Vitásková: Novela energetického zákona znamená konec zlevňování elektřiny

Praha - Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková znovu kritizovala novelu energetického zákona, kterou navrhuje ministerstvo průmyslu. Zákon podle ní znemožní regulaci energetického trhu, což bude mít prý negativní dopad především na spotřebitele. Ministerstvo ale sdělilo, že se před týdnem s ERÚ dohodlo na úpravě problémových bodů, a proto nechápe, proč úřad nyní zveřejnil již vyřešený spor.

„Zákon popírá smysl existence regulátora a dává do rukou regulovaných subjektů zákonnou možnost regulaci znemožnit a vyjednat si individuální podmínky. Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, na ochranu spotřebitele má negativní dopad,“ prohlásila Vitásková.

Novela podle ní znamená ochromení nezávislosti regulace cen energií, k níž se ČR zavázala v EU. Dle návrhu novely musí úřad upřednostnit návratnost finančních zdrojů a finanční stability regulovaných subjektů na úkor zájmu spotřebitelů. Pokud se tedy energetické společnosti nebudou cítit dostatečně stabilní, obrátí se právě na regulační úřad a ten bude muset zvýšit ceny na úkor zákazníků. To podle Vitáskové de facto znamená konec zlevňování elektrické energie. „Navržená novela energetického zákona poškozuje ty, co za energie platí, a zvýhodňuje ty, kdo na energiích vydělávají,“ dodává mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Novelu kritizuje i Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE), která sdružuje deset firem. Podle ní počítá úprava se změnou výpočtu odběru energií pro domácnosti a firmy – dosud platilo, že částka (dvě koruny za MWh elektřiny a koruna za Wh plynu) se hradila za odebraný počet MWh. Nový návrh počítá s tím, že peníze se budou platit za odběrné místo. „Malá domácnost bude platit stejný poplatek jako velká průmyslová firma, která bude mít například vlastní trafostanici, a tedy jen jedno odběrné místo. Domácnosti by tak měly vlastně převzít náklady, které dosud hradil průmysl,“ upozornil člen ANDE Břetislav Novosad.

Mluvčí MPO Filip Matys v reakci na kritiku ANDE již dříve uvedl, že každý zákazník, respektive každé odběrné místo, vyvolává přibližně stejné administrativní náklady související s činností ERÚ. Návrh je podle něj proto v tomto duchu koncipován.

Mládek: Podoba novely není definitivní

Šéf resortu Jan Mládek (ČSSD) řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že se o novele ještě bude jednat v připomínkovém řízení. „Zdá se, že tento problém bude vyřešen během připomínkového řízení, protože v jednáních došlo k určitému posunu, aby nemohla být zpochybňována regulace. V tuto chvíli to není uzavřeno,“ zdůraznil Mládek.

Ministerstvo přitom během přípravy novely s ERÚ spolupracovalo. Energetický úřad měl více než 110 připomínek. Finálních jednání se ale nakonec úředníci neúčastnili a ministerstvo prý klíčovou část zákona připravilo bez ERÚ. Vitásková vyslovila podezření, že se tak stalo za „vydatné pomoci“ regulovaných subjektů a jejich poradenských firem.

Jan Mládek
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Ministerstvo však sdělilo, že o novele 1. července jednali náměstek ministra Pavel Šolc a místopředseda ERÚ Otto Gold. „Došlo k dohodě nad drtivou většinou problematických bodů. Ministerstvo proto nechápe, proč tyto body byly dnes na tiskové konferenci prezentovány v původní, pro ERÚ problematické podobě,“ podivil se mluvčí ministerstva František Kotrba.

Už dříve úřad kritizoval pozměňovací návrhy k zákonu, které navrhoval poslanec Milan Urban (ČSSD). Ten chtěl, aby se stanovení výše poplatků za distribuci elektřiny a plynu nově stalo správním rozhodnutím. Firmy by se tak proti němu mohly odvolat a jít případně ke správnímu soudu. Navíc návrh určoval i to, že regulační úřad by nově řídila kolektivně pětičlenná rada. Vitásková to označila za pokus odstranit ji z funkce a ovládnout ERÚ zájmovými skupinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 3 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...