Děti sametu ještě neřekly poslední slovo

2 minuty
Děti sametu pokračují novými díly
Zdroj: ČT24

Narodili se na sklonku socialismu a byli první generací, která dospívala ve svobodné společnosti. Česká televize uvede na Artu druhou sérii dokumentárních portrétů mladých umělců, kteří vyrostli na hraně dvou režimů. Jako první z Dětí sametu se představí designér Maxim Velčovský.

Generace dnešních třicátníků a pětatřicátníků jako první mohla svobodně cestovat, měla přístup k západnímu zboží a jako první se neučila povinně rusky. Bývalý režim si ale celkem dobře pamatují, v roce 1989 chodili do školky nebo na první stupeň základní školy.

„Ty vzpomínky jsou dětské, nicméně jsou tam zasunuté, a to je myslím spojuje – že všichni se drali za tím, aby se dostali tam, kde jsou,“ říká o Dětech sametu režisérka cyklu Adéla Sirotková. Generačně je protagonistům svých dokumentů blízká a i v jejích snímcích se, přiznává, odráží předlistopadové vzpomínky.

Upoutávka: Děti sametu II

Osm „nových“ Dětí sametu

V první sérii cyklu divákům blíže představila pěvce Adama Plachetku, akrobata Rosťu Nováka nebo spisovatelku Kateřinu Tučkovou. Pokračování otevře designér a pedagog Maxim Velčovský. „Známí ze Západu nám přivezli po svých dětech lego bez návodu. A Západ měl úplně jinou vůni,“ zavzpomíná mimo jiné na své první setkání s designem. V dokumentu znovu projde cestu od dětství ke své profesi a ukáže i některé ze svých tvůrčích postupů.

Celkem cyklus v nových dílech přiblíží osm Dětí sametu, například uměleckého šéfa činohry Národního divadla, režiséra Daniela Špinara, válečnou fotoreportérku Jarmilu Štukovou nebo tanečnici a choreografku Lenku Vagnerovou. Jejich portréty vysílá ČT art od 9. ledna vždy v pondělí po Událostech v kultuře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...