl v soukromí, jaké měl životní postoje.“

„Bohéma je metafora celé společnosti. V tomto smyslu je to asi nejlepší scénář, který jsem kdy mohl přivést k realizaci,“ říká režisér Robert Sedláček. „Herci jsou právem vzýváni, protože mají charizma a umí věci vyjádřit ve zkratce. A Bohéma je projekt o tom, že herci jsou lidi jako my, jenom mají jednu vadu, mají talent, kterým se vymykají. A všichni na to dojedou,“ uvažuje Sedláček, který má s filmovou dobovou stylizací bohaté zkušenosti díky cyklu České století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...