Praha – Vláda přerušila jednání o budoucích pravidlech pro pořádání stávek. K věcnému záměru připravovaného zákona se chce vrátit za dva týdny. Do té doby by do něj měl ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) zapracovat připomínky, které dnes ministři měli. Podle původního záměru by odbory měly zastavení práce ohlašovat pět dní předem místo nynějších tří dnů. Vedení firmy by také nově mělo znát den před akcí nejen počet stávkujících, ale i jejich jména. Odboráři s chystanou normou, jejíž přípravu podnítila loňská stávka v dopravě, nesouhlasí. Pohrozili, že pokud se v práci na ní bude pokračovat, nebudou chodit na jednání tripartity.
Premiér Petr Nečas po jednání vlády řekl, že jednou z diskutovaných věcí byl například návrh na odevzdávání jmenného seznamu stávkujících, tedy zda by se měl odevzdávat před stávkou, nebo až po ní. Další otázkou je zabezpečení základních služeb státu v době stávky, například průjezdů sanitek či hasičů blokádou. Stávku zatím v Česku upravuje zákon o kolektivním vyjednávání. Ten se týká zastavení práce kvůli sporům při uzavírání kolektivních smluv. Podle vlády chybí ale obecná úprava.
Odbory připravovaný návrh odmítají a označují ho za zbytečný. „My ho nepotřebujeme. Stávky, které chce vláda řešit tímto zákonem, se u nás prakticky nekonají,“ tvrdí právník Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek.
Nová pravidla by měla platit od července příštího roku, ovšem pouze za předpokladu, že je schválí Parlament a podepíše prezident. Návrh zákona počítá s tím, že by stávku směly vyhlašovat jen odbory. Mohly by to udělat tehdy, pokud by o zastavení práce hlasovala aspoň polovina všech zaměstnanců a souhlasily přinejmenším dvě třetiny z nich.
Organizátor by pak měl pět pracovních dní předem ohlásit důvody a cíle stávky, čas jejího zahájení i seznam pracovišť, jichž se akce dotkne. Nejpozději 24 hodin před začátkem by vedení mělo dostat jména lidí, kteří práci přeruší. Nově by byl stanoven také seznam profesí, jimž se možnost stávkovat omezí (viz níže).
Zaměstnanci s omezeným právem stávkovat:
- zaměstnanci zdravotnických zařízení a sociálních služeb
- zaměstnanci jaderných zařízení, ropovodů a plynovodů
- zaměstnanci řízení a zabezpečování letového provozu
- podnikoví hasiči
- strážníci obecní policie
- zaměstnanci zabezpečující telekomunikační provoz
Podle ČMKOS případné stávky proti reformám či vládě neupravuje a je jen reakcí na „politickou objednávku vlády“ po loňské stávce v dopravě. Cílem je prý přitvrdit pravidla a pořádání stávek bránit. Předáci pohrozili, že nebudou chodit na jednání tripartity s vládou a zaměstnavateli, pokud kabinet mimo jiné nezastaví práce na zákonu.
Ministerstvo: Chce zaměstnanec stávkovat? Ať si za tím stojí
Vláda odmítá, že by normou chtěla uspořádání stávky omezovat. „V žádném případě nejde o to, omezit právo na stávku, ale dát mu jasný obsah tak, aby případně soud mohl posoudit, zda stávka byla v souladu se zákonem, nebo nikoliv,“ uvedl k připravované normě ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Odboráři varují i před tím, že seznam jmen stávkujících může vést k perzekuci. „Je to za účelem toho, aby se zaměstnanci odradili, vystrašili,“ tvrdí šéf školských odborů František Dobšík. To ale ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), který má zákon na starosti, odmítá: „Je to jednoznačně proto, aby zaměstnavatel mohl na tu situaci reagovat,“ konstatoval.
„Rozhodnutí stávkovat může mít dalekosáhlé následky. Zaměstnanec musí proto být schopen a ochoten se k němu přihlásit a stát si za ním,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj je spravedlivé dát firmě jména, pak prý nebude nucena hledat jiné cesty, jak si „podstatné okolnosti“ pro svá opatření zjistit.
Podnět? Stávka v dopravě
Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo na novém zákonu pracovat po loňské červnové stávce v dopravě proti vládním reformám. Tehdy odbory vyhlásily stávku před víkendem na pondělí. Ministr financí Miroslav Kalousek se ve věci obrátil na soud, a ten ji zastavil, protože odbory akci neoznámily tři dny předem. Předáci uváděli, že se protest týká hospodářských a sociálních zájmů, takže se na něj zákon o kolektivním vyjednávání nevztahuje. Přesto stávku odložili ze 13. na 16. června. Vláda pak prohlásila, že právě takové akce upraví zákonem, aby se při nich zajistil minimální provoz a snížil ekonomický dopad.
