Cenu Jindřicha Chalupeckého získal Gajdošík za otevřený aktivismus. Vytvořil vlastní verzi zpráv

Cenu Jindřicha Chalupeckého získal sedmadvacetiletý Andreas Gajdošík, absolvent Ateliéru intermédií na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Umělec, který v tvorbě dlouhodobě kombinuje programátorské schopnosti se sociální a politickou angažovaností, je známý především projekty zveřejněnými ve virtuálním prostoru. Mezinárodní porota jej vybrala pro jeho otevřeně aktivistický přístup.

Laureát jubilejního 30. ročníku uspěl mezi pěti finalisty, nejprestižnější českou cenu pro umělce do 35 let převzal v pátek večer v Olomouci. „Oceňujeme Gajdošíkovo chápání umění jako svobodného prostoru, který umožňuje kritické uvažování a jednání,“ uvedli porotci ve zdůvodnění jeho výběru do skupiny letošních finalistek a finalistů. Andrease nakonec porota vyhlásila laureátem za on-line projekt nazvaný Nelidské zdroje.

Projekt Nelidské zdroje na výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého přitom musel částečně předčasně skončit. Potom, co Gajdošík vytvořil parafráze stránek zpravodajských serverů iDnes.cz a Lidovky.cz, mu jejich majitel, společnost Mafra, pohrozila soudním sporem. Stránky, které nabízely vlastní verzi zpráv o premiérovi Andreji Babišovi (ANO), proto nakonec vypnul, na výstavě jsou představeny pouze off-line. 

Nahrávám video
Události v kultuře: Nelidské zdroje Andrease Gajdošíka
Zdroj: ČT24

Dílo Andrease Gajdošíka spočívá v intervencích do mediální sféry a sociálních sítí, tvorbě mystifikačních softwarů nebo webových stránek. Cílem je kritická reflexe zavedených struktur uměleckého světa i politiky.

„Projekt Andrease Gajdošíka je založený na poměrně jednoduchém principu, jeho dosah skrze internet, sociální sítě, veřejnou a mediální diskusi je ale značný. Mnohem důležitější než to, co je v galerii, je právě přítomnost díla ve veřejném a virtuálním prostoru,“ vysvětluje ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Diváckou cenu Českých center získala Pavla Malinová

Gajdošík je členem zvukově-performativní skupiny Evropská unie. Kromě ceny z dílny Maxima Velčovského tradičně získá dvouměsíční stipendijní pobyt v New Yorku a 100 tisíc korun na realizaci nového autorského projektu. Diváckou cenu Českých center a s ní spojený rezidenční pobyt v sídle některého z Českých center letos získala Pavla Malinová za svou sérii maleb doplněnou o kamenné sochy.

O prestižní cenu soutěžili kromě Andrease Gajdošíka a Pavly Malinové také francouzský umělec Baptiste Charneux, Marie Lukáčová a umělecká skupina Comunite Fresca, kterou tvoří Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová. Finalisté nejvýznamnějšího českého ocenění pro vizuální umělce do 35 let se představují se svými díly od konce září až do 19. ledna na výstavě v Pražákově paláci v Brně.

Prestižní cena pro mladé umělce se udílí od roku 1990 z podnětu dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka. Mezi držitele ceny, která nese jméno po významném historikovi umění a kritikovi, patří řada známých malířů či sochařů střední a starší generace, kteří dostávali cenu v jejích počátcích.

V posledních letech se mezinárodní porota nejčastěji přiklání ke konceptuálnímu umění. Loni si ocenění odnesl pětadvacetiletý Lukáš Hofmann, který vystupuje také pod jménem Saliva.

Slavnostní vyhlášení Ceny Jindřicha Chalupeckého bylo letos součástí přehlídky současného vizuálního a zvukového umění PAF Olomouc, ocenění bylo poprvé uděleno mimo Prahu a Brno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 1 hhodinou

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 21 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 23 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026
Načítání...