Jako cestu poutníka pojal svou výstavu v Kopřivnici fotograf Ivan Pinkava. Do komorního podkrovního prostoru Lašského muzea vybral především zátiší, doplnil je ale i figurativními snímky. Výběr pouze černobílých fotografií představuje pod názvem Zbývá jenom zlato.
„Jmenuje se Adam. Symbolicky se tedy pohybujeme někde na začátku,“ podotýká Ivan Pinkava k největší vystavené fotografii. Zobrazuje prvního člověka, který zahájil pouť celého lidstva – a výstavu lze zase brát jako pouť Pinkavovou tvorbou.
Do komorní instalace se vešel i další křesťanský příběh o svatém Šebestiánovi, římském vojákovi, který za svou křesťanskou víru zaplatil životem. K této legendě se Ivan Pinkava často vrací. „Téma svatého Šebestiána jsem zpracovával několikrát: figurativně i nefigurativně, černobíle i barevně,“ potvrzuje umělec.
„Bylo by smutné, kdyby se Ivan Pinkava neměnil“
Kopřivnická výstava se nicméně zaměřuje na období jeho tvorby od poloviny devadesátých let do roku 2012, kdy se věnoval analogové černobílé fotografii. „Bylo by smutné, kdyby se Ivan Pinkava neměnil,“ říká sám o sobě. „Proto zmiňuji rok 1995, kdy vznikla jedna z mých nejstarších nefigurativních fotek, k nimž se hlásím,“ doplnil k časovému vymezení výstavy.
Adam a svatý Šebestián tak v muzeu pouze doplňují převládající fotografie různých předmětů, jež ve zmíněném období v Pinkavově tvorbě převládaly. „U některých snímků rád vyprávím příběh, některé ale pojmenuji suše, třeba Rododendron,“ musí si podle fotografa často najít návštěvníci cestu k jeho dílům bez nápovědy.
Domnívá se totiž, že fotografie nemají být odpověďmi, ale klást otázky. V Lašském muzeu se prostřednictvím své tvorby ptá až do 20. ledna.
