Výrobci zelené energie se dočkají miliard. Vitásková jim podepsala podporu

Energetický regulační úřad (ERÚ) vypsal upravené rozhodnutí, jež počítá s podporou výrobců energie z obnovitelných zdrojů v Česku pro příští rok. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková řekla, že dokument ve středu podepsala. Výrobci takzvané zelené energie se tak i v roce 2017 dočkají několika desítek miliard korun.

Evropská komise v listopadu oznámila, že schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v České republice. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006 až 2012. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun, Vitásková ve středu hovořila zhruba o 40 miliardách. Schválením komise ERÚ výplatu peněz podmiňoval.

Oborové asociace vítají rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vypsat upravené rozhodnutí. „Věříme, že se již podobná situace, ve které nebylo jasné, zda obnovitelné zdroje získají státem garantovanou podporu, nebude opakovat. Vypsání podpory před Vánoci bezesporu uklidní desítky tisíc podnikatelů nejen v solární energetice, ale také zemědělce, obce a bankovní instituce, a přinese tolik potřebnou stabilitu do sektoru obnovitelných zdrojů,“ uvedl předseda představenstva Solární asociace Tomáš Buzrla.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost doplnil, že rozhodnutím definitivně končí diskuse o tom, zda lze podporu vyplácet, či nikoliv. „Jasná pozice Bruselu, ve které Evropská komise potvrdila, že podpora šetrné energetiky je v souladu s unijními pravidly pro státní podporu a nenarušuje hospodářskou soutěž, byla pro české úřady klíčovým signálem, aby podporu vypsaly,“ podotkl.

V klidu může být podle Vitáskové i většina kombinované výroby elektřina a tepla

Vitásková pak také uvedla, že úřad do konce roku vypíše podporu i převážné většině kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Jde o zdroje spuštěné do roku 2012, které podle ní tvoří až 95 procent těchto zdrojů. „Teplárny tak mohou být do jisté míry v klidu, protože je to ve finančním objemu ta největší částka,“ řekla. 

Šéfka úřadu doplnila, že na úterním jednání, kterého se kromě ní účastnil také ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) a předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj bylo dohodnuto, že u těchto zdrojů Česko nebude o notifikaci žádat, považuje je totiž za takzvanou existující podporu.

U zbylých zdrojů KVET Česko již o notifikaci požádalo. Podle Vitáskové je tak ERÚ do rozhodnutí zahrne, až schválení z Bruselu získají.

Stát příští rok poskytne na podporu elektřiny a tepla ze státního rozpočtu 26,2 miliardy korun, o zhruba čtyři miliardy korun více než letos. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé v platbě na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Do budoucna může být podpora fotovoltaice nižší

Šéfka ERÚ již dříve uvedla, že v případě schválení všech notifikací se očekávají náklady na podporu podporovaných zdrojů energie v příštím roce na úrovni zhruba 46 miliard korun.

Celkový objem vyplacené podpory fotovoltaickým elektrárnám v tuzemsku může být do budoucna zhruba o 160 miliard korun nižší než předpokládaný bilion korun, uvedla šéfka Energetického regulačního úřadu. To, že náklady na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny v Česku převýší celkem bilion korun, odhadl na začátku loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad. Podstatnou část podle jeho tehdejšího vyjádření zaplatí čeští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině.

Notifikační rozhodnutí Evropské komise, ve kterém v listopadu schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů, podle Vitáskové požaduje po České republice zavedení mechanismu proti nadbytečné podpoře, takzvané překompenzaci. Tím by podle ní objem vyplácené podpory klesl. „Je tam (v notifikačním rozhodnutí EK), pokud se nepletu, stanoven rok 2019, kdy musíme do naší legislativy zavést opatření proti překompenzaci,“ řekla.

Stanovený termín je podle ní pozdní, připomněla, že v té době uplyne již téměř deset let od takzvaného „solárního boomu“. Během něj se na přelomu desetiletí zvýšil instalovaný objem solárních elektráren v zemi za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 megawattů ke konci roku 2009 na 1959 megawattů v roce 2010.

„Kontroly jsme měli zavést už dávno, legislativa by se měla upravit,“ uvedla Vitásková. Podle předsedkyně ERÚ však pravděpodobně provozovatelé solárních elektráren nebudou vracet již vyplacené peníze. Do konce loňského roku jde o více než 205 miliard korun. „Nedokážu si tu retroaktivitu představit. Nevím jak se to v zákoně udělá, je to záležitostí zákonodárců. Může to ale vést ke sporům,“ upozornila Vitásková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
včera v 06:45

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
8. 3. 2026

VideoCestovní kanceláře ruší zájezdy na Blízký východ

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.
8. 3. 2026

Paliva v Česku dál zdražují, cena nafty stoupla od středy o tři koruny za litr

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
8. 3. 2026
Načítání...