Výrobci zelené energie se dočkají miliard. Vitásková jim podepsala podporu

Energetický regulační úřad (ERÚ) vypsal upravené rozhodnutí, jež počítá s podporou výrobců energie z obnovitelných zdrojů v Česku pro příští rok. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková řekla, že dokument ve středu podepsala. Výrobci takzvané zelené energie se tak i v roce 2017 dočkají několika desítek miliard korun.

Evropská komise v listopadu oznámila, že schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v České republice. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006 až 2012. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun, Vitásková ve středu hovořila zhruba o 40 miliardách. Schválením komise ERÚ výplatu peněz podmiňoval.

Oborové asociace vítají rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vypsat upravené rozhodnutí. „Věříme, že se již podobná situace, ve které nebylo jasné, zda obnovitelné zdroje získají státem garantovanou podporu, nebude opakovat. Vypsání podpory před Vánoci bezesporu uklidní desítky tisíc podnikatelů nejen v solární energetice, ale také zemědělce, obce a bankovní instituce, a přinese tolik potřebnou stabilitu do sektoru obnovitelných zdrojů,“ uvedl předseda představenstva Solární asociace Tomáš Buzrla.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost doplnil, že rozhodnutím definitivně končí diskuse o tom, zda lze podporu vyplácet, či nikoliv. „Jasná pozice Bruselu, ve které Evropská komise potvrdila, že podpora šetrné energetiky je v souladu s unijními pravidly pro státní podporu a nenarušuje hospodářskou soutěž, byla pro české úřady klíčovým signálem, aby podporu vypsaly,“ podotkl.

V klidu může být podle Vitáskové i většina kombinované výroby elektřina a tepla

Vitásková pak také uvedla, že úřad do konce roku vypíše podporu i převážné většině kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Jde o zdroje spuštěné do roku 2012, které podle ní tvoří až 95 procent těchto zdrojů. „Teplárny tak mohou být do jisté míry v klidu, protože je to ve finančním objemu ta největší částka,“ řekla. 

Šéfka úřadu doplnila, že na úterním jednání, kterého se kromě ní účastnil také ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) a předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj bylo dohodnuto, že u těchto zdrojů Česko nebude o notifikaci žádat, považuje je totiž za takzvanou existující podporu.

U zbylých zdrojů KVET Česko již o notifikaci požádalo. Podle Vitáskové je tak ERÚ do rozhodnutí zahrne, až schválení z Bruselu získají.

Stát příští rok poskytne na podporu elektřiny a tepla ze státního rozpočtu 26,2 miliardy korun, o zhruba čtyři miliardy korun více než letos. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé v platbě na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Do budoucna může být podpora fotovoltaice nižší

Šéfka ERÚ již dříve uvedla, že v případě schválení všech notifikací se očekávají náklady na podporu podporovaných zdrojů energie v příštím roce na úrovni zhruba 46 miliard korun.

Celkový objem vyplacené podpory fotovoltaickým elektrárnám v tuzemsku může být do budoucna zhruba o 160 miliard korun nižší než předpokládaný bilion korun, uvedla šéfka Energetického regulačního úřadu. To, že náklady na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny v Česku převýší celkem bilion korun, odhadl na začátku loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad. Podstatnou část podle jeho tehdejšího vyjádření zaplatí čeští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině.

Notifikační rozhodnutí Evropské komise, ve kterém v listopadu schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů, podle Vitáskové požaduje po České republice zavedení mechanismu proti nadbytečné podpoře, takzvané překompenzaci. Tím by podle ní objem vyplácené podpory klesl. „Je tam (v notifikačním rozhodnutí EK), pokud se nepletu, stanoven rok 2019, kdy musíme do naší legislativy zavést opatření proti překompenzaci,“ řekla.

Stanovený termín je podle ní pozdní, připomněla, že v té době uplyne již téměř deset let od takzvaného „solárního boomu“. Během něj se na přelomu desetiletí zvýšil instalovaný objem solárních elektráren v zemi za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 megawattů ke konci roku 2009 na 1959 megawattů v roce 2010.

„Kontroly jsme měli zavést už dávno, legislativa by se měla upravit,“ uvedla Vitásková. Podle předsedkyně ERÚ však pravděpodobně provozovatelé solárních elektráren nebudou vracet již vyplacené peníze. Do konce loňského roku jde o více než 205 miliard korun. „Nedokážu si tu retroaktivitu představit. Nevím jak se to v zákoně udělá, je to záležitostí zákonodárců. Může to ale vést ke sporům,“ upozornila Vitásková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 16 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.