Výrobci zelené energie se dočkají miliard. Vitásková jim podepsala podporu

Energetický regulační úřad (ERÚ) vypsal upravené rozhodnutí, jež počítá s podporou výrobců energie z obnovitelných zdrojů v Česku pro příští rok. Předsedkyně úřadu Alena Vitásková řekla, že dokument ve středu podepsala. Výrobci takzvané zelené energie se tak i v roce 2017 dočkají několika desítek miliard korun.

Evropská komise v listopadu oznámila, že schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v České republice. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006 až 2012. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun, Vitásková ve středu hovořila zhruba o 40 miliardách. Schválením komise ERÚ výplatu peněz podmiňoval.

Oborové asociace vítají rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vypsat upravené rozhodnutí. „Věříme, že se již podobná situace, ve které nebylo jasné, zda obnovitelné zdroje získají státem garantovanou podporu, nebude opakovat. Vypsání podpory před Vánoci bezesporu uklidní desítky tisíc podnikatelů nejen v solární energetice, ale také zemědělce, obce a bankovní instituce, a přinese tolik potřebnou stabilitu do sektoru obnovitelných zdrojů,“ uvedl předseda představenstva Solární asociace Tomáš Buzrla.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost doplnil, že rozhodnutím definitivně končí diskuse o tom, zda lze podporu vyplácet, či nikoliv. „Jasná pozice Bruselu, ve které Evropská komise potvrdila, že podpora šetrné energetiky je v souladu s unijními pravidly pro státní podporu a nenarušuje hospodářskou soutěž, byla pro české úřady klíčovým signálem, aby podporu vypsaly,“ podotkl.

V klidu může být podle Vitáskové i většina kombinované výroby elektřina a tepla

Vitásková pak také uvedla, že úřad do konce roku vypíše podporu i převážné většině kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Jde o zdroje spuštěné do roku 2012, které podle ní tvoří až 95 procent těchto zdrojů. „Teplárny tak mohou být do jisté míry v klidu, protože je to ve finančním objemu ta největší částka,“ řekla. 

Šéfka úřadu doplnila, že na úterním jednání, kterého se kromě ní účastnil také ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) a předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj bylo dohodnuto, že u těchto zdrojů Česko nebude o notifikaci žádat, považuje je totiž za takzvanou existující podporu.

U zbylých zdrojů KVET Česko již o notifikaci požádalo. Podle Vitáskové je tak ERÚ do rozhodnutí zahrne, až schválení z Bruselu získají.

Stát příští rok poskytne na podporu elektřiny a tepla ze státního rozpočtu 26,2 miliardy korun, o zhruba čtyři miliardy korun více než letos. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé v platbě na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Do budoucna může být podpora fotovoltaice nižší

Šéfka ERÚ již dříve uvedla, že v případě schválení všech notifikací se očekávají náklady na podporu podporovaných zdrojů energie v příštím roce na úrovni zhruba 46 miliard korun.

Celkový objem vyplacené podpory fotovoltaickým elektrárnám v tuzemsku může být do budoucna zhruba o 160 miliard korun nižší než předpokládaný bilion korun, uvedla šéfka Energetického regulačního úřadu. To, že náklady na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny v Česku převýší celkem bilion korun, odhadl na začátku loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad. Podstatnou část podle jeho tehdejšího vyjádření zaplatí čeští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině.

Notifikační rozhodnutí Evropské komise, ve kterém v listopadu schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů, podle Vitáskové požaduje po České republice zavedení mechanismu proti nadbytečné podpoře, takzvané překompenzaci. Tím by podle ní objem vyplácené podpory klesl. „Je tam (v notifikačním rozhodnutí EK), pokud se nepletu, stanoven rok 2019, kdy musíme do naší legislativy zavést opatření proti překompenzaci,“ řekla.

Stanovený termín je podle ní pozdní, připomněla, že v té době uplyne již téměř deset let od takzvaného „solárního boomu“. Během něj se na přelomu desetiletí zvýšil instalovaný objem solárních elektráren v zemi za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 megawattů ke konci roku 2009 na 1959 megawattů v roce 2010.

„Kontroly jsme měli zavést už dávno, legislativa by se měla upravit,“ uvedla Vitásková. Podle předsedkyně ERÚ však pravděpodobně provozovatelé solárních elektráren nebudou vracet již vyplacené peníze. Do konce loňského roku jde o více než 205 miliard korun. „Nedokážu si tu retroaktivitu představit. Nevím jak se to v zákoně udělá, je to záležitostí zákonodárců. Může to ale vést ke sporům,“ upozornila Vitásková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 4 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 5 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 20 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...