Designéři by měli pozorovat lidi, jak pijí kafe, radí Jiří Pelcl

Aby designéři nenavrhovali věci pořád dokola, musí být vnímaví k tomu, co lidé chtějí, domnívá se Jiří Pelcl. Jednasedmdesátiletý umělec patří k tuzemské designové špičce a rozsáhnou retrospektivu jeho rozmanité tvorby nyní přináší Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně.

Pelclův designérský zásah je široký. Upravoval třeba pro Václava Havla interiéry na Pražském hradě. Jako designér pracuje s různými materiály, což reflektuje i výstava; rozdělena je právě podle nich.

Pelcl přiznává, že zpracování řady materiálů vlastníma rukama jej naučila realita československého průmyslu. „Ve výrobě to tehdy bylo strašné, nic nebylo, všude nekvalita, materiály nebyly, fabriky vyráběly pro východní trh, tam to bylo jedno,“ popisuje své zkušenosti ze sklonku totality.

Oblíbence mezi materiály prý Pelcl nemá. „Sklo je zvláštní tím, jak je transparentní, vlastně není hmotné, tím se ostatním vymyká,“ připouští ale nakonec. Naopak nadšen není z plastů, které nás podle jeho slov obklíčily. Navrhl z nich ale například kompostér do bytu.

Problém není ‚jak‘, ale ‚co‘

Od devadesátých let pracoval pro průmysl, galerie, navrhoval architekturu a interiéry, často si odskočil i k autorské řemeslně založené tvorbě. K jeho známým kusům patří skleněná váza a zároveň svícen ve tvaru kaktusu nebo jídelní servis s cibulákovým vzorem. Užívání tradičního modrého dekoru oživil tím způsobem, že jím nádobí ozdobil zevnitř, nikoliv zvenku.

„Největší problém v současném designu je ‚co‘, ne ‚jak‘. Dát věcem tvar není pro designéra zas až tak složité, jde spíše o to najít výrobek, který by lidé mohli potřebovat, abychom nenavrhovali věci pořád dokola a něco, co nás jen zamořuje. Proto lidi pořád pozoruju, jak pijí kafe, jakou mají mimiku, a tím pádem se snažím být empatický k tomu, co je ve vzduchu,“ vysvětluje.

Design Jiřího Plecla lze pořídit v limitovaných edicích i na něj narazit v běžném obchodě. „Zaměřuju se na demokratický design, aby byl pro všechny, pokud možno. Samozřejmě bohatí klienti vám dávají velké možnosti pro realizaci, ale chci také, aby si design mohli dovolit normální lidi,“ říká.

Nahrávám video
Rozhovor s Jiřím Pelclem
Zdroj: ČT24

Velikost bytu k tomu, aby designový kus vynikl, nepovažuje za podmínku. „Člověk si nemůže zaplácat byt různými věcmi, měl by být střídmější a spíše si pořídit něco, k čemu něco cítí, ne kupovat bezmyšlenkovitě,“ radí.

Děti nejsou snobi

Na brněnské výstavě si návštěvníci jeho práci mohou sami vyzkoušet. Součástí je totiž provizorní ateliér s 3D tiskárnami, nářadím a papírovými modely. Pelcl poznamenává, že si je užívají hlavně děti, pro ty podle svých slov tvoří rád, jejich neomezenou kreativitu považuje za obohacující.

„Děti nejsou snobi, ty z nich vychováme až my,“ poznamenává. Pro dětské čtenáře připravuje dokonce knihu o designu. „Měla by jim přiblížit, jak věci vznikají, aby si uvědomili, že věc nevisí jen v supermarketu, kde si ji koupím,“ dodává. Publikace naváže na výstavu, která v Brně potrvá až do února příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusko se vrací na prestižní bienále. Nikdy jsme neodešli, vzkazuje kritikům

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 36 mminutami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 14 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
23. 3. 2026
Načítání...