Život v Řecku bude těžší – velké daně a míň příspěvků

Atény – Řekové si v příštích letech budou muset zvyknout na vyšší daně a rozsáhlé škrty ve veřejném sektoru. V řeckém parlamentu dnes dostal zelenou takzvaný prováděcí zákon k úsporným opatřením, která zadlužené zemi diktují Evropská unie a Mezinárodní měnový fond výměnou za další finanční pomoc. Jde o úspory ve výši 28 miliard a o prodej státních podniků za 50 miliard eur.

Zákon prošel poměrem hlasů 155 ku 136. Ve středu vláda se svým návrhem uspěla rovněž u 155 poslanců, 138 hlasovalo proti. Dnešní hlasování na rozdíl od středy nedoprovázely incidenty v aténských ulicích.

Ministr financí Evangelos Venizelos před hlasováním řekl, že Řecko bude o svou záchranu Evropskou unií muset svést ještě těžkou bitvu, zvlášť s některými partnery jako je Finsko.

2 minuty
Řecké úspory
Zdroj: ČT24

Tyto země podle tisku požadují, aby zárukou pro nové půjčky Řecku byly svého druhu hypotéky na majetek řeckého státu, což Řecko odmítá.

Pomůžou i němečtí bankéři

Na svém zapojení do programu pomoci Řecku se dnes dohodly německé banky. Jejich příspěvek by měl činit 3,2 miliardy eur, sdělil po dnešním jednání s bankami spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble.

Německé banky budou stejně jako jejich francouzské protějšky reinvestovat do řeckých státních dluhopisů určitou část příjmů z dluhopisů, jimž do roku 2014 nadejde lhůta splatnosti. Podrobnosti by měly být dojednány v dalších dnech, uvedl šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann. Dodal, že základem německého příspěvku bude francouzský plán.

Francouzské banky sjednaly v pondělí předběžnou dohodu, podle níž budou do roku 2014 reinvestovat 70 procent z postupně splácených řeckých dluhopisů do nových, s předem určenými úroky a se splatností až 30 let. Banky ve Francii vlastní řecké dluhopisy za zhruba 15 miliard eur.

Příspěvek soukromých věřitelů Řecka je zejména z hlediska německé vlády klíčem k tomu, aby se země eurozóny během léta dohodly na novém záchranném programu pro předluženou zemi do roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 7 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 7 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 21 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 22 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 23 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánovčera v 14:15
Načítání...