Fotograf Stanislav Tůma používal světlo jako nástroj

Propracovaná světelná kompozice je tím prvním, co zaujme na snímcích Stanislava Tůmy. Práci se světlem přikládal mimořádný důraz. Ať už zachycoval v sedmdesátých letech českou hudební scénu, po odchodu do Švédska vystavoval v evropských galeriích, nebo po návratu do Prahy našel své téma v zákoutích Malé Strany a Hradčan. První velkou souhrnnou výstavu jeho děl připravila nyní pražská Leica Gallery.

Stanislav Tůma (1950–2005) měl zmapovanou každou denní dobu i roční období. Věděl, v kterou hodinu získá na kterém místě to nejlepší světlo. V létě kvůli nevyhovujícím světelným podmínkám nefotil vůbec, zato podzim pro něj byl ideální. „Na světlo při záběrech čekal, dělal si poznámky, kdy je nejlepší, ve svých fotografiích využíval stíny – světlo pro něj bylo nejdůležitějším nástrojem,“ potvrzuje kurátorka Eva Heyd.  

Tůmu fascinovala česká fotografická avantgarda. Částečně na ni navazuje, zároveň se ale od ní odlišuje. Už třeba fotoaparátem, který používal a který se shoduje s názvem galerie. „Pracoval s Leicou. Tento malý kinofilmový fotoaparát mu umožňoval absolutně uvolněné zpracování námětu. Fotografové české fotografické avantgardy pracovali většinou s velkým formátem,“ upřesnila kurátorka. 

Stanislavu Tůmovi je často přisuzován přídomek „fotograf Malé Strany“. Jeho portfolio je ale mnohem obsáhlejší.  Zahrnuje také detaily venkovních a vnitřních prostor i akty nebo portréty přátel. Výstava s názvem Roky měřené světlem je představuje do 3. března. Návštěvníci mezi nimi nenajdou žádný barevný snímek. Za pravé umění Tůma totiž považoval jen ty černobílé.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 12 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 14 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled