Život v Řecku bude těžší – velké daně a míň příspěvků

Atény – Řekové si v příštích letech budou muset zvyknout na vyšší daně a rozsáhlé škrty ve veřejném sektoru. V řeckém parlamentu dnes dostal zelenou takzvaný prováděcí zákon k úsporným opatřením, která zadlužené zemi diktují Evropská unie a Mezinárodní měnový fond výměnou za další finanční pomoc. Jde o úspory ve výši 28 miliard a o prodej státních podniků za 50 miliard eur.

Zákon prošel poměrem hlasů 155 ku 136. Ve středu vláda se svým návrhem uspěla rovněž u 155 poslanců, 138 hlasovalo proti. Dnešní hlasování na rozdíl od středy nedoprovázely incidenty v aténských ulicích.

Ministr financí Evangelos Venizelos před hlasováním řekl, že Řecko bude o svou záchranu Evropskou unií muset svést ještě těžkou bitvu, zvlášť s některými partnery jako je Finsko.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Tyto země podle tisku požadují, aby zárukou pro nové půjčky Řecku byly svého druhu hypotéky na majetek řeckého státu, což Řecko odmítá.

Pomůžou i němečtí bankéři

Na svém zapojení do programu pomoci Řecku se dnes dohodly německé banky. Jejich příspěvek by měl činit 3,2 miliardy eur, sdělil po dnešním jednání s bankami spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble.

Německé banky budou stejně jako jejich francouzské protějšky reinvestovat do řeckých státních dluhopisů určitou část příjmů z dluhopisů, jimž do roku 2014 nadejde lhůta splatnosti. Podrobnosti by měly být dojednány v dalších dnech, uvedl šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann. Dodal, že základem německého příspěvku bude francouzský plán.

Francouzské banky sjednaly v pondělí předběžnou dohodu, podle níž budou do roku 2014 reinvestovat 70 procent z postupně splácených řeckých dluhopisů do nových, s předem určenými úroky a se splatností až 30 let. Banky ve Francii vlastní řecké dluhopisy za zhruba 15 miliard eur.

Příspěvek soukromých věřitelů Řecka je zejména z hlediska německé vlády klíčem k tomu, aby se země eurozóny během léta dohodly na novém záchranném programu pro předluženou zemi do roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 43 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 15 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 17 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled