Německý režisér a scenárista Florian Henckel von Donnersmarck má šanci dokázat, že jeho oscarový úspěch v podobě snímku Životy těch druhých nebyl náhoda. Ve snímku Werk ohne Autor (Dílo bez autora), pro anglicky mluvící diváky přejmenované na Never Look Away (Nikdy se neodvracej), bude opět zkoumat problematickou německou minulost. Do českých kin by měl film přijít v lednu.
Florian Henckel von Donnersmarck si vydobyl respekt v roce 2006 filmem Životy těch druhých, který byl ve své době považován nejen za umělecký úspěch, ale také za výsledek překonávání komunistické minulosti.
Snímek odehrávající se v polovině osmdesátých let vyprávěl příběh důstojníka Stasi, tajné policie v NDR. Její příslušník se ale postupně obrací proti systému, pro nějž pracuje. Zlom přinesl případ, při němž shromažďuje kompromitující důkazy proti známému dramatikovi a jeho přítelkyni. Jakmile se však do jejich světa ponoří, fascinován jejich životy začne pochybovat o tom, co dělá.
Donnersmarckovo dílo si došlo nejen pro nejvyšší domácí ocenění, ale uznání si vydobylo také na evropských cenách a nakonec triumfovalo i v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film na Oscarech.
Další čtyři roky bylo ticho, než do kin uvedl drama Cizinec, které mělo zřejmě představovat Donnersmarckův pokus o mainstreamovější materiál s komerčními ambicemi. Spolupracoval na něm s výraznými hollywoodskými herci – Johnnym Deppem a Angelinou Jolie a zápletka víc vsázela na akci a humor. Ve filmu se totiž Deppova postava, obyčejný muž, seznámí ve vlaku se záhadnou ženou, která ho zatáhne do policejní hry. Kritický ohlas byl ale bídný. Pověst, kterou si tvůrce vybudoval s Životy těch druhých, se rázem hroutila.
Film, který je i není o Gerhardovi Richterovi
Také od té doby žádný další film do kin neposlal. Až letos a první recenze hovoří ve prospěch Floriana Henckela von Donnersmarcka, dokonce ani nevadí, že délka výsledného filmu přesahuje tři hodiny. Německý autor totiž nabízí rozsáhlou dobovou fresku, která zahrnuje zhruba třicetileté období.
Hlavní postava tak v dětství zažila nacistické Německo. Po válce, která rozdělila zemi, se už jako dospívající snaží stát malířem. Jeho výtvarný zájem se ale nepotkává s režimní představou o vhodné tvorbě. Také se zamilovává do dívky, jejíž otec skrývá temnou minulost pod hákovým křížem.
I když nejde o biografii, snímek částečně vychází ze skutečného života Gerharda Richtera, světoznámého malíře a sochaře, který tvoří obrazy abstraktní i hyperrealistické a který žil ve východním Německu, než odtud v šedesátých letech emigroval. Ovšem postava ve filmu se jmenuje Kurt Barnert a sám Richter se k filmařskému pojetí vyjádřil kriticky.
