Čapkův PEN klub stále dbá o svobodu slova

Praha – Český PEN klub slaví devadesáté výročí svého vzniku. Tehdejší Československý PEN klub vznikl díky Karlu Čapkovi a dalším spisovatelům jako jedno z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu. Součástí oslav je udělení Ceny PEN klubu, kterou letos dostal výtvarník a básník Josef Vinklát.

Psal se 15. únor 1925, když bylo v salonku slavné pražské kavárny Louvre založeno České centrum PEN klubu. Vznik jednoho z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu, založeného roku 1921 ve Velké Británii, inicioval český spisovatel a novinář Karel Čapek a stal se pro nastávajících sedm let i českým předsedou.

Mezinárodní PEN klub vznikl na popud spisovatelky Catherine Amy Dawson-Scottové. Prvním prezidentem byl John Galsworthy. Navazoval na tradice anglických klubů, jejichž členové se scházeli a debatovali při večeřích. PEN klub sdružuje tvůrce, kteří obrazně řečeno vládnou perem (zkratka PEN totiž značí Playwrights, Poets, Editors, Essayists, Novelists). Jeho prvním českým členem se stal v roce 1923 národní bard Alois Jirásek.

Kniha jako společenská událost

„Bylo to odjakživa exkluzivní sdružení literátů, které za Čapkových časů umocňovalo prioritní roli literatury v tehdejší době. Roli, kterou literatura dnes ztratila, ať už z jakýchkoliv důvodů. Ale tenkrát ji měla. Tenkrát lidé věděli, co který autor píše, co vydává. A i když ty knížky nevycházely v nějakých monstrózních nákladech, vždycky znamenaly širokou společenskou událost,“ říká nynější předseda klubu Jiří Dědeček.

PEN klub každoročně pořádá kongresy v různých městech světa, na kterých jeho ústředí hodnotí snažení předchozího roku a jednou za tři roky volí prezidenta a výbor. V září 2003 na kongresu v Norsku byl prezidentem Světového PEN klubu zvolen český spisovatel Jiří Gruša. Na Světovém kongresu v Berlíně 2006 byl znovu zvolen na další funkční období.

Smyslem PEN klubu vždy bylo dbát o dodržování svobody slova a tisku. V době vlády totalitních režimů proto byla činnost Českého centra PEN klubu omezena na minimum. Až v létě roku 1989 se skupině spisovatelů podařilo činnost organizace oživit. K nejvýznamnějším současným aktivitám Českého PEN klubu opět patří podpora pronásledovaných a vězněných spisovatelů ve světě. Vydává proto například Knihovničku PEN klubu a Člověka v tísni, ve které vycházejí díla spisovatelů Číny, Kuby nebo Turecka.

Součástí oslav devadesátin je udělení ceny PEN klubu, kterou letos dostal výtvarník a básník Josef Vinklát (1934). Vystudoval strojní průmyslovku, ale jako syn živnostníka nemohl dále studovat. Pracoval jako konstruktér v Plastimatu, kde v roce 1968 založil pobočku Klubu angažovaných nestraníků, poté v kotelně nebo jako zahradník. Celoživotním zájmem jsou mu výtvarné umění a literatura. Vydává precizní soubory grafik.

Od roku 1994 uděluje Český PEN každý sudý rok Cenu Karla Čapka, dostali ji třeba Günter Grass, Philip Roth, Arnošt Lustig, Josef Topol nebo Václav Havel. Cena PEN klubu byla poprvé udělena v roce 1996. Obdrželi ji mimo jiné Adolf Branald, Jan Vladislav nebo Bohumila Grögerová. Tato se nyní udílí každý lichý rok.

V letech 1990 až 1993 předsedal PEN klubu Ivan Klíma, po něm Jiří Stránský. Od roku 2006 zastává funkci předsedy Jiří Dědeček. Čestným předsedou Českého PEN klubu byl i Václav Havel. Český PEN klub má nyní 180 členů, z nichž 17 trvale žije v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
před 16 hhodinami

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 19 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 21 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...