Po delší nemoci v sobotu ráno zemřela herečka Gabriela Vránová. Její odchod oznámili syn, režisér Ondřej Kepka a Herecká asociace. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let. Hrála v řadě filmů a televizních inscenací, včetně kultovního seriálu Sňatky z rozumu, kde ztvárnila první ženu podnikatele Jana Borna. Díky specificky zabarvenému hlasu ji posluchači znali z rozhlasu a neopomenutelná je i její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského.
Born už zůstane vdovcem napořád. Zemřela herečka Gabriela Vránová
Zemřela herečka Gabriela Vránová (zdroj: ČT24)
Vránová se narodila 27. července 1939 na Slovensku v Novém Mestě nad Váhom, kde její otec působil jako středoškolský učitel, než jej přinutili odejít. „Čeští profesoři, což byl i můj otec, básník Jaroslav Verián Vrána, museli odjet, pokud se nepřihlásili ke Slovenskému štátu,“ vyprávěla po letech herečka, která měla po matce kořeny i v Maďarsku, Chorvatsku, Rakousku a Bavorsku.
Dětství prožila v Brně, kde také v roce 1960 absolvovala JAMU. Kariéru zahájila v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, odkud po dvou sezonách přešla do pražského Divadla na Vinohradech. Kde působila v podstatě celý život (od roku 1962).
„Gábina byla srdcem i tělem herečka. Vlastně roli herečky hrála svým způsobem i v civilním životě a rozhodně patřila do spektra zvláštních osobností tehdejšího Divadla na Vinohradech. Gábina to nesmírně zpestřovala a byla oddaná absolutně divadlu, a to i v civilním životě,“ řekla její kolegyně z vinohraddských šaten Daniela Kolářová.
Nora, Maryša, Julie
Ztvárnila desítky hlavních rolí světového i domácího repertoáru, sama si nejvíce cenila titulních postav v představeních Nora, za kterou v roce 1975 obdržela divadelní Cenu Jaroslava Průchy. Dále si zahrála například Antigonu, Maryšu nebo Faust a Markétka, další stěžejní úlohy ztvárnila ve světové klasice Romeo a Julie, Tři sestry, Letní hosté. Z domácích dramat vystoupila například v Dalskabáty aneb Hříšná ves, Loupežník, Měsíc nad řekou, Tvrdohlavá žena.
Zahrála si i v několika filmech, například ve snímcích Hledá se táta či Poklad byzantského kupce. Více rolí vytvořila v televizi. Televizní diváci si nejspíše vybaví její učitelku Hajskou ze seriálu My všichni školou povinní režiséra Ludvíka Ráži z roku 1984. „Byla to jedna z těch rolí, kterou jsem v sobě musela objevovat. Snažila jsem se roli pochopit, dát jí něco ze sebe a ukázat, že je taková, jaká je. Nebyla to role, kdy bych si řekla, že to jsem já,“ vzpomínala na úlohu nepříjemné kantorky, za kterou se ale dočkala od diváků pochvalných ohlasů. Lidé jí často psali, že hysterickou ženu zahrála fantasticky.
13. komnata Gabriely Vránové (zdroj: ČT24)
Dále se objevila například v komedii Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Sňatky z rozumu, v nich ztvárnila roli první Bornovy ženy, která se Vránové velmi zamlouvala. „Byla to pro mne tak trochu, jak se dnes říká, výzva, abych v té roli uspěla. Dokonce jsem se šla na některá místa ze scénářů podívat do reálu, jestli na mne ještě dýchnou minulostí. Všechno se mi pak lépe hrálo,“ vzpomínala Vránová. O dva roky později si zahrála roli Betty v F. L. Věkovi.
Láska k poezii
Její velkou láskou byla poezie, její otec byl vedle profese pedagoga také autorem křesťansky orientované lyriky. Sama si připravovala hudebně-literární pořady a dlouholetá práce v tomto oboru jí vynesla Křišťálovou růži, nejvyšší ocenění v oblasti uměleckého přednesu. Sama Vránová napsala desítky fejetonů, které se později staly základem knihy Magnetický vítr. O poezii říkala, že „to nejsou jen básničky, nýbrž způsob vnímání světa“.
Své zkušenosti předávala mladým adeptům herectví. Mezi její žáky patřili Vladimír Dlouhý nebo Zlata Adamovská. Vedle Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu získala také cenu Prix Bohemia za herecký rozhlasový výkon.