Zakázky nad padesát tisíc budou v registru, zveřejňovat je ale nebudou všichni

Nahrávám video
Registr smluv už funguje
Zdroj: ČT24

Od 1. července začal platit registr smluv. V elektronickém systému musí většina státních podniků, úřadů a institucí zveřejňovat všechny své kontrakty nad padesát tisíc. Za rok pak začne platit pravidlo, podle kterého by utajená smlouva nebyla účinná. Diskutované opatření má už teď řadu výjimek a další možná ještě přibudou.

Na registr smluv se úřady připravovaly měsíce. Magistrát města Brna například od února a stálo ho to minimálně statisíce korun. Dokumenty musí zveřejňovat i zdejší městské části, akciové firmy nebo mateřské a základní školy.

Jak vše funguje, popsala Petra Horáčková, asistentka odboru městské informatiky brněnského magistrátu. „Před samotným zveřejněním se musí smlouva zaevidovat, to mi může zabrat asi půl minuty a potom samotné to zveřejnění, tak asi tu minutu až minutu a půl,“ řekla.

Zákon sněmovně předložil poslanec Jan Farský (TOP 09, STAN) před čtyřmi lety, chtěl jím zprůhlednit nakládání s veřejnými penězi. „Vycházeli jsme ze slovenské verze, kde platil od 1. ledna 2011 registr smluv a se slovenskými kolegy jsme také tu českou připravovali,“ popsal vznik zákona. 

Smlouvy už se objevují, někteří mají výjimku

První smlouvy se v registru už začaly objevovat. Nejvíc jich zatím zveřejnilo ministerstvo obrany. Přesně 36 za více než 340 milionů korun. Třeba za kancelářské potřeby na dva roky dalo ministerstvo 81 milionů. Smlouvy musí od 1. července zveřejňovat přes 13 tisíc institucí. Zákon má ale několik výjimek. A nepatří do něj třeba Senát nebo poslanecká sněmovna.

Neplatí ani pro prezidentskou kancelář, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Ústavní soud. Výjimku mají také malé obce nebo polostátní ČEZ. A další možná přibudou – třeba pro státní podnik Budějovický Budvar nebo některé další firmy a instituce, které se pohybují v běžném tržním prostředí.

  • Poslanecká sněmovna
  • Senát 
  • Kancelář prezidenta republiky 
  • Ústavní soud 
  • Nejvyšší kontrolní úřad 
  • Kancelář veřejného ochránce práv 
  • GIBS
  •  
  • zpravodajské služby 
  • malé obce 
  • ČEZ 

Poslanci v názoru na vynechání nejsou jednotní. „Trh má být férový, takže všichni na něm mají mít stejné podmínky. Což je třeba příklad Budvaru nebo některých výzkumných institucí,“ řekl poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). 

Instituce smlouvy v registru zveřejňovat musí. Za to, že to neudělají, jim ovšem teď rok nehrozí žádné sankce. Ty začnou platit až od příštího července. Sankcí bude neplatnost smlouvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 19 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 21 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...