Cenu Jindřicha Chalupeckého získal Gajdošík za otevřený aktivismus. Vytvořil vlastní verzi zpráv

Cenu Jindřicha Chalupeckého získal sedmadvacetiletý Andreas Gajdošík, absolvent Ateliéru intermédií na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Umělec, který v tvorbě dlouhodobě kombinuje programátorské schopnosti se sociální a politickou angažovaností, je známý především projekty zveřejněnými ve virtuálním prostoru. Mezinárodní porota jej vybrala pro jeho otevřeně aktivistický přístup.

Laureát jubilejního 30. ročníku uspěl mezi pěti finalisty, nejprestižnější českou cenu pro umělce do 35 let převzal v pátek večer v Olomouci. „Oceňujeme Gajdošíkovo chápání umění jako svobodného prostoru, který umožňuje kritické uvažování a jednání,“ uvedli porotci ve zdůvodnění jeho výběru do skupiny letošních finalistek a finalistů. Andrease nakonec porota vyhlásila laureátem za on-line projekt nazvaný Nelidské zdroje.

Projekt Nelidské zdroje na výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého přitom musel částečně předčasně skončit. Potom, co Gajdošík vytvořil parafráze stránek zpravodajských serverů iDnes.cz a Lidovky.cz, mu jejich majitel, společnost Mafra, pohrozila soudním sporem. Stránky, které nabízely vlastní verzi zpráv o premiérovi Andreji Babišovi (ANO), proto nakonec vypnul, na výstavě jsou představeny pouze off-line. 

3 minuty
Události v kultuře: Nelidské zdroje Andrease Gajdošíka
Zdroj: ČT24

Dílo Andrease Gajdošíka spočívá v intervencích do mediální sféry a sociálních sítí, tvorbě mystifikačních softwarů nebo webových stránek. Cílem je kritická reflexe zavedených struktur uměleckého světa i politiky.

„Projekt Andrease Gajdošíka je založený na poměrně jednoduchém principu, jeho dosah skrze internet, sociální sítě, veřejnou a mediální diskusi je ale značný. Mnohem důležitější než to, co je v galerii, je právě přítomnost díla ve veřejném a virtuálním prostoru,“ vysvětluje ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Diváckou cenu Českých center získala Pavla Malinová

Gajdošík je členem zvukově-performativní skupiny Evropská unie. Kromě ceny z dílny Maxima Velčovského tradičně získá dvouměsíční stipendijní pobyt v New Yorku a 100 tisíc korun na realizaci nového autorského projektu. Diváckou cenu Českých center a s ní spojený rezidenční pobyt v sídle některého z Českých center letos získala Pavla Malinová za svou sérii maleb doplněnou o kamenné sochy.

O prestižní cenu soutěžili kromě Andrease Gajdošíka a Pavly Malinové také francouzský umělec Baptiste Charneux, Marie Lukáčová a umělecká skupina Comunite Fresca, kterou tvoří Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová. Finalisté nejvýznamnějšího českého ocenění pro vizuální umělce do 35 let se představují se svými díly od konce září až do 19. ledna na výstavě v Pražákově paláci v Brně.

Prestižní cena pro mladé umělce se udílí od roku 1990 z podnětu dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka. Mezi držitele ceny, která nese jméno po významném historikovi umění a kritikovi, patří řada známých malířů či sochařů střední a starší generace, kteří dostávali cenu v jejích počátcích.

V posledních letech se mezinárodní porota nejčastěji přiklání ke konceptuálnímu umění. Loni si ocenění odnesl pětadvacetiletý Lukáš Hofmann, který vystupuje také pod jménem Saliva.

Slavnostní vyhlášení Ceny Jindřicha Chalupeckého bylo letos součástí přehlídky současného vizuálního a zvukového umění PAF Olomouc, ocenění bylo poprvé uděleno mimo Prahu a Brno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 10 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 13 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...