Za rok jmenuji na pozici guvernéra České národní banky (ČNB) takového kandidáta, který napraví kroky současné rady, prohlásil minulý týden prezident Miloš Zeman a dnes pro server iDNES.cz potvrdil to, co už dlouho naznačoval – současného guvernéra Miroslava Singera nahradí Jiřím Rusnokem. Jestli ale Zemanův kůň skutečně napraví domnělé chyby rady, není vůbec jisté.
INTERVENCE
Prezidentova vize se zdá jasná – ještě rok musíme počkat, pak ale z čela ČNB odejde Klausem dosazený Singer a na jeho místo nastoupí Rusnok a ten dá zase všechno do pořádku. Háček je ale v tom, co Zeman považuje za největší chybu současné rady centrální banky – devizové intervence, které podle něj znehodnotily úspory o šest až deset procent. Ty ale v roce 2013 podpořil i tehdejší premiér a zřejmě budoucí guvernér Rusnok. „Důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku, chápu, myslím, že jim rozumím,“ prohlásil po zahájení intervencí. (čtěte více)
Když se navíc začalo letos v lednu opět spekulovat o tom, jestli centrální banka kvůli velmi nízké inflaci opět nesáhne po intervencích, tak Rusnok prohlásil, že je to nepravděpodobné, ale jedním dechem dodal, že nemůže nic vyloučit. (čtěte více)
Současný šéf ČNB Singer si za intervencemi neochvějně stojí a tento týden poukázal na to, že bez nich by rostla česká ekonomika podstatně pomaleji. „Oslabení koruny bylo jedním z důvodů obratu hospodářského vývoje,“ uvedl. Ve stejný den navíc viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík na svém blogu zase nevyloučil, že by banka mohla sáhnout po intervencích znovu – a v podobném duchu se vyjádřil i Singer. (čtěte více)
Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře.
Při roční bilanci v prosinci loňského roku se ekonomové a podnikatelé neshodli, zda šlo o zákrok nutný, ani jestli zásah do kurzu koruny české ekonomice prospěl, či nikoli. Guvernér Miroslav Singer ale upozornil na to, že česká ekonomika roste rychleji. Ekonom Richard Hindls navíc poukázal na to, že oživení vždy přichází postupně, protože lidem nějakou dobu trvá, než zaznamenají lepší kondici ekonomiky a začnou opět naplno utrácet.
ZAVEDENÍ EURA
Zeman zřejmě doufá, že v Rusnokovi najde spojence i v otázce přijetí eura. V únorovém rozhovoru pro Bloomberg prezident zopakoval, že Česko by se mělo snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny. A to přesto, že současná koaliční vláda nechce stanovit pevné datum přijetí eura. „Velmi se stydím za to, že pobaltské státy přijaly euro dřív než my. Myslím si, že je to ostuda pro Českou republiku. Stejně tak je ostuda, že do eurozóny dřív vstoupilo Slovensko,“ prohlásil. (čtěte více)
I s tím totiž souvisí prezidentem tolik kritizovaná devalvace – podle Zemana ČNB přistoupila k intervencím, aby oddálila vstup země do eurozóny. S přijetím eura by podle prezidenta centrální banka ztratila část svých kompetencí, a to nechce. Už při jmenování Rusnoka do bankovní rady loni v únoru proto na ekonoma apeloval. „Domnívám se, že právě vy jako člověk, který kombinuje politické i ekonomické znalosti, budete velkým přínosem při řešení tohoto složitého – nejen ekonomického, ale i politického – problému,“ prohlásil. (čtěte více)
Rusnok ale ani v tomto bodě prezidenta nepodpořil úplně. Shodl se s ním na tom, že by banka měla poskytovat „servis vládě v tom směru, kdy a jak se zapojit do eurozóny“. „Není ale rolí centrální banky, aby určovala politické priority země a otázka přijetí eura je primárně politická,“ upozornil bývalý ministerský předseda.
Singer před několika dny na svém blogu napsal, že přijetí eura nemusí přinést české ekonomice očekávaný stimul. Uvedl, že souhrnný růst hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie mimo eurozónu byl v posledních sedmi letech většinou vyšší než ve státech platících eurem. Ani zde tedy nenašel s prezidentem společnou řeč. (čtěte více)
Ekonomové: S Rusnokem revoluce nenastane
Na tom, že s guvernérem Rusnokem v ČNB žádná velká bouře nenastane, se shodují i samotní ekonomové. „Jiří Rusnok je ekonomem se zkušenostmi z finančního sektoru i politiky. Jeho názory nikdy nebyly nijak vyhraněné, z pohledu měnové politiky je důležité, že pochopil a podpořil intervence na devizovém trhu,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Zároveň ale upozornil na to, že ekonomy a finanční trhy bude spíše zajímat, zda dá Rusnok coby guvernér spíše na rady odborníků, nebo na přání prezidenta. Zůstává tak otázkou, jestli je Rusnok dostatečně silnou osobností, aby dokázal prosadit z ekonomického hlediska správná opatření, i když nebudou populární.
Prezident má k Rusnokovi dlouhodobě blízko – Rusnok byl v letech 2001 až 2002 ministrem financí v Zemanově vládě a v červnu 2013 jej Zeman jmenoval předsedou vlády poté, co se kvůli aféře Nagyová rozpadl kabinet Petra Nečase.
Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?
- červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
- únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal
Zemanovo první funkční období tak přečkají v bankovní radě pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012. Zeman poprvé jmenoval nového člena sedmičlenné bankovní rady loni, kdy Evu Zamrazilovou vystřídal Jiřím Rusnokem.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek zase upozornil na to, že je Rusnok velmi nečitelný v tom, co by jako guvernér chtěl prosazovat. „Jeho názor na řadu relevantních otázek neznám, protože se k nim během svého působení v bankovní radě pro média nevyjadřoval,“ uvedl.
Na druhou stranu bankovní rada ČNB, to není pouze guvernér, ale dalších šest ekonomů. Do konce svého funkčního období stihne Zeman vedle Singera vyměnit další tři členy bankovní rady, a to by mohl být podle odborníků mnohem důležitější moment než jmenování samotného guvernéra.
