Analýza viny za nacismus. Zemřel Siegfried Lenz

Berlín - Ve věku 88 let zemřel německý spisovatel Siegfried Lenz. Informovala o tom německá televize N24. Patřil mezi nejvýznamnější německé spisovatele současnosti, zabýval se hlavně důsledky nacistické minulosti Německa, ale také vysídlením Němců z českého území.

Siegfried Lenz (narozen 17. března 1926) pocházel z Východního Pruska. Za druhé světové války působil v nacistickém námořnictvu, na konci války však z armády dezertoval a ukrýval se v Dánsku, kde ho zadržely britské jednotky. Po propuštění se usadil v Hamburku, kde pracoval coby spisovatel na volné noze. Byl také členem politicky angažované literární skupiny Gruppe 47, která se snažila mravně povznést německou literaturu. Od roku 2003 působil jako hostující profesor na Univerzitě Heinricha Heina v Düsseldorfu.

Válečné zkušenosti Lenze podle jeho vlastních slov silně poznamenaly. Jednak si uvědomoval svůj podíl na nacistických válečných zločinech, jednak cítil vinu za to, že on přežil válku, zatímco statisíce jeho vrstevníků padly v boji. Tyto pocity se promítly do Lenzových románů, které se zabývaly německou vinou za světový konflikt, ale i tematikou Němců, kteří byli po skončení války vysídleni z území současného Polska a Česka.

Sporná minulost

Právě pro svůj přístup k německému vyrovnání se s minulostí byl Lenz často srovnáván s dalšími velkými jmény německé poválečné literatury Heinrichem Böllem a Günterem Grassem. Na rozdíl od nich se ale Lenz Nobelovy ceny za literaturu nedočkal. Lenz se snažil o vyrovnání s německou nacistickou minulostí také na diplomatickém poli. Společně s Günterem Grassem podporoval takzvanou Ostpolitiku kancléře Willyho Brandta, která usilovala o zlepšení vztahů s Východním Německem, Polskem nebo Sovětským svazem. Zasazoval se také o německé smíření s Izraelem.

Günter Grass a Siegfried Lenz
Zdroj: Fabian Bimmer/ČTK/AP

Patrně nejznámějším Lenzovým dílem je román Hodina němčiny z roku 1968. Na příběhu rodiny německého policisty ze zapadlé severoněmecké stanice popisuje, jak se fašismus projevoval i v nejnižších článcích nacistického aparátu. Spisovatel románem zpochybnil vyjádření, kterým stoupenci nacistického režimu po válce omlouvali své chování, totiž že „konali pouze svou povinnost“. Mezi další klíčové Lenzovy texty patří Muž v proudu, Vzor nebo Rukojmí. Několik jeho knih vyšlo také v českém překladu.

Spisovatelova osobní minulost však zůstává sporná. V roce 2007 se objevily archivní záznamy, podle nichž byl Lenz v roce 1944 registrován jako člen nacistické strany NSDAP. Lenz sice přiznal, že byl členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend, tvrdil však, že žádost o vstup do strany nepodepsal a o svém členství ani nevěděl.

Siegfried Lenz získal mnoho významných ocenění, například za rok 1988 mírovou cenu knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, v roce 1999 Goethovu cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku. ČTK to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti.
08:08Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 12 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 15 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 20 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...