Zájem o fúze a akvizice je ve světě největší za posledních šest let a trh poroste dál

Zájem o fúze a akvizice je ve světě největší za posledních šest let a má výborné předpoklady pro další oživení, vyplývá z nejnovějšího průzkumu zveřejněného společností EY. Za dobrými výsledky je podle odborníků dobrá kondice světové ekonomiky. Nejvíc firem se globálně chystá investovat do petrochemického průmyslu. U českých podniků vedou technologie. Rozdíl mezi tuzemskými a světovými společnostmi je i v přístupu k zadlužení.

Světový trh fúzí a akvizic má předpoklady pro další oživení. Během příštích 12 měsíců plánuje nějakou transakci celosvětově 59 procent společností a 40 procent českých firem. Zájem o fúze je tak na šestiletém maximu, vyplývá z pravidelného průzkumu poradenské firmy EY, jehož se zúčastnilo přes 1600 generálních ředitelů a manažerů z 53 zemí světa. Například nadpoloviční většina českých manažerů hledá nové akviziční cíle mimo Česko a nejvíce investují v Německu, Číně, USA a Francii.

„Globální tempo růstu HDP je poměrně pomalé. Za takové situace se společnosti, které chtějí úspěšně expandovat a transformovat se, nemohou spolehnout pouze na organický růst,“ řekl vedoucí partner transakčního poradenství společnosti EY ve střední a jihovýchodní Evropě Vladislav Severa.

Příští rok trh fúzí a akvizic poroste dál

Růst globálního trhu fúzí a akvizic, který už v letošním roce vykazuje rekordní hodnoty, by měl podle barometru EY pokračovat i v příštím roce. „Hodnota uzavřených transakcí letos je zatím meziročně o třetinu vyšší. A o pozitivních vyhlídkách transakčního trhu svědčí i fakt, že celosvětově ještě nikdy nebylo ohlášeno tolik ,megatransakcí‘ nad deset miliard dolarů jako letos. Čtyři pětiny světových respondentů jsou proto přesvědčeny, že trh fúzí a akvizic v horizontu 12 měsíců poroste,“ uvádí průzkum.

obrázek
Zdroj: ČT24

S pozitivními očekáváními na trhu koresponduje i rostoucí počet transakcí, které společnosti zařazené do průzkumu aktuálně plánují. U 55 procent světových respondentů, zvažujících v příštích 12 měsících nějakou akvizici, jsou to minimálně tři transakce.

,Přehřátí‘ akvizičního trhu ale prý nehrozí, protože přístup k transakcím je velice obezřetný. Téměř tři čtvrtiny respondentů celosvětového průzkumu během uplynulých dvanácti měsíců nedokončily nějakou akvizici, protože nebyla plně v souladu se strategií jejich firmy.

Šéfové podniků všechno posuzují v dlouhodobém výhledu a každou transakci zvažují mnohem pečlivěji než v minulosti. A pokud objeví nějaký problém, neuzavřou ji. Rozhodně to není tak, že by dělali obchody za každou cenu.
Jan Zadražil
manažer transakčního poradenství EY v Česku
obrázek
Zdroj: ČT24

Nejvíc fúzí a akvizic se chystá v ropném a plynárenském průmyslu (69 procent oslovených společností z tohoto sektoru plánuje akvizici), v odvětví spotřebního zboží (67 procent), v báňském a hutním průmyslu (67 procent), v průmyslové výrobě (66 procent), a v energetice a veřejných službách (65 procent). V Česku mají chuť investovat akviziční kapitál především manažeři z odvětví technologií (60 procent), energetiky a utilit (57 procent) a finančních služeb (50 procent).

Proti minulému průzkumu se zvýšil z 35 na 40 procent počet světových respondentů, kteří v rozvíjejících se ekonomikách hodlají do roka investovat minimálně desetinu svého akvizičního kapitálu. Většina kapitálu však půjde do rozvinutých zemí. Výrazně (o 26 procent) vzrostl především počet oslovených manažerů, kteří plánují akvizici v eurozóně.

K nejatraktivnějším destinacím v celosvětovém měřítku patří Spojené státy, Velká Británie, Čína, Indie a Německo. Nejvýznamnějšími investorskými zeměmi jsou Brazílie, USA, Francie, Německo, Austrálie a Velká Británie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 6 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 8 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 11 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 11 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
před 22 hhodinami

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Šéfem České pošty se stal Richard Hodul

Generálním ředitelem České pošty v pondělí ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) jmenoval bývalého šéfa společnosti Tchibo pro střední a východní Evropu Richarda Hodula. Ve funkci jej schválila vládní Komise pro personální nominace.
včeraAktualizovánovčera v 15:34
Načítání...