Zakázky nad padesát tisíc budou v registru, zveřejňovat je ale nebudou všichni

Nahrávám video

Od 1. července začal platit registr smluv. V elektronickém systému musí většina státních podniků, úřadů a institucí zveřejňovat všechny své kontrakty nad padesát tisíc. Za rok pak začne platit pravidlo, podle kterého by utajená smlouva nebyla účinná. Diskutované opatření má už teď řadu výjimek a další možná ještě přibudou.

Na registr smluv se úřady připravovaly měsíce. Magistrát města Brna například od února a stálo ho to minimálně statisíce korun. Dokumenty musí zveřejňovat i zdejší městské části, akciové firmy nebo mateřské a základní školy.

Jak vše funguje, popsala Petra Horáčková, asistentka odboru městské informatiky brněnského magistrátu. „Před samotným zveřejněním se musí smlouva zaevidovat, to mi může zabrat asi půl minuty a potom samotné to zveřejnění, tak asi tu minutu až minutu a půl,“ řekla.

Zákon sněmovně předložil poslanec Jan Farský (TOP 09, STAN) před čtyřmi lety, chtěl jím zprůhlednit nakládání s veřejnými penězi. „Vycházeli jsme ze slovenské verze, kde platil od 1. ledna 2011 registr smluv a se slovenskými kolegy jsme také tu českou připravovali,“ popsal vznik zákona. 

Smlouvy už se objevují, někteří mají výjimku

První smlouvy se v registru už začaly objevovat. Nejvíc jich zatím zveřejnilo ministerstvo obrany. Přesně 36 za více než 340 milionů korun. Třeba za kancelářské potřeby na dva roky dalo ministerstvo 81 milionů. Smlouvy musí od 1. července zveřejňovat přes 13 tisíc institucí. Zákon má ale několik výjimek. A nepatří do něj třeba Senát nebo poslanecká sněmovna.

Neplatí ani pro prezidentskou kancelář, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Ústavní soud. Výjimku mají také malé obce nebo polostátní ČEZ. A další možná přibudou – třeba pro státní podnik Budějovický Budvar nebo některé další firmy a instituce, které se pohybují v běžném tržním prostředí.

  • Poslanecká sněmovna
  • Senát 
  • Kancelář prezidenta republiky 
  • Ústavní soud 
  • Nejvyšší kontrolní úřad 
  • Kancelář veřejného ochránce práv 
  • GIBS
  •  
  • zpravodajské služby 
  • malé obce 
  • ČEZ 

Poslanci v názoru na vynechání nejsou jednotní. „Trh má být férový, takže všichni na něm mají mít stejné podmínky. Což je třeba příklad Budvaru nebo některých výzkumných institucí,“ řekl poslanec Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). 

Instituce smlouvy v registru zveřejňovat musí. Za to, že to neudělají, jim ovšem teď rok nehrozí žádné sankce. Ty začnou platit až od příštího července. Sankcí bude neplatnost smlouvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 19 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
18. 8. 2026

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.