Animovaná Pyšná princezna zažívá to, co v hrané pohádce, navíc ale s psíkem

Namyšlená Krasomila si zásluhou krále Miroslava, práce a lásky uvědomí, že by měla změnit svoje chování. Pohádkový příběh o nápravě si diváci oblíbili zejména díky černobílé adaptaci z padesátých let. I ona inspirovala animovanou Pyšnou princeznu, která oblíbenou pohádku v barvách a pomocí moderních technik vyprávění vrací od 7. listopadu do kin.

Animovaná Pyšná princezna vychází z filmové pohádky Bořivoje Zemana a literárního vyprávění Boženy Němcové.

Příběh, který mají televizní diváci v oblibě už desítky let, se v zásadě nezměnil. Král Miroslav se zamiluje do obrazu krásné princezny Krasomily a vydá se získat její srdce v převleku za prostého zahradníka. Svou laskavostí a trpělivostí naučí zpívat poupátko a také postupně změní pyšnou dívku, která s ním nakonec uteče ze zámku ovládaného manipulativními rádci.

Přibyl psík a více prostoru pro rádce

Původní film citují tvůrci současné verze Radek Beran a David Lisý například scénou natáčenou na Panské skále, jízdou na kládě, ukrýváním se ve mlýně nebo situací, kdy princezna po zahradníkovi žádá, aby jí zavázal střevíček. Nechybí ani zpívající švec nebo už zlidovělé věty jako „našli, nenašli“. „Ikonické scény jsme chtěli zachovat, protože jsme na té pohádce také vyrůstali a chtěli jsme jí vzdát hold,“ podotkl Lisý.

Vedle Krasomily, Miroslava či pana krále, známé z podání Aleny Vránové, Vladimíra Ráže a Stanislava Neumanna, se ale objeví v animovaném příběhu i nové – zvířecí – postavy. Dvojici hlavních hrdinů provází princeznin roztomilý psík Bijou a zákeřná lasice Slídil. „Ten film je primárně pro děti a pro ně jsou některé věci méně zábavné, když je hrají (lidské) charaktery, kdežto když je řeší malá roztomilá zvířátka a dělají to legračně, tak to je to pro malého diváka velmi vděčné,“ vysvětlil Lisý.

2 minuty
Ukázka: Zavaž mi střevíček
Zdroj: ČT

Větší prostor oproti hranému příběhu dostali padouši, zastoupeni především proradným rádcem Maximem s hlasem Aleše Procházky. „Pan Kopecký byl skvělý, ale poté, co (Krasomila) opustila zámek, tak už tam není, a my jsme si říkali, že potřebujeme zlosyna až do konce, abychom měli více akce a také aby měli (princ s princeznou) důvod utíkat,“ prozradil Lisý.

Inspirováno Vránovou, Rážem i Travoltou

„Je tam i spousta nových momentů. Uvidíme, co se dělo, když princezna odmítla obraz Miroslava. Byla zábava, že jsme si mohli doplnit mezery a všechno udělat víc akční,“ doplnil.

Hlasy hlavním hrdinům propůjčili Marek Lambora a Anna Fialová. „Jsem velký fanda staré Pyšné princezny a myslím, že tato animace je velmi povedená,“ míní herečka. Animovanou podobu Krasomily a Miroslava ovlivnilo původní filmové obsazení. „Paní Vránová i pan Ráž ovlivnili design postav, protože vzdáleně jsme chtěli, aby je trochu připomínali z hlediska barev, kostýmů i výrazově,“ potvrdil Lisý.

11 minut
David Lisý a Anna Fialová o pohádce Pyšná princezna
Zdroj: ČT24

Jako hlavní vizuální inspirace posloužila česká krajina a památky, včetně zámku Hluboká nad Vltavou, kde se točila hraná Pyšná princezna. Tvůrci se rozhodli pro 3D animaci. Největší výzvou se ukázalo být pojetí zvířat a jejich chování, technicky nejtěžší bylo sladit taneční scénu s hudbou. „Je těžké animovat na muziku, navíc jsme chtěli udělat takový mix Johna Travolty a Ondry Brzobohatého, kterého jsme měli také natočeného,“ vysvětlil Lisý.

Brzobohatý je autorem hudby společně s Ondřejem Brouskem. Při skládání se opírali o hudební motivy původního filmu a také o hudbu Bedřicha Smetany. Kromě filmové hudby příběh doprovázejí i písničky.

Vytvoření 3D Pyšné princezny trvalo zhruba pět let. Pro Davida Lisého je pohádka celovečerním debutem, Radek Beran ale zároveň dokončoval jiný dlouholetý projekt. Letos totiž uvedl do kin také loutkový rodinný film Velký Pán. Oba snímky vznikly v koprodukci České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...