Vlastníte půdu na budoucí dálnici? Stát si nově připlatí

Praha – Tempo výstavby silnic a dálnic už by nemuselo být tak pomalé. Stát totiž příští týden začne vykupovat pozemky za výrazně vyšší ceny než dosud, o víkendu vejde v platnost potřebná novela. Kvůli nízkému odstupnému odmítali majitelé v posledních letech půdu prodávat, a blokovali tak hned několik důležitých projektů. Úředníci dokonce uvažovali o vyvlastnění.

Například pro stavbu dálnice D11 potřebuje stát vyjmout z tříhektarového pole zhruba 1800metrový úsek. Jenže majitel, pan Pošva, neprodal a patří mezi 30 vyvlastňovaných. „Původně mi nabídli 10 až 12 korun za metr, což je směšné. Nemohl jsem jít ani do hospody, protože by se mi smáli,“ říká majitel pozemků v Zaloňově.

Od příštího týdne se to má změnit a silničáři začnou posílat mnohem štědřejší nabídky. Podle odhadů se to bude týkat tisíců majitelů. „Budeme nabízet v první fázi osminásobek na základě znaleckého posudku,“ vysvětluje ministr dopravy Antonín Prachař (ANO).

Majitelé nově dostanou osmi až šestnáctinásobek

Jaromír Pošva tak místo 21 600 korun při ceně 12 korun za metr čtvereční dostane nabídku na 173 tisíc. Ve výjimečných případech navíc ministr může schválit ještě jednou tolik. „Nejprve zašleme písemnou formou návrh smlouvy s průvodním dopisem, podle reakce budeme postupovat dál,“ přibližuje celý postup mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Mezi největší projekty, které kvůli výkupu stojí, patří třeba dálnice D11 z Hradce Králové do Polska, D3 u Českých Budějovic, R35 na Olomouc nebo „karlovarská“ R6. Problémy s pozemky navíc blokují i některé projekty na železnici, třeba u středočeských Votic. Rychlíky z Prahy do Českých Budějovic tak jezdí po trati, která má parametry jako lokálka. „Stavba za šest miliard korun už tři čtvrtě roku stojí právě kvůli nevykoupeným pozemkům,“ dokládá mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.

Největší zablokované projekty
Zdroj: ČT24

Za tak nízkou cenu své pozemky neprodají

Zdeněk Doležal, od kterého chtělo Ředitelství silnic a dálnic pozemky pro hradecko-olomouckou rychlostní silnici R35, dostal nabídku na 169 tisíc korun, zatímco odhadní cena činila 1,4 milionu. Jeho odpověď byla jasná: „Já jsem řekl, že za cenu, kterou mně nabízejí, to neprodám.“ Stejně reagovaly desítky dalších oslovených vlastníků půdy potřebné pro R35 nebo například rekonstrukci železnice mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Silničáři a železniční správa přitom jiné ceny nabídnout nemohli. „My si ty ceny nevycucáváme z prstu ani si je sami nestanovujeme. Držíme se platné legislativy a platných vyhlášek ministerstva financí,“ podotkl už v minulosti mluvčí SŽDC.

Jenže úředníci přiznávají, že ani peníze nepomohou všude. Řada lidí totiž odmítá prodat pozemky kvůli citovým vazbám, a tak zřejmě v některých případech dojde i na vyvlastňování. Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty měly potíže s výkupy pozemků pro nové dálnice či železniční přeložky od minulého roku, kdy se ceny výkupů dramaticky snížily, a lidé dostávali za metr čtvereční 30 korun. Zatímco sousedé, kteří prodali půdu již dříve, si přišli i na několik stovek. Podle novely, kterou v polovině srpna podepsal prezident, bude nyní možné zvýšit odhadní cenu pozemku až šestnáctinásobně.

Schválí vláda nejvyšší sumu na dopravu za pět let?

Stát přitom plánuje vydat příští rok na stavby a údržbu silnic a železnic celkem 94 miliard, což je nejvíc za posledních pět let. Vláda ale diskuzi o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na nočním jednání odložila. Stále třeba řeší, jak pomoci s opravami krajských cest. 

„Jsou to rekordní peníze a pro nás je důležité, že je potřebujeme k tomu, abychom co nejlépe dočerpali evropské prostředky v tomto období. Rok 2015 je tím posledním,“ přibližuje situaci mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Nejvíc, skoro 47 miliard, by mělo jít do silnic a dálnic. O něco menší částku chce stát proinvestovat na kolejích. „Příští rok už bychom mohli začít čerpat první peníze z nových evropských fondů a měly by být podle mého názoru určeny taky na rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy,“ dodává premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Třinecké zhlaví rekonstruované stanice Mosty u Jablunkova
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Opozice navýšení vítá. Zároveň však neskrývá obavy, že stát kvůli nepřipraveným projektům peníze neutratí. „Pokud budou investice připraveny, pokud budeme vůbec schopni peníze utratit, pak je to správně. Ale já mám obavu, že připravenost se stále nepohnula dopředu,“ míní poslanec za ODS Martin Novotný.

Nepřipravené projekty, kde chybí stavební povolení nebo dohoda s majiteli pozemků, jsou přitom na silnicích i na železnici. „Stav, kdy stát a všichni účastníci řízení schvalují dálnici 16 let, je absolutně nepřijatelný,“ uvedl před pár dny ministr financí Andrej Babiš (ANO). Tempo, s jakým přibývají kilometry silnic a železnic, by proto měl zvýšit zákon o liniových stavbách. Vicepremiér Babiš chce po ministru dopravy, aby ho předložil co nejdříve.

Jasněji o penězích na dopravní stavby by mohlo být 22. září, nakdy odložila Sobotkova vláda další jednání o státním rozpočtu na příští rok. 

A do čeho chce stát 94 miliard mimo jiné investovat?

  • V příštím roce plánuje stavbu dvou úseků rychlostní silnice R35 v Pardubickém kraji. Přijdou na více než 12 miliard. Hotové by měly být za několik let. Stejně jako obchvat Frýdku-Místku za 5,2 miliardy.
  • Na železnici mají začít třeba práce na trati mezi pražskou Hostivaří a Hlavním nádražím za skoro 4,5 miliardy. Pokračovat by měla taky modernizace úseku Rokycany - Plzeň i průjezdu Ústím nad Orlicí.
  • Stát ale myslí i na vodní cesty - třeba na Vltavě chce investovat do plavební komory Hněvkovice přes 600 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 4 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 17 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...