Litovel – Česká republika by podle prezidenta Miloše Zemana neměla ohrožovat export a investice tuzemských firem v zahraničí, například v Uzbekistánu či Íránu, přehnaným důrazem na ochranu lidských práv. Narážel přitom na kauzu kolem návštěvy kontroverzního uzbeckého prezidenta Karimova. Proti té totiž protestovala řada nevládních organizací. Karimov nakonec sám cestu do Česka odložil. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na Zemanova slova prohlásil, že Česko může současně podporovat export i dodržování lidských práv.
Zeman: Ochrana lidských práv by neměla ohrožovat investice
„Poněkud mě znepokojuje, že třeba investice typu Uzbekistán, ale i v dalších zemích, jsou ohroženy politikou, která si říká politika ochrany lidských práv a která ve skutečnosti vede k tomu, že když k nám tito lidé nepřijedou, konkrétně uzbecký prezident (Islam) Karimov, tak my nemáme možnost jim říct do očí svůj názor na lidská práva,“ uvedl Zeman při návštěvě společnosti Papcel Litovel, která je předním výrobcem papírenských strojů a drtivou většinu produkce vyváží do zahraničí.
Podle Zemana se při Karimově návštěvě mohly uzavřít kontrakty za 15 miliard korun a podepsat sedm dohod. „Riskujeme, že přijdeme i o investice, které do těchto zemí už byly vloženy. Myslím, že Česká republika si nemá hrát na velmoc a má respektovat fakt, že je v ní 630 tisíc nezaměstnaných. Těmito neuváženými kroky bychom neměli přispívat k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti,“ míní Zeman.
Premiér Sobotka si ale myslí, že ochranu lidských práv lze s podporou exportu skloubit. „Naše volba přece není export, nebo lidská práva. Musíme se snažit o obojí,“ řekl.
Investice litovelské firmy v Uzbekistánu
Společnost Paper Mill Holding z Litovle, která je sesterskou firmou podniku Papcel, za poslední tři roky investovala do uzbecké papírny Angren Pack osm milionů dolarů (zhruba 160 milionů korun) a dalších pět milionů dolarů (100 milionů korun) plánuje vložit do jejího základního kapitálu letos.
„Potřebujeme ale souhlas uzbecké vlády a státu, který má (v papírně) blokační minoritu. Před plánovanou návštěvou (Karimova v Praze) se nám uzbecká strana snažila maximálně vyhovět a věřím, že to, co se kolem této návštěvy dělo, nebude mít negativní dopady,“ podotkl spolumajitel Paper Mill Holding David Dostál, který zároveň vlastní firmu Papcel.
Schwarzenberg poslal Zemana do vězení
Někdejší ministr zahraničí, nynější poslanec Karel Schwarzenberg Zemanovi po jeho slovech o lidských právech doporučil, aby strávil měsíc ve vězení v Íránu či Uzbekistánu, aby tušil, o čem mluví. „V okamžiku, kdy na tuto prioritu budeme rezignovat, nebudeme mít nic, nebudeme mít ani prestiž, ani proexportní aktivity, pouze servilitu pana prezidenta Zemana vůči diktátorům, které obdivuje. To není hodnota, kterou bychom mohli prodávat,“ dodal k tomu Schwarzenbergův spolustraník Miroslav Kalousek.
„Ochrana lidských práv a obchod nemohou být viděny jako odporující si hodnoty. Lidská práva jsou univerzální. Není možné vnímat hodnotu lidského života a lidské důstojnosti zeměpisně odlišně,“ komentoval Zemanovy výroky ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
Kontroverzní uzbecký prezident měl do Prahy přijet na konci února, jenže proti jeho návštěvě protestovala řada nevládních organizací. Ty označily Karimova za diktátora, který utlačuje vlastní občany. Člověk v tísni proto vyzval prezidenta Zemana, aby pozvání uzbecké hlavy státu do Prahy zrušil. Prezident ale v otevřeném dopise uvedl, že Karimova pozval jeho předchůdce Václav Klaus. Zástupcům humanitární organizace popřál „více informovanosti a méně pokrytectví“.
Ze setkání s Karimovem se nicméně omluvili premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministři i vedení hlavního města. Uzbekistán nakonec požádal Hrad o odložení návštěvy.
Dientisbier: Nelze pohrdat lidskou důstojností kvůli obchodu (zdroj: ČT24)
Zeman: Ze solárního boomu mohli těžit i někteří zákonodárci
Prezident Zeman se dnes při návštěvě Litovle na Olomoucku pustil také do politiků kvůli solární energetice. Podle něj totiž ze solárního boomu mohli mít kromě podnikatelů finanční prospěch také někteří zákonodárci, kteří při schvalování klíčového zákona o obnovitelných zdrojích hlasovali pro tučné dotace. „Teď se ptejme, proč to ti zákonodárci dělali. Tady bych citoval Jana Wericha. Buď to dělali z blbosti, nebo to dělali za cizí peníze. V některých případech platí oba důvody současně,“ řekl Zeman. Žádná konkrétní jména ale nezmínil.
Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky, která míří na podporu obnovitelných zdrojů. Loni šlo o 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy platila vláda ze státního rozpočtu a zbytek spotřebitelé v cenách elektřiny. Štědrou podporu solární energie Zeman už dříve nazval „solárním tunelem“.