Analýza viny za nacismus. Zemřel Siegfried Lenz

Berlín - Ve věku 88 let zemřel německý spisovatel Siegfried Lenz. Informovala o tom německá televize N24. Patřil mezi nejvýznamnější německé spisovatele současnosti, zabýval se hlavně důsledky nacistické minulosti Německa, ale také vysídlením Němců z českého území.

Siegfried Lenz (narozen 17. března 1926) pocházel z Východního Pruska. Za druhé světové války působil v nacistickém námořnictvu, na konci války však z armády dezertoval a ukrýval se v Dánsku, kde ho zadržely britské jednotky. Po propuštění se usadil v Hamburku, kde pracoval coby spisovatel na volné noze. Byl také členem politicky angažované literární skupiny Gruppe 47, která se snažila mravně povznést německou literaturu. Od roku 2003 působil jako hostující profesor na Univerzitě Heinricha Heina v Düsseldorfu.

Válečné zkušenosti Lenze podle jeho vlastních slov silně poznamenaly. Jednak si uvědomoval svůj podíl na nacistických válečných zločinech, jednak cítil vinu za to, že on přežil válku, zatímco statisíce jeho vrstevníků padly v boji. Tyto pocity se promítly do Lenzových románů, které se zabývaly německou vinou za světový konflikt, ale i tematikou Němců, kteří byli po skončení války vysídleni z území současného Polska a Česka.

Sporná minulost

Právě pro svůj přístup k německému vyrovnání se s minulostí byl Lenz často srovnáván s dalšími velkými jmény německé poválečné literatury Heinrichem Böllem a Günterem Grassem. Na rozdíl od nich se ale Lenz Nobelovy ceny za literaturu nedočkal. Lenz se snažil o vyrovnání s německou nacistickou minulostí také na diplomatickém poli. Společně s Günterem Grassem podporoval takzvanou Ostpolitiku kancléře Willyho Brandta, která usilovala o zlepšení vztahů s Východním Německem, Polskem nebo Sovětským svazem. Zasazoval se také o německé smíření s Izraelem.

Günter Grass a Siegfried Lenz
Zdroj: Fabian Bimmer/ČTK/AP

Patrně nejznámějším Lenzovým dílem je román Hodina němčiny z roku 1968. Na příběhu rodiny německého policisty ze zapadlé severoněmecké stanice popisuje, jak se fašismus projevoval i v nejnižších článcích nacistického aparátu. Spisovatel románem zpochybnil vyjádření, kterým stoupenci nacistického režimu po válce omlouvali své chování, totiž že „konali pouze svou povinnost“. Mezi další klíčové Lenzovy texty patří Muž v proudu, Vzor nebo Rukojmí. Několik jeho knih vyšlo také v českém překladu.

Spisovatelova osobní minulost však zůstává sporná. V roce 2007 se objevily archivní záznamy, podle nichž byl Lenz v roce 1944 registrován jako člen nacistické strany NSDAP. Lenz sice přiznal, že byl členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend, tvrdil však, že žádost o vstup do strany nepodepsal a o svém členství ani nevěděl.

Siegfried Lenz získal mnoho významných ocenění, například za rok 1988 mírovou cenu knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, v roce 1999 Goethovu cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 15 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.