Estébák s bublinou. Minulost ožívá na stránkách komiksu

Praha – Třináct autorů, třináct výtvarných stylů a zejména třináct příběhů, které zplodilo 20. století, přináší komiksová kniha Ještě jsme ve válce, kterou dnes vydává nakladatelství Argo. Sdružení Post Bellum a Ústavu pro studium totalitních režimů se tak snaží atraktivní formou přiblížit nedávnou historii Československa – a s ní i odsun Němců, lágry nebo vyšetřovny StB.

Za vznikem komiksové knihy Ještě jsme ve válce stojí sdružení Post Bellum, které ze svého archivu vybralo zajímavá pamětnická vyprávění a nabídlo je českým a slovenským komiksovým tvůrcům ke zpracování. „Děláme vlastně prostou práci,“ říká ředitel sdružení Mikuláš Kroupa. „S pamětníky výjimečných i obyčejných událostí naší nedávné minulosti natáčíme rozhovory a záznamy pak ukládáme na internetový portál Paměť národa. Z této sbírky vznikají rozhlasové dokumenty, výstavy, knihy a v těchto dnech také komiksy.“

Představení dějů druhé poloviny 20. století je pestré nejen po obsahové, ale i vizuální stránce. Každý z příběhů totiž nakreslil jiný výtvarník, a cyklus tak zároveň nabízí přehlídku současného česko-slovenského komiksu; mezi autory patří například Jan Bažant, Tomáš Kučerovský, Martin Plško, Nikkarin nebo Václav Šlajch.

Jedním z autorů je i výtvarnice pracující pod pseudonymem Toy_Box, která pro knihu komiksů převyprávěla příběh Milušky Havlůjové. Tu komunistický režim v 50. letech postavil před volbu spolupráce, nebo vězení (za pobuřování proti republice a vyzvědačství). Matka 1,5letého syna ale konfidentství odmítla. Ve vězení strávila bezmála dva roky a dnes zdůrazňuje: „To nebyla statečnost, já jsem neměla jinou volbu. To nebyla statečnost, to chci říct.“

Autorku komiksu Toy_Box pak na podobných příbězích nejvíc zajímá „lidský rozměr těch lidí, kteří zneužívají moc nad druhými“.

Generál, který komiksu nevěřil

Titulní Ještě jsme ve válce - příběh Tomáše Sedláčka zpracoval již zmíněný Nikkarin. Děj sleduje osudy někdejšího armádního generála, jenž prošel východní frontou i komunistickým lágrem, když ho v 50. letech odsoudili ve vykonstruovaném procesu na doživotí.

Sám Sedláček nicméně připouští, že o komiksovém zpracování svého příběhu pochyboval, a nezáměrně tak potvrzuje dosud přetrvávající pohled na komiks jako na podřadný žánr. „V komiksu je vždycky nějaká figura, která má bublinu u pusy, a tam jsou napsané nějaké nesmysly - tak se mi do toho moc nechtělo,“ vysvětluje s úsměvem Sedláček.

Podle ředitele Post Bellum Mikuláše Kroupy jsou přitom právě komiksy jednou z nenásilných možností, jak příběhy pamětníků přiblížit dnešní generaci. „Tři, čtyři hodiny s žádným starým člověkem nikdy neseděli. To je věc, která je generační a je hrozný průšvih těchto generací, že se od sebe tolik vzdálily. Jedna druhé přestala rozumět,“ uvádí s tím, že atraktivní forma by mohla osudy starší generace více zpřístupnit.

Zájem okolí navíc potřebují i pamětníci. „Ti lidé vědí, že jsou na sklonku života, je strašně mrzí právě to, že ty nejmladší generace se o jejich příběh vůbec nezajímají,“ připomíná Kroupa. Hrdina komiksu Ještě jsme ve válce Tomáš Sedláček se nakonec ve svých třiadevadesáti letech zúčastnil i křtu, jenž proběhl v sobotu v rámci festivalu KomiksFEST.

25 minut
168 hodin
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 22 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...