Havlova Asanace - komunistické Československo v kostce

Praha – Necelý měsíc od chvíle, kdy ve věku 75 let zemřel exprezident a dramatik Václav Havel, měla v pražském Divadle Na zábradlí premiéru inscenace jeho hry Asanace. První letošní novinku Havlovy „domácí scény“ režíroval umělecký šéf divadla David Czesany, pro něhož je Asanace premiérovým režijním setkáním s Havlovým textem.

Divadlo hru, kterou Havel napsal v roce 1987, uvádí s podtitulem Architekti, láska a nenávist. Vybralo ji v rámci dramaturgického směřování sezony, která nese název Čí je to město? a v níž chce upozornit na město jako na místo spolužití různých skupin lidí, osudů a životních příběhů, společenství někým řízené, ale z vůle těch, kteří v něm žijí.

„Nejdřív jsme zadali téma celé sezony a teprve potom hledali texty, které se k němu mohly vyjadřovat. Asanace je jediný text, který jsme vybrali už jako hotový, ostatní vznikají víceméně přímo pro tuto sezonu,“ prozradil David Czesany.

Do středu hry zasadil Havel skupinu architektů, kteří připravují demolici středověkého malebného městečka v podhradí, kde má být vystavěno panelové sídliště pro dva tisíce obyvatel. Podle Czesanyho je hra více dobová než současná, přesto je aktuální, neboť „městské životní prostředí je ve zkorumpovaném státě opět tvořeno proti vůli a potřebám jeho obyvatel“.

„Na půdorysu toho, že se přikáže asanace, pak se zruší a pak se zase znovu přikáže v ní pokračovat, jsou v kostce dějiny komunistického Československa od 50. let až po přestavbu,“ vysvětlil režisér. „Úplně se do současné doby hra přenést nedá. Vlastně je o tom, jak minulý režim používal moc vůči architektuře. Ale vzhledem k tomu, že některé problémy se teď opakují, tak je aktuální.“

Havlovu Asanaci uvedlo už začátkem roku 1990 pražské Realistické divadlo v režii Karla Kříže a vzápětí představilo ve Švýcarsku. Světová premiéra se uskutečnila 24. listopadu 1989 v Schauspielhaus-Kleineshaus v Curychu. Divadlo Na zábradlí ji na dramaturgický plán zařadilo loni na jaře. Na první čtenou zkoušku sice autor nepřišel, svou nepřítomnost ale nahradil. „Prostřednictvím své kanceláře nám poslal CD, na něž hru sám namluvil. Myslím, že ještě v osmdesátých letech,“ předpokládá Czesany.

S Havlovou osobností je pražská scéna spojena. V 60. letech zde působil nejdříve jako kulisák, osvětlovač a později zejména jako jeho dramaturg. Společně s Janem Grossmanem byl jednou z klíčových postav historie divadla. V minulosti tu byly uvedeny některé z jeho her. Například v roce 1963 v režii Otomara Krejči jeho Zahradní slavnost, o pět let později v Grossmanově nastudování Vyrozumění a také Ztížená možnost soustředění v režii Václava Hudečka.

Václav Havel se svou hrou Asanace
Zdroj: Bohdan Holomíček/Divadlo Na zábradlí

Léta, která zde strávil, označil Havel za možná nejkrásnější období svého života. K letošním Havlovým pětasedmdesátinám mu divadlo udělilo místo čestného jevištního technika. I když je divadlem vskutku komorním, měl tu vlastní prezidentskou lóži. Byla upravena z bývalé osvětlovací kabiny a otevřena po listopadu 1989.

„Při vší úctě k Ivanu Vyskočilovi a Jiřímu Suchému, kteří byli u založení Divadla Na zábradlí, myslím, že do vínku divadlu nejvíc něco dal Jan Grossmann a Václav Havel svým projektem apelativního politického divadla. A to se víceméně vrací celou dobu, ať už tam byl Evald Schorm nebo Petr Lébl nebo Jiří Pokorný,“ domnívá se Czesany.

Do inscenace hry Asanace obsadil například Jiřího Ornesta, Kristinu Maděričovou, Ondřeje Veselého nebo Igora Chmelu. Druhá premiéra se uskuteční 14. ledna, nejbližší reprízy 18., 22. a 28. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.