Čapkův PEN klub stále dbá o svobodu slova

Praha – Český PEN klub slaví devadesáté výročí svého vzniku. Tehdejší Československý PEN klub vznikl díky Karlu Čapkovi a dalším spisovatelům jako jedno z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu. Součástí oslav je udělení Ceny PEN klubu, kterou letos dostal výtvarník a básník Josef Vinklát.

Psal se 15. únor 1925, když bylo v salonku slavné pražské kavárny Louvre založeno České centrum PEN klubu. Vznik jednoho z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu, založeného roku 1921 ve Velké Británii, inicioval český spisovatel a novinář Karel Čapek a stal se pro nastávajících sedm let i českým předsedou.

Mezinárodní PEN klub vznikl na popud spisovatelky Catherine Amy Dawson-Scottové. Prvním prezidentem byl John Galsworthy. Navazoval na tradice anglických klubů, jejichž členové se scházeli a debatovali při večeřích. PEN klub sdružuje tvůrce, kteří obrazně řečeno vládnou perem (zkratka PEN totiž značí Playwrights, Poets, Editors, Essayists, Novelists). Jeho prvním českým členem se stal v roce 1923 národní bard Alois Jirásek.

Kniha jako společenská událost

„Bylo to odjakživa exkluzivní sdružení literátů, které za Čapkových časů umocňovalo prioritní roli literatury v tehdejší době. Roli, kterou literatura dnes ztratila, ať už z jakýchkoliv důvodů. Ale tenkrát ji měla. Tenkrát lidé věděli, co který autor píše, co vydává. A i když ty knížky nevycházely v nějakých monstrózních nákladech, vždycky znamenaly širokou společenskou událost,“ říká nynější předseda klubu Jiří Dědeček.

PEN klub každoročně pořádá kongresy v různých městech světa, na kterých jeho ústředí hodnotí snažení předchozího roku a jednou za tři roky volí prezidenta a výbor. V září 2003 na kongresu v Norsku byl prezidentem Světového PEN klubu zvolen český spisovatel Jiří Gruša. Na Světovém kongresu v Berlíně 2006 byl znovu zvolen na další funkční období.

Smyslem PEN klubu vždy bylo dbát o dodržování svobody slova a tisku. V době vlády totalitních režimů proto byla činnost Českého centra PEN klubu omezena na minimum. Až v létě roku 1989 se skupině spisovatelů podařilo činnost organizace oživit. K nejvýznamnějším současným aktivitám Českého PEN klubu opět patří podpora pronásledovaných a vězněných spisovatelů ve světě. Vydává proto například Knihovničku PEN klubu a Člověka v tísni, ve které vycházejí díla spisovatelů Číny, Kuby nebo Turecka.

Součástí oslav devadesátin je udělení ceny PEN klubu, kterou letos dostal výtvarník a básník Josef Vinklát (1934). Vystudoval strojní průmyslovku, ale jako syn živnostníka nemohl dále studovat. Pracoval jako konstruktér v Plastimatu, kde v roce 1968 založil pobočku Klubu angažovaných nestraníků, poté v kotelně nebo jako zahradník. Celoživotním zájmem jsou mu výtvarné umění a literatura. Vydává precizní soubory grafik.

Od roku 1994 uděluje Český PEN každý sudý rok Cenu Karla Čapka, dostali ji třeba Günter Grass, Philip Roth, Arnošt Lustig, Josef Topol nebo Václav Havel. Cena PEN klubu byla poprvé udělena v roce 1996. Obdrželi ji mimo jiné Adolf Branald, Jan Vladislav nebo Bohumila Grögerová. Tato se nyní udílí každý lichý rok.

V letech 1990 až 1993 předsedal PEN klubu Ivan Klíma, po něm Jiří Stránský. Od roku 2006 zastává funkci předsedy Jiří Dědeček. Čestným předsedou Českého PEN klubu byl i Václav Havel. Český PEN klub má nyní 180 členů, z nichž 17 trvale žije v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
včera v 16:33‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
včera v 14:09‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
včera v 08:30‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.