Autopohádky přijíždějí

Praha - Mají auta duši? ptá se Ondřej Vetchý coby Antonín Kužílek v příběhu protkávajícím čtyři povídky, nazvané souhrnně Autopohádky. Snímek byl natočen podle stejnojmenné knížky spisovatele Jiřího Marka, jenž povídky, jejichž společným jmenovatelem je svět motorů, vymyslel pro své děti. Chinaski, jejichž písničky film provázejí, je pak znovu objevili, když měli sami děti, a natočili audio podobu. Nově vytvořený film tvoří čtyři animované povídky, každá jinou technologií realizace a výtvarným pojetím. Sjednocujícím prvkem filmu je osoba vypravěče Michala Malátného a hudební doprovod skupiny Chinaski. Autopohádky „přijíždějí“ do kin 17. března.

První příběh O princezně, která se nesmála je animován poloplastickou technologií. Figurky mají poloplastický reliéf a při animaci leží na průhledném skle. Všechny elementy se natáčely postupně – na klíčovacím pozadí. Pak se takto nasnímané prvky sesazovaly v počítačích vzájemně dohromady i s pozadím. Pohádku o smutné princezně, „Jeho Naftovosti“ benzinovém králi a Vendelínovi, jehož „auto“ má skvělou výbavu (mimo jiné odstraňovač chodců), namluvil Pavel Liška. Režisérem této povídky je Břetislav Pojar a výtvarníkem Pavel Koutský.

Mám duši z gumy a srdce plechový…

2 minuty
Reportáž Lucie Klímové
Zdroj: ČT24

Asi nejsložitější byla podle slov producenta filmu Michala Podhradského technologie animace použitá ve druhé povídce Účetní a víla (klasická animace loutek). Tato povídka také vyniká vtipným příběhem o účetním Pištorovi, jenž při svých cestách svým milovaným vozem značky Popular překročí bludný kořen a na stříbrném palouku se potká s vílou Lesanou, kterou vzrušují auta. Původně idylický vztah mezi účetním a vílou se ale rázem změní (jak pronese účetní Pištora, "víla stojí peníze jako každá ženská"), a tak se jí zbaví po svém.

Bezesporu nejzajímavější, co se animace týče, je povídka třetí, O rybáři Maršíčkovi. Tvůrci pracovali s ojedinělou a komplikovanou technologií plochých papírových postaviček v reálném prostoru. Vývoj této technologie probíhal přes půl roku. Nejtěžší podle tvůrců bylo zajistit, aby papírové figurky pevně stály v reálném prostředí, a přitom se volně pohybovaly jako loutky. Výtvarnicí je v tomto případě Bára Dlouhá a režisérem František Váša. Realizace známého příběhu o rybáři, jeho ženě a zlaté rybce, ovšem nově interpretovaný a zasazený do světa motorů, je velmi neobvyklá, ovšem nad očekávání povedená.

… jsem jenom dopravní prostředek kolový

Závěrečná povídka "O Vincentovi" je realizována klasickou 3D animační technologií, která podle slov Podhradského "nemá v Čechách na růžích ustláno". Zvláštností je možná režijní pojetí. Zkušený 3D autor Libor Pixa napsal scénář tak, aby dynamizoval hru střihem. Některé části povídky krom toho vznikaly v Británii, některé v Argentině nebo Rumunsku. Příběh je jakýmsi okénkem do nedaleké budoucnosti, patrné je jakési eko poslání pohádky. Upozornění na to, že se automobily staly tak běžnou součástí našeho života, že už ani nevnímáme jejich dopady na prostředí. V tomto smyslu příběh odkazuje na analogii s lidskými vztahy: máme dokonalá elektronická spojení, ale vztahy mnohokrát nestojí za nic. Sám režisér a výtvarník Libor Pixa doufá, že "zdravý rozum zvítězí nad chamtivostí a touhou být za každých okolností první".

První Autopohádky vznikly jako psaný text v psacím stroji spisovatele Jiřího Marka - knížka byla vydána v roce 1958. Tento úspěšný scenárista měl už na svém kontě řadu významných filmů a seriálů – třeba Vraždu v hotelu Excelsior nebo Hříšní lidé města pražského

Jednotlivé animované povídky předělují hrané epizody s Ondřejem Vetchým v hlavní roli. Natáčely se v Praze, Poříčanech a hlavně v mladoboleslavské Škodovce. Cestování nepříliš úspěšného spisovatele Antonína Kužílka po různých místech a rozhovory s „autoznalými“ lidmi mu má odpovědět na zásadní otázku: Má auto duši? Svou odpověď najde jistě i divák nového rodinného filmu Autopohádky aneb jak říká producent snímku: „Autopohádky si vás najdou samy.“

Český film Autopohádky přichází do kin v distribuci společnosti Bioskop 17. března. Hrají a mluví: Ondřej Vetchý, Petr Nárožný, Eva Holubová, Jan Hraběta, Pavel Liška, Miroslav Táborský, Michal Malátný, Viktor Preiss a další; režie: Břetislav Pojar, Michal Žabka, František Váša, Libor Pixa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...