Praha - Úmrtí blízkého člověka bývá velice smutnou součástí lidského života. V případě většího množství pozůstalých pak navíc často nastávají nepříjemné tahanice o dědictví. Asi každý ví, že majetek po zemřelém je třeba převést na dědice v rámci tzv. dědického řízení. Víte ale, kdo dědické řízení zahajuje, jak probíhá a jaká jsou vaše práva? A věděli jste také, že je možné zdědit nejen majetek, ale i dluhy?
Zdědit je možné i dluhy, co s tím?
„Jakmile osoba zemře, matriční úřad nahlásí úmrtí občana okresnímu soudu. Okresní soud přidělí projednávání dědictví notáři v působnosti tohoto soudu podle pevně daného rozvrhu práce,“ vysvětlil advokát Pavel Nastis. Dědické řízení je tedy jediný případ notářské služby, kdy si notáře nemůžete vybrat sami, ale určuje jej soud.
V dědickém řízení notář nejprve kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb a pozve jej k takzvanému předběžnému šetření, kde se zjišťuje okruh dědiců a majetek zemřelého. Pokud notář zjistí, že zemřelý nezanechal žádný majetek, tak se dědické řízení zastaví a majetek nepatrné hodnoty se vydá vypraviteli pohřbu. Pokud zemřelý majetek zanechal, proběhne dědické řízení.
Kdo se stává dědicem?
„Dědicové jsou ze zákona a ze závěti. V případě, že zůstavitel za svého života pořídí závěť, dědí dědicové ze závěti. Pokud tito dědicové nezdědí veškerý majetek, pak zbývající majetek zdědí dědicové ze zákona,“ uvedl Nastis. Jestliže zůstavitel vůbec nenapíše závěť, anebo je závěť třeba napsaná špatně a je neplatná, pak nastupují do dědictví dědicové ze zákona. Ti se rozdělují do čtyř skupin. Občanský zákoník přesně stanoví, kteří dědicové patří do které skupiny, a tito dědicové dědí postupně. Nejprve dědí dědicové prvé skupiny, pokud tito nejsou, pak druhé, třetí a následně čtvrté skupiny. Zjednodušeně řečeno, počínaje manželem a dětmi a konče až prarodiči a strýci a tetami.
Dědí se i dluhy
V dědickém řízení se projednávají veškerá práva, majetkové hodnoty a samozřejmě také dluhy, které zemřelý zanechal. Ale nemusíte se bát, za dluhy po zemřelém ručíte jen do výše ceny nabytého dědictví. A dědictví můžete také odmítnout.
„Dědictví může dědic odmítnout, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byl vyrozuměn o svém dědickém právu. Odmítnutím dědictví v podstatě zaniká jeho účast v dědickém řízení a jednou provždy takovýto dědic přestává být účastníkem dědického řízení,“ sdělila notářka Petra Vlčková.
„Pokud se osoba rozhodne odmítnout dědictví, tak jej odmítá celé. Není možné k tomu odmítnutí dědictví připojit nějaké podmínky, nějaké připomínky. Není možné například, že chci zdědit pouze majetek, a chci odmítnout dluhy. To opravdu nejde. Dědictví se přijímá a nebo odmítá jako celek,“ upozornil Nastis.
V rámci zjišťování rozsahu majetku je notář oprávněn činit dotazy, například na bankovní ústavy, na zaměstnavatele, na katastr nemovitostí či na evidenci motorových vozidel a podobné instituce. Na základě toho zjistí okruh majetku náležejícího do dědictví a zjišťuje jeho obvyklou hodnotu.
„Obvyklou hodnotou majetku se rozumí cena, za kterou by bylo možné majetek v daném místě a čase prodat, jedná se tedy o cenu tržní,“ vysvětlila notářka. Pokud jde o nemovitosti, není bezpodmínečně nutný znalecký posudek. Záleží na tom, o jakou nemovitost se jedná, a na posouzení konkrétního notáře, který provádí dědické řízení. „Je například možné vycházet ze shodných prohlášení účastníků řízení nebo ze zprávy realitní kanceláře,“ doplnila Vlčková.
Prodat majetek v dědickém řízení? Jen se souhlasem soudu
Po dobu dědického řízení můžete s majetkem, který do dědictví spadá, nakládat, tedy například nadále bydlet v domě, ve kterém jste se zemřelým doposud bydleli. „Pokud se ale jedná o úkony, které přesahují jakýsi rámec obvyklého hospodaření, tak k tomu je potřeba souhlas soudu. Takže například dědic, pokud by chtěl prodat majetek, který spadá do dědictví, k tomu bude potřebovat souhlas soudu,“ poukázal advokát.
Pokud v dědickém řízení vystupuje více dědiců, zákon preferuje dohodu dědiců. „V praxi to vypadá tak, že notář předvolá všechny účastníky dědického řízení k jednání a vyzývá je k uzavření dědické dohody. V závěrečném usnesení je pak přesně uvedeno, komu jaký konkrétní majetek připadne,“ sdělila Vlčková. Dohodnout se s ostatními dědici je i ve vašem zájmu, v opačném případě totiž skončí dědické řízení pouze určením podílu na celé hodnotě dědictví a vám nezbude, než se o konkrétní věci soudit.
Dědické řízení končí usnesením, které vydává notář. V případě, že se dědicové dohodnou a vzdají se práva odvolání, tak je dokonce možné, aby toto usnesení bylo okamžitě pravomocné.
Dědická daň
Dědická daň se v první a druhé dědické skupině, tedy u nejbližších příbuzných, neplatí. Za projednání dědictví se ale platí notářský poplatek, který je stanoven vyhláškou ministerstva spravedlnosti o odměnách notářů a vypočítává se z obvyklé hodnoty majetku náležejícího do dědictví. Jednotliví dědicové platí notářský poplatek v poměru, v jakém dědí majetek.