Černý i bílý Vladimír Páral

Praha - Spisovatel Vladimír Páral patří k čtenářsky nejúspěšnějším českým literátům posledního půlstoletí. Autor zhruba dvaceti knih, z nichž nejznámější jsou Soukromá vichřice, Milenci a vrazi či Profesionální žena, prodal přes tři miliony výtisků. Řada z jeho románů byla úspěšně zfilmována nebo převedena do divadelní podoby. Držitel ceny za celoživotní přínos české literatuře z roku 2010 se narodil 10. srpna 1932.

Páral se narodil v Praze v rodině důstojníka generálního štábu, dětství prožil v Brně. Po maturitě šel studovat chemii, nejprve v Brně, poté přestoupil do Pardubic. Až do roku 1967 pracoval v různých chemičkách především na Ústecku a Liberecku, naposledy v Ústí nad Labem. Zkušenost z průmyslových podniků socialistického Československa se poté stala jedním z hlavních témat jeho díla, průmyslové Ústí je dějištěm řady jeho knih.

Literárně debutoval v roce 1962 pod pseudonymem Jan Laban humoreskou na pokračování Šest pekelných nocí, kterou publikoval v deníku Průboj. Výchozí text knihy, Příběh stříbrného zapalovače, Páral dle svých slov nejprve doručil nakladatelství Mladá fronta, kde mu redaktorka prý nekompromisně sdělila: „Šlo by to, ale napište to úplně jinak.“ A to mělo na jeho autorský rukopis zásadní vliv. K jeho práci v té době patřilo sledovat chemické časopisy a referátová periodika, jejichž stručností se nechal inspirovat: "Přepsal jsem Příběh stříbrného zapalovače tímto způsobem technických časopisů, a tak vznikl takzvaný technologický styl psaní."

V roce 1964 vydal knihu Veletrh splněných přání (s podtitulem Příběh pokleslé aktivity), která měla velký úspěch u čtenářů i kritiky. Páral se stal hvězdou české literatury a každá jeho novinka byla netrpělivě očekávána. Náměty čerpal ze zkušeností s ubytovnami a podnájmy, ze stereotypu sídlištního života nebo později z cest do Asie, podnícených zájmem o jógu a meditace, později psal také vědeckofantastické příběhy. Úspěchy slavil mimo jiné i proto, že jako jeden z mála otevřeně popisoval vztahy i erotiku.

  • Vladimír Páral autor: Miroslav Zajíc, zdroj: Festival spisovatelů 2011
  • Vladimír Páral zdroj: Festival spisovatelů 2011

Kritici Páralovo dílo dělí do několika celků. Prvním je takzvaná černá pentalogie, která vyšla v letech 1964 až 1971 a krom Veletrhu splněných přání ji tvoří romány a novely Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi a Profesionální žena. Zatímco v jeho prvních románech čtenáři nacházeli kritiku socialistické skutečnosti, další knihy, takzvaná bílá řada, jdou blíže dobové poptávce po optimismu. Nejznámější z této skupiny je patrně povídka Mladý muž a bílá velryba (1973). Dále sem patří romány Radost až do rána, Generální zázrak a Muka obraznosti.

V osmdesátých letech se Páral představil řadou vědecko-fantastických próz (Pokušení A-ZZ, Válka s mnohozvířetem, Romeo a Julie 2300, Země žen), později začalo v jeho díle převažovat téma sexu (Dekameron 2000 aneb Láska v Praze, Kniha rozkoší, smíchu a radosti, Playgirls 1 a 2). Zatím poslední knihy (Tam za vodou a Profesionální muž) mu vyšly v roce 1995. Dle kritiky má jeho tvorba pozdější daleko do původní razantní satiry a přešla nejprve k opatrné komunální nadsázce a idyle a nakonec se dostala na úroveň „konzumního“ čtiva.

V 90. letech však už literatura zdaleka nebyla tím hlavním a jediným, co Párala charakterizovalo. Stal se jedním z nejčastějších hostů společenských akcí a různých večírků. Krom Prahy si za své druhé sídlo vybral Mariánské Lázně, kde se stal jednou z nejvýraznějších osobností života tamního „lázeňského trojúhelníku“. Například v Karlových Varech byl patronem projektu obnovy lesních altánů a romantických zákoutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...