Vitásková: Novela energetického zákona znamená konec zlevňování elektřiny

Praha - Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková znovu kritizovala novelu energetického zákona, kterou navrhuje ministerstvo průmyslu. Zákon podle ní znemožní regulaci energetického trhu, což bude mít prý negativní dopad především na spotřebitele. Ministerstvo ale sdělilo, že se před týdnem s ERÚ dohodlo na úpravě problémových bodů, a proto nechápe, proč úřad nyní zveřejnil již vyřešený spor.

„Zákon popírá smysl existence regulátora a dává do rukou regulovaných subjektů zákonnou možnost regulaci znemožnit a vyjednat si individuální podmínky. Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, na ochranu spotřebitele má negativní dopad,“ prohlásila Vitásková.

Novela podle ní znamená ochromení nezávislosti regulace cen energií, k níž se ČR zavázala v EU. Dle návrhu novely musí úřad upřednostnit návratnost finančních zdrojů a finanční stability regulovaných subjektů na úkor zájmu spotřebitelů. Pokud se tedy energetické společnosti nebudou cítit dostatečně stabilní, obrátí se právě na regulační úřad a ten bude muset zvýšit ceny na úkor zákazníků. To podle Vitáskové de facto znamená konec zlevňování elektrické energie. „Navržená novela energetického zákona poškozuje ty, co za energie platí, a zvýhodňuje ty, kdo na energiích vydělávají,“ dodává mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Novelu kritizuje i Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE), která sdružuje deset firem. Podle ní počítá úprava se změnou výpočtu odběru energií pro domácnosti a firmy – dosud platilo, že částka (dvě koruny za MWh elektřiny a koruna za Wh plynu) se hradila za odebraný počet MWh. Nový návrh počítá s tím, že peníze se budou platit za odběrné místo. „Malá domácnost bude platit stejný poplatek jako velká průmyslová firma, která bude mít například vlastní trafostanici, a tedy jen jedno odběrné místo. Domácnosti by tak měly vlastně převzít náklady, které dosud hradil průmysl,“ upozornil člen ANDE Břetislav Novosad.

Mluvčí MPO Filip Matys v reakci na kritiku ANDE již dříve uvedl, že každý zákazník, respektive každé odběrné místo, vyvolává přibližně stejné administrativní náklady související s činností ERÚ. Návrh je podle něj proto v tomto duchu koncipován.

Mládek: Podoba novely není definitivní

Šéf resortu Jan Mládek (ČSSD) řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že se o novele ještě bude jednat v připomínkovém řízení. „Zdá se, že tento problém bude vyřešen během připomínkového řízení, protože v jednáních došlo k určitému posunu, aby nemohla být zpochybňována regulace. V tuto chvíli to není uzavřeno,“ zdůraznil Mládek.

Ministerstvo přitom během přípravy novely s ERÚ spolupracovalo. Energetický úřad měl více než 110 připomínek. Finálních jednání se ale nakonec úředníci neúčastnili a ministerstvo prý klíčovou část zákona připravilo bez ERÚ. Vitásková vyslovila podezření, že se tak stalo za „vydatné pomoci“ regulovaných subjektů a jejich poradenských firem.

Jan Mládek
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Ministerstvo však sdělilo, že o novele 1. července jednali náměstek ministra Pavel Šolc a místopředseda ERÚ Otto Gold. „Došlo k dohodě nad drtivou většinou problematických bodů. Ministerstvo proto nechápe, proč tyto body byly dnes na tiskové konferenci prezentovány v původní, pro ERÚ problematické podobě,“ podivil se mluvčí ministerstva František Kotrba.

Už dříve úřad kritizoval pozměňovací návrhy k zákonu, které navrhoval poslanec Milan Urban (ČSSD). Ten chtěl, aby se stanovení výše poplatků za distribuci elektřiny a plynu nově stalo správním rozhodnutím. Firmy by se tak proti němu mohly odvolat a jít případně ke správnímu soudu. Navíc návrh určoval i to, že regulační úřad by nově řídila kolektivně pětičlenná rada. Vitásková to označila za pokus odstranit ji z funkce a ovládnout ERÚ zájmovými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
14:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
před 8 hhodinami

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
před 11 hhodinami

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak v pondělí ve 21:50 na ČT1.
před 12 hhodinami

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
před 23 hhodinami

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
včera v 13:49

Po závislosti na ruském plynu Evropě hrozí závislost na americkém, varuje studie

Členské země Evropské unie se tento týden domluvily na postupném ukončení odběru veškerého plynu z Ruska. Studie německého institutu v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí nová plynová závislost, tentokrát na Spojených státech. Právě spolková republika je přitom obzvlášť zranitelná. Kritiku v Německu vyvolal také prodej části klíčové infrastruktury americkému miliardáři Kelcymu Warrenovi.
včera v 07:00

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
včera v 06:00
Načítání...