Červená: Čapek bude díky Wilsonovi světový

Praha – Sedmiminutovým potleskem, a dokonce i voláním „bravo“ odměnili diváci první premiéru Čapkovy Věci Mokropulos, kterou nastudoval světově uznávaný tvůrce moderního divadla Robert Wilson s činohrou Národního divadla. Nemenší úspěch měla i druhá, nedělní premiéra. Do hlavní role nesmrtelné zpěvačky Emilie Marty obsadil Wilson Soňu Červenou, která s ním spolupracovala už dříve na zahraničních scénách. „Máme za sebou pět představení – tři veřejné generálky a dvě premiéry – a ohlasy potvrdily, že Robert Wilson a my všichni s ním jsme se vydali šťastnou cestou,“ shrnula herečka a operní pěvkyně své dosavadní dojmy.

Role Emilie Marty je Červené prý blízká – jednak i ona je operní zpěvačka, jednak ji Wilsonovo pojetí zcela vyhovuje. „Přijde do 20. století, všichni mluví o penězích a smlouvách a věčném mládí, ale ona je úplně přirozená, je nad věcí a to je na té ženě úžasné. Já jí rozumím, cítím se na to, že jsem tři sta třicet sedm let stará,“ uvedla ke své postavě. Nepochybuje, že Wilsonově pojetí Čapkovy hry porozumí i diváci.

„Wilson věděl, že Čapek je naše rodinné stříbro, ale stříbro také někdy zachází a musí se naleštit. Čapkovo stříbro po osmdesáti letech trochu zašlo a Wilson ho naleštil,“ domnívá se. Světoznámý divadelník diváky vtahuje do stylizovaného světa, plného bizardních postav, hry světel, stínů a barev na zdánlivě prázdném jevišti. Součástí scénografie je i unikátní světelná opona o rozměru 9 x 8 metrů. Přes padesát na ni umístěných světelných okruhů umožňuje rozsvěcet skupiny jednotlivých písmen.

Nahrávám video

„Jsme přesvědčeni, že přijdou lidé, mladí lidé, a Čapka s námi znovu objeví,“ říká Červená. „Kdyby psal Čapek v jiném jazyce, byl by světový. Teď opravdu světový bude.“

Z ohlasů kritiky na Věc Makropulos:

Za spíše obdiv než nadšení označil své první dojmy kritik Divadelních novin Jan Kerbr. „Herci výborně plnili to, co s nimi Robert Wilson nacvičil. Přestavení je velice efektní, byla to krásná podívaná, ale mám pocit, že Čapkův text byl poněkud potlačen,“ poznamenal Kerbr a ocenil hudbu Aleše Březiny.

Podle šéfredaktora měsíčníku Svět a divadlo Karla Krále je inscenace po čase opravdu činohrou Národního divadla, kterou se lze chlubit i v zahraničí. „Myslím, že to je krásná ukázka toho, že když se něco dělá přesně, nemusí to znamenat, že to není svobodné,“ uvedl.

„Je to pro mě velmi artistní a svým způsobem obdivuhodné divadlo, které mě ovšem nechává velmi chladnou. Dívám se spíše na to, jak je to udělané, obdivuji kázeň herců, scénografii, ale nejsem tím oslovena,“ uvedla kritička deníku Právo Radmila Hrdinová. Obává se, že jde spíše o inscenaci pro „klub přátel Wilsonova divadla“.

Vedle Červené ztvárnili další role na základě konkurzu Miroslav Donutil, Filip Rajmont, Václav Postránecký, Petr Pelzer, Pavla Beretová, Jan Bidlas, Milan Stehlík a jako host Vladimír Javorský. Ten se objevil v připsané roli „muže s hůlkou“, který v původním textu není. Na jevišti však všechno řídí, organizuje, manipuluje a komentuje. Nejbližší repríza: 3. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
před 1 hhodinou

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 17 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 18 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 19 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
před 23 hhodinami

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.