Vitásková: Novela energetického zákona znamená konec zlevňování elektřiny

Praha - Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková znovu kritizovala novelu energetického zákona, kterou navrhuje ministerstvo průmyslu. Zákon podle ní znemožní regulaci energetického trhu, což bude mít prý negativní dopad především na spotřebitele. Ministerstvo ale sdělilo, že se před týdnem s ERÚ dohodlo na úpravě problémových bodů, a proto nechápe, proč úřad nyní zveřejnil již vyřešený spor.

„Zákon popírá smysl existence regulátora a dává do rukou regulovaných subjektů zákonnou možnost regulaci znemožnit a vyjednat si individuální podmínky. Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, na ochranu spotřebitele má negativní dopad,“ prohlásila Vitásková.

Novela podle ní znamená ochromení nezávislosti regulace cen energií, k níž se ČR zavázala v EU. Dle návrhu novely musí úřad upřednostnit návratnost finančních zdrojů a finanční stability regulovaných subjektů na úkor zájmu spotřebitelů. Pokud se tedy energetické společnosti nebudou cítit dostatečně stabilní, obrátí se právě na regulační úřad a ten bude muset zvýšit ceny na úkor zákazníků. To podle Vitáskové de facto znamená konec zlevňování elektrické energie. „Navržená novela energetického zákona poškozuje ty, co za energie platí, a zvýhodňuje ty, kdo na energiích vydělávají,“ dodává mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Novelu kritizuje i Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE), která sdružuje deset firem. Podle ní počítá úprava se změnou výpočtu odběru energií pro domácnosti a firmy – dosud platilo, že částka (dvě koruny za MWh elektřiny a koruna za Wh plynu) se hradila za odebraný počet MWh. Nový návrh počítá s tím, že peníze se budou platit za odběrné místo. „Malá domácnost bude platit stejný poplatek jako velká průmyslová firma, která bude mít například vlastní trafostanici, a tedy jen jedno odběrné místo. Domácnosti by tak měly vlastně převzít náklady, které dosud hradil průmysl,“ upozornil člen ANDE Břetislav Novosad.

Mluvčí MPO Filip Matys v reakci na kritiku ANDE již dříve uvedl, že každý zákazník, respektive každé odběrné místo, vyvolává přibližně stejné administrativní náklady související s činností ERÚ. Návrh je podle něj proto v tomto duchu koncipován.

Mládek: Podoba novely není definitivní

Šéf resortu Jan Mládek (ČSSD) řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že se o novele ještě bude jednat v připomínkovém řízení. „Zdá se, že tento problém bude vyřešen během připomínkového řízení, protože v jednáních došlo k určitému posunu, aby nemohla být zpochybňována regulace. V tuto chvíli to není uzavřeno,“ zdůraznil Mládek.

Ministerstvo přitom během přípravy novely s ERÚ spolupracovalo. Energetický úřad měl více než 110 připomínek. Finálních jednání se ale nakonec úředníci neúčastnili a ministerstvo prý klíčovou část zákona připravilo bez ERÚ. Vitásková vyslovila podezření, že se tak stalo za „vydatné pomoci“ regulovaných subjektů a jejich poradenských firem.

Jan Mládek
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Ministerstvo však sdělilo, že o novele 1. července jednali náměstek ministra Pavel Šolc a místopředseda ERÚ Otto Gold. „Došlo k dohodě nad drtivou většinou problematických bodů. Ministerstvo proto nechápe, proč tyto body byly dnes na tiskové konferenci prezentovány v původní, pro ERÚ problematické podobě,“ podivil se mluvčí ministerstva František Kotrba.

Už dříve úřad kritizoval pozměňovací návrhy k zákonu, které navrhoval poslanec Milan Urban (ČSSD). Ten chtěl, aby se stanovení výše poplatků za distribuci elektřiny a plynu nově stalo správním rozhodnutím. Firmy by se tak proti němu mohly odvolat a jít případně ke správnímu soudu. Navíc návrh určoval i to, že regulační úřad by nově řídila kolektivně pětičlenná rada. Vitásková to označila za pokus odstranit ji z funkce a ovládnout ERÚ zájmovými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 15 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 22 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...