Dítě číslo 44: Mrazivý thriller o hrdinech a vrazích ve Stalinově říši teroru

30. dubna 1945 byla vztyčena vítězná sovětská vlajka nad troskami Reichstagu. Manipulace spojená s pořízením slavné fotografie, která zachycovala tento symbolický akt, je vcelku známá. A na titul Hrdina Sovětského svazu, který měl získat ten, který vlajku vztyčí, bylo hned několik kandidátů. Tento fiktivní, temný a dobově osudný příběh Lva Stěpanoviče Děmidovova nám jednoho z nich představuje.

Byl hrdinou Sovětského svazu, obráncem režimu, vykonavatelem příkazů a jedním z nejspolehlivějších vyšetřovatelů ministerstva státní bezpečnosti – MGB (předchůdce nechvalně známé KGB). A byl tudíž, v tehdejších neradostných poměrech stalinské doktríny, za vodou. Když bude dál dělat, co mu řeknou, bude mít se svojí ženou Raisou, kterou svým zvláštním, těžkotonážním způsobem vroucně miluje, skvělý život.

Jenomže pak je brutálně zavražděn syn jeho přítele a po Děmidovovi se chce, aby vydával to, co spáchal úchylný maniak, za tragickou nehodu. Vražda je přece výhradně kapitalistickou nemocí a ve Stalinově zemi něco takového neexistuje. Vraždící bestie ale nepřestává zabíjet a nikdo ji nezastaví, protože ideový imperativ a priori tvrdí, že neexistuje. Oficiální lež brání Děmidovovi jít po její stopě, neuposlechnutí čpí velezradou. A on dobře zná vyšetřovací kobky, plné palčivé bolesti, a popravčí stěnu nasáklou krví, kde všechno končí – ví, co se stává těm, kteří chtějí zjistit zakázanou pravdu. Jeho loajalita a respekt k danému rozkazu jsou ale tehdy poprvé vážně otřeseny. Definitivně a s vědomím všech důsledků, které z toho vyplynou, neuposlechne ve chvíli, kdy se v duchu čekistické tradice očekává, že udá svoji ženu, která se ocitla na seznamu nepřátel režimu. Ví, že o všechno přijde, když to neudělá, ví, co ho čeká, ale zdá se, že do toho půjde, i kdyby to měl být jeho poslední boj.

Hrdinové to nemají snadné

Obzvláště v zemi a době, která je schopná brutálně je kdykoli smést z piedestalů. Podle úspěšné prvotiny britského spisovatele Toma Roba Smithe, v produkci legendárního Ridleyho Scotta (který v Praze a dalších českých lokacích, kde se část filmu realizovala, dohlížel na natáčení), s robustním Tomem Hardym v hlavní roli a v režii talentovaného Švéda Daniela Espinosy (Snadný prachy) vznikl temný, rádoby detektivní thriller, situovaný do brutální atmosféry stalinského kultu, jenž válcoval sovětskou realitu na počátku padesátých let.

Hlavním problémem téhle ponuré dobovky je změť žánrových a obsahových motivů, jež nejsou většinou dotaženy, vysvětleny a logicky zakomponovány do jednoho celku, který tak nedrží příliš pohromadě a produkuje řadu otazníků a alternativních explikací. Dítě číslo 44 se totiž potácí mezi detektivním thrillerem, vlažnou romancí, historickým dramatem a dobovým psychothrillerem, který měl být zřejmě zvolen jako dominantní, aby film žánrově sevřel a dal mu ústřední logiku a řád. A v tomhle neústrojném žánrovém mixu se pak semele spousta motivů a zápletek (a podmotivů a podzápletek). Od klišoidního vzorce hajzla, který chce hrdinův flek i manželku, přes schematické vykreslení charakteru hlavního hrdiny ve stylu ze sirotčince na vrchol a pak znovu na dno, nejednoznačného, klíčového záporáka (který miluje waterboarding a úchyla z něj zřejmě učinilo německé zajetí?), lehké reminiscence na Pasternaka a Solženicina (byť přeložení do Vualsku na Urale není gulag), až po inspiraci „rostovským řezníkem“ Andrejem Čikatilem (kterého nám naposled přiblížil Jáklův Ghoul). Je toho hodně, nezřídka to nemá logiku a provázanost - ale rozhodně to má hutnou dobovou atmosféru strachu, agrese a úchyláctví, která vás stiskne a jen tak nepovolí.

To, co tenhle film zdobí, je plejáda hereckých hvězd (Oldman, Cassel, Rapaceová), jimž jednoznačně dominuje Tom Hardy, který úsporně, ale nesmírně koncentrovaně odehrál klíčový part Děmidova, z něhož válka udělala hrdinu, ideologický teror nepřítele a nepřesvědčivá pointa toho, který se znovu vrací do hry. Dítě číslo 44, které pro zkreslování historických faktů nebylo vpuštěno do ruské distribuce, je psychothriller ze stalinské éry. Je to příběh z deformované doby, jež mele a drtí lidské charaktery a která z muže, který oddaně věřil, učinila muže, který začal pochybovat. Pod tímto zorným úhlem je možné tenhle opus skousnout, nenechat se příliš rozptylovat „dekódovaním“ prezentovaných, českých lokací a uklidňovat se vědomím, že tohle se přece už nikdy nevrátí.

CHILD 44/DÍTĚ ČÍSLO 44

USA 2015, 137 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Daniel Espinoza. Scénář: Richard Price (podle literární předlohy Toma Roba Smithe). Kamera: Oliver Wood. Hudba: Jon Ekstrand. Hrají: Tom Hardy (Lev Děmidov), Noomi Rapaceová (Raisa), Gary Oldman (generál Nestěrov), Josef Altin (Alexander). V kinech od 28. května 2015

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...