Designéři by měli pozorovat lidi, jak pijí kafe, radí Jiří Pelcl

Aby designéři nenavrhovali věci pořád dokola, musí být vnímaví k tomu, co lidé chtějí, domnívá se Jiří Pelcl. Jednasedmdesátiletý umělec patří k tuzemské designové špičce a rozsáhnou retrospektivu jeho rozmanité tvorby nyní přináší Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně.

Pelclův designérský zásah je široký. Upravoval třeba pro Václava Havla interiéry na Pražském hradě. Jako designér pracuje s různými materiály, což reflektuje i výstava; rozdělena je právě podle nich.

Pelcl přiznává, že zpracování řady materiálů vlastníma rukama jej naučila realita československého průmyslu. „Ve výrobě to tehdy bylo strašné, nic nebylo, všude nekvalita, materiály nebyly, fabriky vyráběly pro východní trh, tam to bylo jedno,“ popisuje své zkušenosti ze sklonku totality.

Oblíbence mezi materiály prý Pelcl nemá. „Sklo je zvláštní tím, jak je transparentní, vlastně není hmotné, tím se ostatním vymyká,“ připouští ale nakonec. Naopak nadšen není z plastů, které nás podle jeho slov obklíčily. Navrhl z nich ale například kompostér do bytu.

Problém není ‚jak‘, ale ‚co‘

Od devadesátých let pracoval pro průmysl, galerie, navrhoval architekturu a interiéry, často si odskočil i k autorské řemeslně založené tvorbě. K jeho známým kusům patří skleněná váza a zároveň svícen ve tvaru kaktusu nebo jídelní servis s cibulákovým vzorem. Užívání tradičního modrého dekoru oživil tím způsobem, že jím nádobí ozdobil zevnitř, nikoliv zvenku.

„Největší problém v současném designu je ‚co‘, ne ‚jak‘. Dát věcem tvar není pro designéra zas až tak složité, jde spíše o to najít výrobek, který by lidé mohli potřebovat, abychom nenavrhovali věci pořád dokola a něco, co nás jen zamořuje. Proto lidi pořád pozoruju, jak pijí kafe, jakou mají mimiku, a tím pádem se snažím být empatický k tomu, co je ve vzduchu,“ vysvětluje.

Design Jiřího Plecla lze pořídit v limitovaných edicích i na něj narazit v běžném obchodě. „Zaměřuju se na demokratický design, aby byl pro všechny, pokud možno. Samozřejmě bohatí klienti vám dávají velké možnosti pro realizaci, ale chci také, aby si design mohli dovolit normální lidi,“ říká.

Nahrávám video

Velikost bytu k tomu, aby designový kus vynikl, nepovažuje za podmínku. „Člověk si nemůže zaplácat byt různými věcmi, měl by být střídmější a spíše si pořídit něco, k čemu něco cítí, ne kupovat bezmyšlenkovitě,“ radí.

Děti nejsou snobi

Na brněnské výstavě si návštěvníci jeho práci mohou sami vyzkoušet. Součástí je totiž provizorní ateliér s 3D tiskárnami, nářadím a papírovými modely. Pelcl poznamenává, že si je užívají hlavně děti, pro ty podle svých slov tvoří rád, jejich neomezenou kreativitu považuje za obohacující.

„Děti nejsou snobi, ty z nich vychováme až my,“ poznamenává. Pro dětské čtenáře připravuje dokonce knihu o designu. „Měla by jim přiblížit, jak věci vznikají, aby si uvědomili, že věc nevisí jen v supermarketu, kde si ji koupím,“ dodává. Publikace naváže na výstavu, která v Brně potrvá až do února příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 4 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 18 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 23 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...