Praha – Loňský rok byl ve druhém patře městské knihovny, výstavním prostoru Galerie hlavního města Prahy, zasvěcen velkým retrospektivám a souborným výstavám. První výstava roku 2011 je ale sondou do současného umění a podle slov šéfkurátora GHMP Karla Srpa „vysoce promyšleným intelektuálním projektem“. Název Fundamenty & sedimenty / Vzpoura hraček zastřešuje 26 umělců různých generací. Klíčem, podle kterého byli vybráni, je důraz na formu a základní jednoduchý tvar – kruh, čtverec, obdélník, kvádr či kouli. Kontrast k nim tvoří antifašistický snímek Vzpoura hraček.
Všechna vystavená díla nesou podle kurátora Petra Vaňouse určité znaky a poselství, které jsou jinak platné v různém čase a výstavním kontextu. Zastoupena jsou všechna dnešní výtvarná média, obrazy, plastiky, videa i zachycení performance.
Vaňous oslovil nejen zavedené osobnosti výtvarného umění, ale i méně známé autory vycházející z moravských výtvarných škol, například Josefa Mladějovského z Ostravské univerzity. „Tato výstava je důležitá v tom, že ukazuje práci napříč generacemi, že není skupinová, nesleduje žádný aktuální trend,“ dodává Karel Srp.
Návštěvníci uvidí díla Vladimíra Kokolii, Petra Nikla, Jiřího Petrboka, Ivana Pinkavy, Jiřího Sopka, Lubomíra Typlta nebo Vladimíra Kopeckého, který GHMP zapůjčil doposud neznámé obrazy. Výstava je instalovaná podobně jako tekoucí řeka – má své dynamické části (tok) a statičtější zálivy (přehrady). Tok odpovídá plynutí forem, přecházení z jednoho formálního světa do druhého. Druhou část tvoří pět oddílů (přehrad), které vždy v určitém shluku zpomalují tok instalace a zaměřují se na některou z forem.
Jediným výrazně odlišným exponátem výstavy je poválečný antifašistický film Vzpoura hraček z roku 1946, který se promítl i do názvu výstavy. Snímek tvoří kontrastní prvek k ostatním dílům. Zároveň je podle Petra Vaňouse vhledem do dílny, kde něco vzniká, kde se odkrývá zázemí vzniku forem. Zařazení snímku na výstavu a jeho vyjmutí z historické časové struktury prý umožňuje nový náhled na film, který lze rázem sledovat oproštěně od určitého dobového podtextu.
Díla jsou kurátorsky vybrána na základě určitého referenčního klíče. Tím je důraz na oproštěnost a reduktivnost formy a na základní obrazové a prostorové formy – kruh, čtverec, obdélník, linie, osa, krychle, kvádr, koule, linie, horizont apod. Zároveň je sledován jejich přenos do zvěcňovaných či metaforických poloh – např. koule/hlava, linie/horizont, obdélník/dveře apod.
V každém takovémto FUNDAMENTU je odhalován obsahový SEDIMENT, něco, co zde uvízlo, a co má svou platnost pro sdělování nějaké situace (prostorové, obsahové, vztahové, významové ad.) /z textu k výstavě/
Výstava Fundamenty & sedimenty / Vzpoura hraček je ve 2. patře městské knihovny k vidění od 2. února do 1. května.
Zastoupení autoři (celkem 26): Jiří Sopko, Jitka Svobodová, Vladimír Kopecký, Jindřich Zeithamml, Monika Immrová, Jiří Petrbok, Petr Písařík, Jan Merta, Jiří Matějů, Ivan Pinkava, Vojtěch Míča, Petr Nikl, Vladimír Kokolia, Robert Šalanda, Lubomír Typlt, Jaromír Novotný, Daniel Hanzlík, Jonáš Czesaný, Markéta Hlinovská, Jakub Lipavský, Ondřej Přibyl, Hynek Alt & Alexandra Vajd, René Hábl, Michaela Maupicová, Josef Mladějovský, David Pešat.
