Lidé, kteří jsou dlouhodobě v pracovní neschopnosti, by měli dostávat vyšší dávky nemocenské, shodli se zástupci tripartity. Zatím ale není jasné, o jaké navýšení půjde. Existují totiž tři varianty. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, že by stát hradil 66 procent základu do šedesátého dne nemoci a poté 72 procent. Druhá varianta počítá se zvýšením na 78 procent od 61. dne. Odbory s tím ale nesouhlasí a navrhují vlastní řešení, a to 78 procent už od 31. dne.
Výplata nemocenské u dlouhodobě nemocných se má zvýšit, shodla se tripartita
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát.
Ministerstvo na jednání tripartity přišlo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Ve druhé by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci. Středula potřebu shody na zvýšení nemocenské dříve označoval za nesmírně důležitou, protože při delší nemoci může podle něj člověk rychle spadnout do chudoby. „Situace dlouhodobě nemocných je vážná,“ řekl. Stát by podle něj peníze na tuto variantu našel, protože hospodaří s výrazným přebytkem.
Sobotka chce, aby systém fungoval co nejdříve
Změnu v nemocenské chce vláda přidat k novele o zdravotním pojištění, která už je ve sněmovně. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá problém ani s novým návrhem, s nímž teď přišli odboráři, ale trvá na shodě s ANO a KDU-ČSL, již budou vládní strany hledat na středeční koaliční radě. Premiér však bude podporovat první variantu od ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD). „Výsledkem by měl být jeden návrh, chceme, aby ten systém co nejdříve začal fungovat,“ dodal Sobotka.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj ČTK sdělil, že svaz prosazuje ucelené a systémové řešení. Před jednáním uvedl, že svaz je připraven podpořit první variantu ministerstva. „Optimální řešení by však mělo řešit celkovou efektivitu systému. Není možné, aby například zaměstnanec se zlomenou nohou šel předat lékařské potvrzení do své práce,“ uvedl. Po vládě proto chce zavedení elektronických neschopenek. Podle Rafaje by pomohly ke snížení administrativní zátěže firem a omezily zneužívání nemocenského pojištění.
GALERIE
Tripartita o nemocenské
Středula připomněl, že u lidí s podprůměrným příjmem, což je 70 procent ekonomicky aktivní populace, padá jejich příjem v době nemocenské pod hranici chudoby. To je podle něho nedůstojné. Dodal rovněž, že 40 procent populace nemá zdroje na pokrytí tohoto propadu.
Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27 tisíc korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun.
- Systém nemocenského pojištění je v přebytku, ten se ale v posledních letech snižuje. Roste jak vybraná částka pojistného, tak se zvyšují výdaje. Zatímco v roce 2012 se na nemocenskou, mateřskou a ošetřovné vybralo o 5,46 miliardy korun víc, než se na ně vyplatilo, loni to bylo už jen o 3,3 miliardy víc. Za letošní první tři čtvrtletí jsou příjmy systému vyšší než výdaje o 1,73 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení.
- Do minusu se systém nemocenského pojištění dostal jen v roce 2009 po nástupu krize a snížení odvodů po zavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů bez peněz. Tehdy se propadl o 2,7 miliardy. Od roku 2010 byly příjmy každoročně vyšší než výdaje. Loni se vybrala zatím rekordní částka – 27,41 miliardy korun. Mnohem víc než v předchozích letech se ale také vyplatilo. Vydalo se 24,11 miliardy. Letos do systému za první tři čtvrtletí přiteklo 21,45 miliardy korun, vyplatilo se 19,72 miliardy. Za vyššími odvody a výdaji je i růst mezd, podle kterých se nemocenská, mateřská či ošetřovné vypočítávají.
- Déle než měsíc stoná skoro třetina nemocných, ukazují podklady ministerstva práce a sociálních věcí. Téměř pětina těch, kteří byli na neschopence, byla nemocná přes dva měsíce. Přes tři měsíce zůstalo kvůli obtížím doma 13 procent nemocných. Za letošní tři kvartály nemoc trvala v průměru 43,5 dne. Loni za stejné období to bylo o dva dny méně a o předloni o čtyři dny méně.
- Nejčastější příčinou dlouhodobější nemoci jsou bolesti zad. Pacienti s těmito obtížemi tvoří 14 procent těch, kteří jsou na neschopence měsíc až dva. Mezi lidmi, již kvůli potížím nemohou pracovat dva až tři měsíce, tvoří pacienti s bolestmi zad v 16 procentech. Další téměř tři procenta lidí mají jiné problémy s páteří. Kvůli zádům zůstává pak doma skoro 18 procent těch, kteří jsou na neschopence přes tři měsíce. Za desetinou pracovních neschopností delších než tři měsíce je rizikové těhotenství a další obtíže spojené s těhotenstvím.