Praha - Po úspěšném uvedení na MFF Karlovy Vary dnes do kin míří třetí díl čtyřdílného dokumentárního seriálu Zapomenuté transporty. Ojedinělý filmový projekt vypráví o téměř neznámé kapitole druhé světové války, o východoevropských koncentračních táborech. V dílu věnovaném transportu tisícovky českých Židů do Estonska opět režisér Lukáš Přibyl kombinuje výpovědi pamětníků - v tomto případě pamětnic - s děsivými archivními záběry a dokumenty. Různé úhly pohledu přibližují způsoby přežívání ve zcela extrémních podmínkách a dávají dohromady nevšední obraz holocaustu.
Lukáš Přibyl (nar. 1973) připravoval svůj projekt sedm let. Bádal v archivech, telefonoval, a hlavně cestoval za pamětníky po celém světě. „Víc než třetina českých Židů zahynula jinde než v Osvětimi, na místech, o kterých nikdo nic neslyšel. Tak jsem začal ty lidi dohledávat,“ říká autor, pro něhož je série dokumentů prvním filmovým projektem.
Pro výsledných šest hodin série (4 x 90 minut) pořídil Přibyl ve více než dvaceti zemích tří kontinentů okolo 260 hodin záznamu rozhovorů s lidmi, kteří přežili skoro neznámé tábory a ghetta na východě: v Lotyšsku, Bělorusku, Estonsku a oblasti Lublina v Polsku. Českých Židů, kteří se po válce z východu vrátili, nebylo celkem ani tři sta. Přibylovi se podařilo vystopovat osudy prakticky všech z nich a bohatství ojedinělých výpovědí se stalo základem celé tetralogie.
5. září 1942 přijel do Estonska transport tisíce českých Židů. Zhruba stovka žen ve věku od devatenácti do pětadvaceti let byla oddělena od rodin, které autobusy odvezly do jiného, prý „vytápěného“ koncentračního tábora. Vyděšené dívky se brzy semkly ve skupinu, v níž je poutaly vztahy silnější než přátelství.
Optimismus a naivita mládí jim umožnily přežít dramatické putování přes řadu dalších táborů v Estonsku a později i v Německu. Holocaust sebezáchovně nebraly na vědomí, až 5. září 1945 během ozdravného pobytu ve Švédsku se dozvěděly pravdu o osudech svých rodin.
Lukáš Přibyl vystudoval politologii, judaistiku a historii. Publikoval práce o holocaustu a pracoval jako kurátor výstav v Židovském muzeu v Praze.
