Za sesuv na D8 může špatně zvolená trasa, ne lom, říká stínové ŘSD. Dokládá to dvacet let starý posudek

Hlavní příčinou sesuvu svahu na rozestavěnou dálnici D8 v roce 2013 byla špatně zvolená trasa, uvedla ředitelka stínového ŘSD Miloslava Pošvářová. Na nevhodnost vedení dálnice po nestabilním levém úbočí údolního svahu Labe přitom podle ní upozorňoval už posudek z roku 1996, který pro ministerstvo životního prostředí vypracoval Český geologický ústav. Špatně zvolená trasa byla hlavní příčinou sesuvu u Litochovic na Litoměřicku i podle nejnovějšího posudku České geologické služby, přestože ministerstvo dopravy za viníka označilo před dvěma týdny lom nad rozestavěnou dálnicí.

„Z hlediska inženýrskogeologického jsou všechny varianty tras dálnice D8, vedené po levém úbočí údolního svahu Labe, nejméně vhodné a obsahují největší počet geologických rizik, která mohou stavbu dálnice nesmírně prodražit a v některých případech i ohrozit,“ uvedl tehdy Český geologický ústav v materiálu.

Kvůli problémům se zvolenou variantou trasy rovněž stavba nezískala kladný posudek vlivu na životní prostředí, ten ale nebyl podle tehdejšího právního výkladu na rozdíl od současnosti závazný.

Na nevhodně vybranou trasu dálnice dlouhodobě upozorňovali také ekologové ze sdružení Děti Země, podle kterých už v roce 2005, kdy se o budoucí dálnici jednalo, upozorňovala řada geologů na hrozící riziko půdních sesuvů.

Dalším problémem pak podle Pošvářové bylo to, že dálnice vede podle projektu přímo částí ochranného území lomu, od něhož se zhruba 500 metrů dlouhý sesuv zeminy v červnu 2013 po deštích utrhl a zavalil železniční trať a rozestavěnou dálnici.

Pokud by ale těleso dálnice neodkrylo patu tohoto svahu, sesuv z července 2013 by dosáhl jen k výše položené železniční trati, dodala Pošvářová s odvoláním na závěry dalšího posudku, který pro ministerstvo dopravy letos vypracoval Ústav struktury mechaniky hornin Akademie věd, oslovený v dubnu 2015.

Ten se nedávno dopisem ohradil vůči způsobu, jakým ministerstvo dopravy výsledky jeho studie interpretuje. „Jakožto zpracovatelé posudku nemůžeme souhlasit se současnými jednostrannými výstupy ministerstva dopravy, které označují za jediného viníka sesuvu na dálnici D8 lom Dobkovičky,“ napsal ministrovi ředitel Ústavu Josef Stemberk a doplnil, že pokud by ministr zůstal u tohoto „tendenčního výkladu“, nezbude než se od tohoto výkladu veřejně distancovat.

Menší sesuvy půdy se ale na stavbě objevovaly i v období před osudným sesuvem. Podle Pošvářové na tyto problémy čtyři roky upozorňoval ve stavebních denících stavební dozor, žádná efektivní opatření ale učiněna nebyla. Podle ní tak není možné, aby ředitelství silnic o problému nevědělo, stavbu dálnice měl navíc na starosti současný generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.

Posudky: Příčin sesuvu svahu je více

Jak zmíněný Ústav Akademie věd uvedl, stejně jako následně potvrdila i Česká geologická služba, jíž ministerstvo dopravy znovu zadalo oponentní studii (první její posudek byl vypracován v březnu 2015), příčin sesuvu svahu je podle obou institucí více, a tedy viníkem není jen lom.

Sesuv na dálnici D8 (archivní foto)
Zdroj: ČTK

Státní organizace Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty však podaly na firmu Kámen Zbraslav, která je majitelem lomu, žalobu počátkem letošního června. Zároveň ministerstvo dopravy, jak napsala MF Dnes, zakázalo Ústavu Akademie věd studii zveřejnit, stejně jako nesmí o svých závěrech mluvit ani Česká geologická služba.

Ministr dopravy Dan Ťok podle listu odmítl, že by posudky přehlížel. Tvrdí však, že manažerům ŘSD a SŽDC nezbylo nic jiného než podat žalobu. „Oni musí postupovat s péčí řádného hospodáře. Kdyby žalobu nepodali, mohl by je Nejvyšší kontrolní úřad napadnout a policie by je mohla vyšetřovat, že státu způsobili škodu.“ A že existují posudky, které říkají, že příčin sesuvu je více a může za ně i dálnice? „To posoudí soud,“ cituje Ťoka MF Dnes.

Náhrada, kterou se stát nyní žalobou domáhá, dosahuje podle ministra zhruba miliardu korun. Firma Kámen Zbraslav závěry ministerstva odmítla. Zával by měl být každopádně odstraněn do konce června, aby se dálnice mohla 10. prosince otevřít.

Na D8 navazuje v Německu dálnice A17

Dálnice D8 vede od Prahy k Lovosicím a po přerušení na nedokončených sedmnácti kilometrech pokračuje od Řehlovic okolo Ústí nad Labem na státní hranice. Na přechodu Breitenau-Krásný Les na ni navazuje německá spolková dálnice A17, která vede k Drážďanům. První úsek D8 byl hotový v roce 1990, v roce 2001 již stála dálnice od Prahy až k Lovosicím a o pět let později byla hotová i celá severní větev od Řehlovic na hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla s odvoláním na své zdroje, že administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa nepočítala s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
01:35Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 3 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 22 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánovčera v 12:46

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...