Čapkův PEN klub stále dbá o svobodu slova

Praha – Český PEN klub slaví devadesáté výročí svého vzniku. Tehdejší Československý PEN klub vznikl díky Karlu Čapkovi a dalším spisovatelům jako jedno z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu. Součástí oslav je udělení Ceny PEN klubu, kterou letos dostal výtvarník a básník Josef Vinklát.

Psal se 15. únor 1925, když bylo v salonku slavné pražské kavárny Louvre založeno České centrum PEN klubu. Vznik jednoho z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu, založeného roku 1921 ve Velké Británii, inicioval český spisovatel a novinář Karel Čapek a stal se pro nastávajících sedm let i českým předsedou.

Mezinárodní PEN klub vznikl na popud spisovatelky Catherine Amy Dawson-Scottové. Prvním prezidentem byl John Galsworthy. Navazoval na tradice anglických klubů, jejichž členové se scházeli a debatovali při večeřích. PEN klub sdružuje tvůrce, kteří obrazně řečeno vládnou perem (zkratka PEN totiž značí Playwrights, Poets, Editors, Essayists, Novelists). Jeho prvním českým členem se stal v roce 1923 národní bard Alois Jirásek.

Kniha jako společenská událost

„Bylo to odjakživa exkluzivní sdružení literátů, které za Čapkových časů umocňovalo prioritní roli literatury v tehdejší době. Roli, kterou literatura dnes ztratila, ať už z jakýchkoliv důvodů. Ale tenkrát ji měla. Tenkrát lidé věděli, co který autor píše, co vydává. A i když ty knížky nevycházely v nějakých monstrózních nákladech, vždycky znamenaly širokou společenskou událost,“ říká nynější předseda klubu Jiří Dědeček.

PEN klub každoročně pořádá kongresy v různých městech světa, na kterých jeho ústředí hodnotí snažení předchozího roku a jednou za tři roky volí prezidenta a výbor. V září 2003 na kongresu v Norsku byl prezidentem Světového PEN klubu zvolen český spisovatel Jiří Gruša. Na Světovém kongresu v Berlíně 2006 byl znovu zvolen na další funkční období.

Smyslem PEN klubu vždy bylo dbát o dodržování svobody slova a tisku. V době vlády totalitních režimů proto byla činnost Českého centra PEN klubu omezena na minimum. Až v létě roku 1989 se skupině spisovatelů podařilo činnost organizace oživit. K nejvýznamnějším současným aktivitám Českého PEN klubu opět patří podpora pronásledovaných a vězněných spisovatelů ve světě. Vydává proto například Knihovničku PEN klubu a Člověka v tísni, ve které vycházejí díla spisovatelů Číny, Kuby nebo Turecka.

Součástí oslav devadesátin je udělení ceny PEN klubu, kterou letos dostal výtvarník a básník Josef Vinklát (1934). Vystudoval strojní průmyslovku, ale jako syn živnostníka nemohl dále studovat. Pracoval jako konstruktér v Plastimatu, kde v roce 1968 založil pobočku Klubu angažovaných nestraníků, poté v kotelně nebo jako zahradník. Celoživotním zájmem jsou mu výtvarné umění a literatura. Vydává precizní soubory grafik.

Od roku 1994 uděluje Český PEN každý sudý rok Cenu Karla Čapka, dostali ji třeba Günter Grass, Philip Roth, Arnošt Lustig, Josef Topol nebo Václav Havel. Cena PEN klubu byla poprvé udělena v roce 1996. Obdrželi ji mimo jiné Adolf Branald, Jan Vladislav nebo Bohumila Grögerová. Tato se nyní udílí každý lichý rok.

V letech 1990 až 1993 předsedal PEN klubu Ivan Klíma, po něm Jiří Stránský. Od roku 2006 zastává funkci předsedy Jiří Dědeček. Čestným předsedou Českého PEN klubu byl i Václav Havel. Český PEN klub má nyní 180 členů, z nichž 17 trvale žije v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 14 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 19 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...