Praha - Složení potravin nebo nápojů na obalech čte většina Čechů. Málo z nich se ale zajímá o etikety na kosmetice. Jak zjistil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), například parfémy stojí za třetinou všech alergických reakcí. Obsahují 95 procent chemikálií a mezi nimi látky, které pocházejí z ropy. Zdravotní problémy ale může způsobit i krém, barva na vlasy nebo šampon.
Jen ráno na sebe ženy nanesou v průměru devět kosmetických produktů – od pleťového krému, make-upu až po lak na vlasy. Kůží, vlasy nebo nehty se přitom do těla dostane téměř 60 procent chemických látek.
Petr Arenberger, přednosta kožní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
„Většina z nich je testována na krátkodobé riziko. Ale z dlouhodobého pohledu je většina kosmetických prostředků testována až vlastně na nás.“
Evropská unie má seznam zhruba 1 400 látek, které v kosmetice být nesmí. Přesto se v ní běžně objevují třeba konzervanty, peroxidy nebo změkčovadla plastu. I když jsou povolené, u některých lidí mohou způsobit komplikace.
Ftaláty, silikony a další chemikálie
Od konce minulého týdne proto platí nové unijní nařízení, podle kterého musí být na kosmetických přípravcích napsán seznam použitých přísad. Například oční stíny mohou obsahovat třeba 26 látek, mezi nimi často také ftaláty. Ty se přitom používají i do nábytku nebo koberců. „Zatěžují hlavně játra a ledviny. Mohou vyvolat některé alergické reakce, ale taky změny na těchto orgánech včetně nádorových,“ vysvětluje přednosta kožní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
Současně se objevuje otázka, zda sáhnout po levnější nebo dražší kosmetice. Jenže látky s vědeckým otazníkem se můžou objevit u obojího. Nejvíce diskutované produkty jsou pak barvy na vlasy. Zejména díky přítomnosti alkalického amoniaku a peroxidu vodíku. Tyto látky jsou sice zdraví škodlivé, v kosmetických výrobcích jsou však zředěné. U žádného kosmetického výrobku ovšem nemůže být prokázána zdravotní závadnost.
