Praha – Kabinet premiéra Jiřího Rusnoka v demisi posvětil klíčový krok za své krátké působení - schválil návrh rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 112 miliard korun. Tříprocentní hranice deficitu veřejných financí bude dodržena, slíbil ministr financí Jan Fischer. Před samotným rozhodnutím se přitom nechal exprezident Václav Klaus slyšet, že co se státního rozpočtu týče, nemá současná vláda ani velký mandát, ani čas.
„Rozpočet považuji v zásadě za umění možného. Odpovídá mandátu vlády, nastavení mandatorních výdajů a odpovídá celkové úrovni efektivnosti státní zprávy. Je mírně expanzivní a přestává blokovat ekonomický růst,“ vysvětlil Fischer. Příjmy rozpočtu vláda naplánovala na 1099,3 miliardy korun a výdaje pak na 1211,3 miliardy.
A zatímco ještě na začátku září přišel Fischer na jednání vlády s navrhovaným 110miliardovým deficitem, nyní se zastavil na částce o dvě miliardy vyšší. Kabinet v rozpočtu počítá s růstem ekonomiky o 1,3 procenta, zatímco původně předpokládal růst o 0,8 procenta. Na daňových výnosech to znamená zhruba čtyři nebo pět miliard korun navíc. Návrh rozpočtu počítá podle vyjádření ministra financí z minulého týdne rovněž například s navýšením plateb pro státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun, tedy proti původnímu plánu o miliardu více, aniž se to dotkne deficitu rozpočtu.
Názory odborníků:
„V okamžiku, kdy by došlo ke zlepšení ekonomického růstu, tak asi není ta správná doba na prohlubování deficitu státního rozpočtu. Z ekonomického pohledu to není nejlepší nápad, pokud se naplní předpoklad vyššího růstu ekonomiky,“ podotkl bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
„Pokud lidem dáme peníze, tak se samozřejmě do té ekonomiky vrátí. Nevidím v tom (zvýšení státního deficitu) žádný velký problém,“ říká Jaroslav Ungermann, makroekonomický expert ČMKOS.
Klaus: Nic velkolepého se očekávat nedalo
„Tahle vláda nemá velemandát, nejenom od voličů. A nemá ani čas. Myslím si, že se nic velkolepého očekávat nedalo,“ prohlásil ještě před schvalovacím procesem Klaus. Navíc na otázku, jestli by udělal v současném rozpočtu nějaké změny, odpověděl, že v detailech jistě, ale v celku ne.
Do rozpočtu by se mohly dostat také příjmy plynoucí z vyššího odhadu inkasa z aukce kmitočtů pro mobilní operátory. A vyšší jsou také očekávané příjmy ze státních podniků, které mají celkem činit 7,3 miliardy korun. Na výdajové straně návrh počítá se zvýšením mezd ve státní správě o dvě procenta. Posílena byla navíc kapitola ministerstva vnitra o 400 milionů korun, což podle Fischera otvírá prostor pro řešení problémů s náborem nových policistů.
Petr Zahradník, hlavní ekonom Conseq a člen NERV
„Jak 112 miliard (schodku), tak celá struktura rozpočtu v podstatě odpovídá hodnotě 1,3 procenta odhadovaného hospodářského růstu. Což po minulé stagnaci nebo dokonce propadu není až tak úžasný ekonomický výkon a rozpočtová podoba tomuto výkonu odpovídá.“
I přesto je schodek ve výši 112 miliard korun o sedm miliard vyšší, než činil ještě starší návrh z dob předchozí vlády Petra Nečase (ODS). Vláda pak musí do Poslanecké sněmovny, která je nyní rozpuštěna, dodat návrh rozpočtu do konce září. Celý návrh zákona následně mohou noví poslanci výrazně upravit, stejně jako vláda, která vzejde z říjnových předčasných voleb. Příští sněmovna se přitom bude návrhem zabývat nejdřív 26. listopadu, kdy ji čeká první schůze po volbách.
Kolik dostanou ministerstva a státní úřady na výdaje
Největší nárůst finančních prostředků na výdaje čeká ministerstvo průmyslu a obchodu (o 28 procent), ministerstvo zemědělství (o 19 procent) i Český telekomunikační úřad.
Méně peněz dostane ministerstvo pro místní rozvoj (o 16 procent), ministerstvo dopravy (o 4 procenta), ministerstvo školství (o 2,2 procenta) či ministerstvo životního prostředí.
Vývoj české ekonomiky bude podle MF lepší
Ministerstvo financí počítá s lepším výkonem ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpokládá, že letos dojde k poklesu ekonomiky o 1,1 procenta, příští rok by měl již přijít růst o 1,3 procenta.
