Za sesuv na D8 může špatně zvolená trasa, ne lom, říká stínové ŘSD. Dokládá to dvacet let starý posudek

Hlavní příčinou sesuvu svahu na rozestavěnou dálnici D8 v roce 2013 byla špatně zvolená trasa, uvedla ředitelka stínového ŘSD Miloslava Pošvářová. Na nevhodnost vedení dálnice po nestabilním levém úbočí údolního svahu Labe přitom podle ní upozorňoval už posudek z roku 1996, který pro ministerstvo životního prostředí vypracoval Český geologický ústav. Špatně zvolená trasa byla hlavní příčinou sesuvu u Litochovic na Litoměřicku i podle nejnovějšího posudku České geologické služby, přestože ministerstvo dopravy za viníka označilo před dvěma týdny lom nad rozestavěnou dálnicí.

„Z hlediska inženýrskogeologického jsou všechny varianty tras dálnice D8, vedené po levém úbočí údolního svahu Labe, nejméně vhodné a obsahují největší počet geologických rizik, která mohou stavbu dálnice nesmírně prodražit a v některých případech i ohrozit,“ uvedl tehdy Český geologický ústav v materiálu.

Kvůli problémům se zvolenou variantou trasy rovněž stavba nezískala kladný posudek vlivu na životní prostředí, ten ale nebyl podle tehdejšího právního výkladu na rozdíl od současnosti závazný.

Na nevhodně vybranou trasu dálnice dlouhodobě upozorňovali také ekologové ze sdružení Děti Země, podle kterých už v roce 2005, kdy se o budoucí dálnici jednalo, upozorňovala řada geologů na hrozící riziko půdních sesuvů.

Dalším problémem pak podle Pošvářové bylo to, že dálnice vede podle projektu přímo částí ochranného území lomu, od něhož se zhruba 500 metrů dlouhý sesuv zeminy v červnu 2013 po deštích utrhl a zavalil železniční trať a rozestavěnou dálnici.

Pokud by ale těleso dálnice neodkrylo patu tohoto svahu, sesuv z července 2013 by dosáhl jen k výše položené železniční trati, dodala Pošvářová s odvoláním na závěry dalšího posudku, který pro ministerstvo dopravy letos vypracoval Ústav struktury mechaniky hornin Akademie věd, oslovený v dubnu 2015.

Ten se nedávno dopisem ohradil vůči způsobu, jakým ministerstvo dopravy výsledky jeho studie interpretuje. „Jakožto zpracovatelé posudku nemůžeme souhlasit se současnými jednostrannými výstupy ministerstva dopravy, které označují za jediného viníka sesuvu na dálnici D8 lom Dobkovičky,“ napsal ministrovi ředitel Ústavu Josef Stemberk a doplnil, že pokud by ministr zůstal u tohoto „tendenčního výkladu“, nezbude než se od tohoto výkladu veřejně distancovat.

Menší sesuvy půdy se ale na stavbě objevovaly i v období před osudným sesuvem. Podle Pošvářové na tyto problémy čtyři roky upozorňoval ve stavebních denících stavební dozor, žádná efektivní opatření ale učiněna nebyla. Podle ní tak není možné, aby ředitelství silnic o problému nevědělo, stavbu dálnice měl navíc na starosti současný generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.

Posudky: Příčin sesuvu svahu je více

Jak zmíněný Ústav Akademie věd uvedl, stejně jako následně potvrdila i Česká geologická služba, jíž ministerstvo dopravy znovu zadalo oponentní studii (první její posudek byl vypracován v březnu 2015), příčin sesuvu svahu je podle obou institucí více, a tedy viníkem není jen lom.

Sesuv na dálnici D8 (archivní foto)
Zdroj: ČTK

Státní organizace Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty však podaly na firmu Kámen Zbraslav, která je majitelem lomu, žalobu počátkem letošního června. Zároveň ministerstvo dopravy, jak napsala MF Dnes, zakázalo Ústavu Akademie věd studii zveřejnit, stejně jako nesmí o svých závěrech mluvit ani Česká geologická služba.

Ministr dopravy Dan Ťok podle listu odmítl, že by posudky přehlížel. Tvrdí však, že manažerům ŘSD a SŽDC nezbylo nic jiného než podat žalobu. „Oni musí postupovat s péčí řádného hospodáře. Kdyby žalobu nepodali, mohl by je Nejvyšší kontrolní úřad napadnout a policie by je mohla vyšetřovat, že státu způsobili škodu.“ A že existují posudky, které říkají, že příčin sesuvu je více a může za ně i dálnice? „To posoudí soud,“ cituje Ťoka MF Dnes.

Náhrada, kterou se stát nyní žalobou domáhá, dosahuje podle ministra zhruba miliardu korun. Firma Kámen Zbraslav závěry ministerstva odmítla. Zával by měl být každopádně odstraněn do konce června, aby se dálnice mohla 10. prosince otevřít.

Na D8 navazuje v Německu dálnice A17

Dálnice D8 vede od Prahy k Lovosicím a po přerušení na nedokončených sedmnácti kilometrech pokračuje od Řehlovic okolo Ústí nad Labem na státní hranice. Na přechodu Breitenau-Krásný Les na ni navazuje německá spolková dálnice A17, která vede k Drážďanům. První úsek D8 byl hotový v roce 1990, v roce 2001 již stála dálnice od Prahy až k Lovosicím a o pět let později byla hotová i celá severní větev od Řehlovic na hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...