Zemědělci dostanou o 740 milionů menší dotace

Praha - Také zemědělci letos pocítí škrty ve státním rozpočtu. Na dotacích dostanou dohromady 28,92 miliardy korun, což je o 740 milionů méně než před rokem. Ministerstvo zemědělství ještě v letošním roce ušetří na investicích, provozních nákladech a dotacích pro zemědělce dohromady bezmála 1,29 miliardy.

Na tzv. národních doplňkových platbách, kterými stát dorovnává přímé dotace z Evropské unie, dostanou zemědělci vyplaceno 3,18 miliardy korun. Je to o 2,32 miliardy korun méně, než by podle přístupové smlouvy mohlo Česko teoreticky vyplatit.

Dotace pro zemědělce se snižují v souladu se škrty ve státním rozpočtu. V červenci schválila vláda zmrazení výdajů ministerstev v celkové výši 10,2 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství má z této částky ušetřit 1,29 miliardy korun. „Úspory dopadnou na každého. Všichni spotřebitelé zaplatí více na DPH. Méně peněz budou mít úředníci, studenti, pracující důchodci, lidé spořící si na stavební spoření. Věřím, že nikoho nepřekvapuje, že úspory dopadnou i na zemědělce,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Pěstitelům pomůžou vyšší ceny

Chystané škrty by ale podle Fuksy neměly být tragické a třeba zemědělci především v rostlinné výrobě dostanou stejně jako loni. Ceny některých obilovin a dalších komodit totiž oproti loňsku citelně vzrostly. Například pšenice se teď prodává o 41 procent dráž. „Větší problém bude v živočišné výrobě, protože tam zatím o třiceti nebo čtyřicetiprocentní nárůst cen rozhodně nejde,“ upozornil agrární analytik Petr Havel.

Za nefér označil krácení zemědělských dotací prezident Agrární komory Jan Veleba. Peníze jsou totiž podle něj vzaty z částky 4,5 miliardy korun, kterou se podařilo zemědělcům s předchozí vládou Jana Fischera na letošek dohodnout. Veleba tvrdí, že tato částka přitom tvoří pouze 62
procent ze sumy 7,2 miliardy korun, kterou by farmáři mohli od státu na
plné dorovnání plateb teoreticky inkasovat.

Podle Veleby ale ještě existuje naděje, že zemědělci o peníze na dotace nepřijdou. „Ty peníze jsou vázané, pokudy by se příjmy rozpočtu srovnaly s plánem, je tu naděje, že se ta částka v uvozovkách odváže.“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...