Ve výstavbě jaderných reaktorů vede Čína. Jaderných zdrojů se nechce vzdát ani Česko

Jádro je napříč světovými regiony důležitým energetickým zdrojem. Po celém světě je téměř 450 provozuschopných jaderných reaktorů, více než jedna pětina v USA. Tahounem ve výstavbě nových zdrojů je ale momentálně Čína. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky přispívá jaderná energie k zajištění bezpečných dodávek elektřiny i v České republice. Na obnovitelné zdroje energií podle něj nelze v současnosti zcela spoléhat. Řekl to v projevu na Evropském jaderném fóru v Bratislavě.

„Především dnes, v době masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie, je potřeba mít k dispozici zdroj, který zajistí stabilní dodávky čisté energie v základním zatížení sítě. Ačkoliv vnímáme přínos rozvoje obnovitelných zdrojů a jejich posilující roli do budoucna, za stávajících podmínek na ně výhradně nelze spoléhat,“ řekl Sobotka.

Podle českého premiéra je jaderná energetika jedním ze základních kamenů české energetické soustavy. Uvedl rovněž, že Česko výhledově počítá s výstavbou dalšího bloku v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín.

15 minut
Brífink Sobotky a Fica při příležitosti 11. Evropského jaderného fóra
Zdroj: ČT24

„Vnímám, že jaderná energie budí vášně. Mrzí mě snahy tyto emoce využít pro nevěcnou diskreditaci jádra. Velmi často je to čirý populismus. Respektuji rozhodnutí zemí, které se rozhodly jádro ve své energetice nevyužívat. Očekávám, že tyto země budou plně respektovat princip svobodné volby energetického mixu,“ řekl Sobotka. 

Jadernou energetiku rozvíjí Čína. Německo či Británie z ní odstupují

Plány na výstavbu dalších jaderných reaktorů ale mají i jiné země. Podle World Nuclear Association (WNA) je většina plánovaných reaktorů v asijském sektoru, což souvisí s hospodářským růstem i razantně se zvyšující poptávkou po energiích. V Číně nyní funguje 36 reaktorů, uvádí data na International Atomic Energy Agency. Podle WNA chce Čína do roku 2020 svou kapacitu zdvojnásobit.

Momentálně Peking staví dalších dvacet reaktorů. V některých zemích jako Vietnam nebo Jordánsko zato chtějí zřídit vůbec první jaderný zdroj, uvádí WNA. Počítají se mezi ně i Spojené arabské emiráty, které už ale čtyři reaktory budují.

Jaderné reaktory v provozu podle regionů
Zdroj: IAEA

Česko a Slovensko se nyní řadí mezí jednatřicet světových zemí, které na svém území provozují alespoň jeden jaderný reaktor.  Největší počet jich stojí ve Spojených státech amerických, kde je v provozu rovných sto reaktorů. Na druhém místě je Francie, která disponuje zdaleka největším počtem jaderných zdrojů ze zemí Evropské unie, a to 58.

Síly jsou v současnosti poměrně vyrovnané mezi Severní Amerikou se 119 reaktory, západní Evropou se 115 a Dálným východem se 110. Naopak minimum reaktorů je v Africe (dva provozované v Jihoafrické republice) a Latinské Americe (dohromady sedm v Argentině, Brazílii a Mexiku).

Vedle Číny pak do jaderné energetiky hodně investuje i Rusko, jež dokončuje sedm reaktorů, nebo Indie, která dokončuje pět reaktorů. Podle WNA se v Rusku plánuje vybudování dalších 25, některé by přitom měly nahradit stávající. Indie pak údajně plánuje zhruba další dvě desítky, přičemž o desítkách dalších se uvažuje.

Trvale odstavené jaderné reaktory podle regionů
Zdroj: IAEA

Naopak Německo nebo Velká Británie zaznamenávají spíš úbytek v oblasti jaderné energetiky. Londýn uzavřel už třicet jaderných reaktorů, skoro polovinu z nich krátce po roce 2000. Na ostrovech tak zůstává v provozu patnáct reaktorů. Ještě výraznější nepoměr vládne v Německu, kde funguje osm reaktorů, zatímco odstavených je 28. Berlín oznámil omezování jaderných zdrojů v souvislosti s tragédií ve Fukušimě s tím, že do roku 2022 chce uzavřít i zbývající.

Trvale odstavené jaderné reaktory podle zemí
Zdroj: IEAE

Některé země přestaly vyrábět energii z jaderných elektráren úplně, například Kazachstán, který svůj jediný reaktor zrušil v roce 1999, Litva, jež své reaktory vypnula v roce 2004 a 2009, nebo Itálie, která poslední ze svých čtyř reaktorů vypnula už v roce 1990. Kazachstán ale podle WNA zvažuje vybudování nového zdroje.

Kladný posudek pro elektrárnu na Slovensku

Slovenský premiér Robert Fico na aktuálním jaderném fóru prohlásil, že kladný posudek v rámci hodnocení vlivů na životní prostředí získal česko-slovenský projekt výstavby nové jaderné elektrárny v západoslovenských Jaslovských Bohunicích.

„Bylo by velkou chybou, pokud bychom zmeškali čas a nepřipravovali dokumenty. Budeme připraveni na období, kdy se výstavba nových zdrojů může stát atraktivní a aktuální. Pokud vznikne příznivé investiční prostředí, tento projekt můžeme kdykoli oživit,“ poznamenal Fico, který je dlouhodobě zastáncem jaderné energie, jež má na Slovensku největší podíl na výrobě elektřiny.

2 minuty
Fico: Budeme připraveni na období, kdy se výstavba nových zdrojů může stát atraktivní
Zdroj: ČT24

Projekt možné výstavby nové atomové elektrárny na Slovensku zastřešuje Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, kterou v roce 2009 založilo Slovensko spolu s českým koncernem ČEZ. Od té doby došlo na trzích k výraznému poklesu cen elektřiny. Význam jaderné energie na Slovensku stoupne po dokončení dvou rozestavěných bloků v jaderné elektrárně Mochovce, kterou vlastní největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne. Dostavba se proti původním plánům ovšem prodražuje a zpožďuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 8 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...