Tokio – Rozsáhlé páteční zemětřesení zřejmě těžce dopadne na japonskou ekonomiku a už tak hluboce zadlužené státní finance. Obnova země si podle prvních vyjde na 180 miliard dolarů (zhruba 3,1 bilionu korun), to odpovídá zhruba třem procentům výkonu japonské ekonomiky. Investoři se dnes v obavách z dopadů přírodní katastrofy na severozápadě země začali houfně zbavovat japonských akcií, tokijská burza propadla o 7,5 procenta, což je nejhlubší jednodenní ztráta od vrcholu finanční krize v říjnu 2008. Na nejnižíší hodnotě za poslední tři měsíce uzavřely kvůli reakci trhů na situaci v Japonsku také evropské akcie. Japonská centrální banka na to reagovala poskytnutím rozsáhlé finanční injekce a uvolněním měnové politiky.
Centrální banka nejdřív poskytla bankovnímu systému sedm bilionů jenů, v přepočtu asi 1,5 bilionu korun, později ale sumu víc než zdvojnásobila na nevídaných 15 bilionů jenů. To je asi pětkrát víc, než se mezi ekonomy čekalo a mnohem více než obvyklá suma jeden až dva biliony jenů. Injekce peněz má především zabránit růstu krátkodobých úrokových sazeb a zmírnit paniku na finančních trzích.
"Katastrofa je pro ekonomický růst v roce 2011 mírně negativní. Sektor
zajišťoven je pod tlakem, protože zemětřesení by mohlo zničit v letošním
roce velkou část zisku sektoru," uvedl Don Fitzgerald z fondu Tocqueville
Finance. "Cokoliv spojeného s jaderným sektorem je rovněž pod tlakem,
protože obchodníci sázejí na přísnější regulace. Současně na druhé straně
je zájem o sektor s obnovitelnou energií," dodal.
Průmysl se zastavil, nemá elektřinu
Až dvoucifernými tempy padají na tokijské burze ceny akcií japonských průmyslových výrobců, zejména automobilek, elektronických firem a ropných rafinerií, které musely po zemětřesení uzavřít své klíčové továrny. Velké obavy vyvolává dlouhodobější dopad poškození jaderných elektráren na dodávky elektrické energie.
Shinichi Ichikawa, analytik Credit Suisse Securities:
„Zemětřesení ještě probíhá a není jasné, kdy přesně skončí, takže dopady na ekonomiku se stále zvětšují, nejen na severovýchodě země, ale i v Tokiu. Tam je prý infrastruktura dost poškozená. Proto skutečné ekonomické dopady ještě nikdo nezná.“
Největší japonská automobilka Toyota dnes oznámila, že kvůli následkům zemětřesení zastavuje výrobu ve všech 12 japonských závodech nejméně do středy. Přestávka ode dneška do středy sníží automobilce produkci o 40 tisíc vozidel. Zastavení provozu v některých závodech ohlásili také další japonští výrobci automobilů, například Nissan a Honda.
Těžké zemětřesení zasáhlo v pátek nejvíc severovýchod země. Obří vlna tsunami, která otřesy země následovala, pak zničila dlouhý pruh pobřežních území. V neděli označil premiér Naoto Kan zemětřesení a tsunami za nejhorší krizi v zemi od druhé světové války. Počet obětí může překročit 11 tisíc.
Desítky miliard dolarů jen na pojistném
Pojišťovny by podle firmy AIR Worldwide mohlo zemětřesení stát téměř 35 miliard dolarů, což by bylo z hlediska pojistných škod zdaleka nejdražší zemětřesení v moderní historii. Odborníci upozorňují, že škody na pojištěném majetku budou pravděpodobně představovat pouze zlomek celkových hospodářských ztrát.
„Celkové škody budou nezměrně vyšší. Problém k pojišťovnám v Japonsku bude ten, že relativně k celkovým škodám budou pojistitelné škody malé. Japonsko má malý a velice regulovaný pojistný trh,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 ekonom národohospodářské fakulty VŠE Petr Bartoň. Problémem je podle něj také to, že Japonci se proti zemětřesení a tsunami nemohli pojišťovat u zahraničních firem, a tak veškeré náklady ponese Japonsko a jeho firmy a pojišťovny samy, náklady se nepřesunou do zahraničí.
Analytici navíc upozorňují, že zkušenosti z minulosti ukazují, že skutečné náklady na obnovu zpustošené země by mohly být výrazně vyšší než prvotní odhady. „Existuje tu mnoho nejistot,“ uvedl analytik Brendan Brown ze společnosti Mitsubishi UFJ Securities. Upozornil například, že není jisté, jak dlouho budou trvat výpadky elektrické energie. Dopady zemětřesení na světovou ekonomiku budou nicméně podle analytiků pravděpodobně omezené, protože Japonsko v současnosti není významným motorem globálního hospodářského růstu.
