Praha – Úřednický kabinet premiéra Jana Fischera se dnes bude opět zabývat úsporami, které navrhuje ministr financí Eduard Janota ve snaze snížit schodek státního rozpočtu na příští rok. V úsporném balíčku Janota počítá například s obnovením daňové progrese u příjmů fyzických osob přesahujících 145 tisíc korun měsíčně či se snížením platů státních zaměstnanců o čtyři procenta. Na pořadu jednání navíc bude také návrh na snížení platů ústavních činitelů o pětinu.
Pokud by dnes vláda balíček schválila a její rozhodnutí by na schůzi sněmovny ve čtvrtek nebo v pátek potvrdili také poslanci, mohlo by se České republice podařit rekordní 230miliardový schodek rozpočtu navržený na příští rok srazit na 157 miliard. To by odpovídalo zhruba 5,2 procentům hrubého domácího produktu a Česko by se tak se svým schodkem dostalo do intencí, ve kterých se budou pohybovat i okolní země. Stát by tak neměl problém s prodejem dluhopisů na mezinárodních finančních trzích, a tedy i financováním svého hospodaření.
Na druhou stranu některé škrty budou poměrně bolestivé. Pocítí je nejen domácnosti, ale i podniky. Na domácnosti nejvíce dolehne zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, zaměstnavatelé zase nebudou moci uplatňovat slevy na pojistném za své zaměstnance spadající do nízkopříjmových skupin.
Janota dnes navíc na zasedání vlády navrhne snížení platů ústavních činitelů až o 20 procent. Chce také zahrnout jejich peněžní náhrady do vyměřovacího základu daní. Návrh na snížení platů ústavních činitelů ale nebude součástí úsporného balíčku. Zdanění náhrad však podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba asi součástí balíčku bude. Kromě toho hodlá ministr ve vládě rovněž otevřít diskusi o platech manažerů státních firem.
Co Janotův Eintopf obsahuje?
- Obnovení progresivního zdanění u příjmů fyzických osob nad 145 tisíc korun měsíčně. Zvýšená sazba by mohla činit 23 procent.
- Zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty ze současných 9 a 19 procent na 10 a 20 procent.
- Zvýšení sazeb spotřební daně u benzinu a nafty, piva, lihu a tabáku.
- Zmrazení penzí.
- Snížení platů státních úředníků a dalších pracovníků veřejného sektoru o 4 procenta.
- Jen poloviční navýšení plateb státu za státní pojištěnce.
- Zhruba 12miliardová úspora v sociálních mandatorních výdajích státu.
- Zachování současné výše sazby odvodů osob samostatně výdělečně činných na nemocenské pojištění.
