Abych nebyl plagiát sám sebe. Fotograf Adolf Zika vystupuje ze stínu světla

Adolf Zika se loučí s fotografií výstavou (zdroj: ČT24)

Portréty slavných osobností i černobílé umělecké akty tvoří portfolio Adolfa Ziky. Český fotograf a filmař se v šestačtyřiceti letech rozhodl uzavřít svou fotografickou etapu retrospektivní výstavou. V pražské Galerii Mánes představuje do 10. září to nejlepší, co zachytil za čtvrtstoletí „ve stínu světla“.

Adolf Zika se měl věnovat pedagogice nebo vrcholovému sportu, nakonec ho ale život nasměroval k umění. Částečně i k Zikově překvapení. Například fotografem se stal ze dne na den.   

„Jel jsem na první velký sraz motorek Harley-Davidson na Strahově, a protože jsem se nudil, půjčil jsem si od kamaráda foťák a vyfotil jsem svoje první fotky. S nimi jsem pak šel do ČTK – a tam se mě ptali, pro jakou agenturu dělám,“ popisuje neplánovaný začátek své fotografické kariéry. 

„A ono to vyšlo“, platí o módě i Deppovi

Pár měsíců poté zvítězil ve sportovní kategorii Czech Press Photo. Z novinářské fotografie se ale nechal odlákat ženským půvabem. Cesta to byla opět zdánlivě snadná: „Četl jsem si v jednom z čísel Playboye o fotografovi Antonínu Kratochvílovi, tak jsem zkusil první módní fotky – a ono to vyšlo. Velice brzy jsem se dostal k módním značkám jako Pietro Fillipi a dalším.“ 

Focení osobností začalo portrétem hokejisty Jaromíra Jágra. Jako na napínavé vzpomíná třeba na focení s Johnnym Deppem. Slavný herec si pro Adolfa Ziku vyhradil jen pět minut. „Jeli jsme do Benátek, ale dostali se do zácpy a vypadalo to, že setkání vůbec nestihneme. Naštěstí jsem měl s sebou svého syna a Johnny Depp, který má rád děti, celou dobu pak komunikoval s ním, mě vůbec nevnímal, dělal různé šaškárny – a tak fotka nakonec vznikla.“

V Galerii Mánes vystavuje Zika více než dvě stovky snímků, některé z nich zvětšil na formát tři krát čtyři metry. S fotografií se touto výstavou loučí.

„Myslím, že to je nejtěžší okamžik pro umělce, říct si: Teď už jsem plagiát sám sebe,“ přiznává, že takové rozhodnutí nebylo nijak snadné.

Soustředit se chce nyní na svůj další obor – filmařinu. Dokument natočil o fotografovi Janu Saudkovi či judistovi Lukáši Krpálkovi a letos v květnu měl premiéru jeho snímek o Robertu Vanovi (přehrát v iVysílání).