Praha - Spisovatel Vladimír Páral patří k čtenářsky nejúspěšnějším českým literátům posledního půlstoletí. Autor zhruba dvaceti knih, z nichž nejznámější jsou Soukromá vichřice, Milenci a vrazi či Profesionální žena, prodal přes tři miliony výtisků. Řada z jeho románů byla úspěšně zfilmována nebo převedena do divadelní podoby. Držitel ceny za celoživotní přínos české literatuře z roku 2010 se narodil 10. srpna 1932.
Páral se narodil v Praze v rodině důstojníka generálního štábu, dětství prožil v Brně. Po maturitě šel studovat chemii, nejprve v Brně, poté přestoupil do Pardubic. Až do roku 1967 pracoval v různých chemičkách především na Ústecku a Liberecku, naposledy v Ústí nad Labem. Zkušenost z průmyslových podniků socialistického Československa se poté stala jedním z hlavních témat jeho díla, průmyslové Ústí je dějištěm řady jeho knih.
Literárně debutoval v roce 1962 pod pseudonymem Jan Laban humoreskou na pokračování Šest pekelných nocí, kterou publikoval v deníku Průboj. Výchozí text knihy, Příběh stříbrného zapalovače, Páral dle svých slov nejprve doručil nakladatelství Mladá fronta, kde mu redaktorka prý nekompromisně sdělila: „Šlo by to, ale napište to úplně jinak.“ A to mělo na jeho autorský rukopis zásadní vliv. K jeho práci v té době patřilo sledovat chemické časopisy a referátová periodika, jejichž stručností se nechal inspirovat: "Přepsal jsem Příběh stříbrného zapalovače tímto způsobem technických časopisů, a tak vznikl takzvaný technologický styl psaní."
V roce 1964 vydal knihu Veletrh splněných přání (s podtitulem Příběh pokleslé aktivity), která měla velký úspěch u čtenářů i kritiky. Páral se stal hvězdou české literatury a každá jeho novinka byla netrpělivě očekávána. Náměty čerpal ze zkušeností s ubytovnami a podnájmy, ze stereotypu sídlištního života nebo později z cest do Asie, podnícených zájmem o jógu a meditace, později psal také vědeckofantastické příběhy. Úspěchy slavil mimo jiné i proto, že jako jeden z mála otevřeně popisoval vztahy i erotiku.
- Vladimír Páral autor: Miroslav Zajíc, zdroj: Festival spisovatelů 2011
- Vladimír Páral zdroj: Festival spisovatelů 2011
Kritici Páralovo dílo dělí do několika celků. Prvním je takzvaná černá pentalogie, která vyšla v letech 1964 až 1971 a krom Veletrhu splněných přání ji tvoří romány a novely Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi a Profesionální žena. Zatímco v jeho prvních románech čtenáři nacházeli kritiku socialistické skutečnosti, další knihy, takzvaná bílá řada, jdou blíže dobové poptávce po optimismu. Nejznámější z této skupiny je patrně povídka Mladý muž a bílá velryba (1973). Dále sem patří romány Radost až do rána, Generální zázrak a Muka obraznosti.
V osmdesátých letech se Páral představil řadou vědecko-fantastických próz (Pokušení A-ZZ, Válka s mnohozvířetem, Romeo a Julie 2300, Země žen), později začalo v jeho díle převažovat téma sexu (Dekameron 2000 aneb Láska v Praze, Kniha rozkoší, smíchu a radosti, Playgirls 1 a 2). Zatím poslední knihy (Tam za vodou a Profesionální muž) mu vyšly v roce 1995. Dle kritiky má jeho tvorba pozdější daleko do původní razantní satiry a přešla nejprve k opatrné komunální nadsázce a idyle a nakonec se dostala na úroveň „konzumního“ čtiva.
V 90. letech však už literatura zdaleka nebyla tím hlavním a jediným, co Párala charakterizovalo. Stal se jedním z nejčastějších hostů společenských akcí a různých večírků. Krom Prahy si za své druhé sídlo vybral Mariánské Lázně, kde se stal jednou z nejvýraznějších osobností života tamního „lázeňského trojúhelníku“. Například v Karlových Varech byl patronem projektu obnovy lesních altánů a romantických zákoutí.
