Vatikánská banka už je čistá jako slovo boží

Řím - Vatikánská banka pokračuje v transformaci a omezování pochybných obchodů. V posledních letech ji totiž zavedly do několika skandálů včetně obvinění z praní peněz neapolské mafie. Banka proto během ozdravného procesu zrušila na 3 000 klientských účtů a podniká další kroky k větší transparentnosti. Proces má dokončit nově pověřený prezident Jean-Baptiste de Franssu.

Institut náboženských záležitostí, jak se finanční dům oficiálně jmenuje, loni vydělal necelé tři miliony eur, tedy zhruba 80 milionů korun. Přitom ještě o rok dřív to byly skoro 2,5 miliardy korun. Za poklesem stojí kromě vyškrtání pochybných klientů i výrazné náklady na externí auditorské firmy. 

kardinál George Pell, prefekt Ekonomického sekretariátu Vatikánu

„Naší ambicí je mít klasické finanční řízení banky - a skončit s neprůhlednou pavučinou, ze které čas od času vypadne nějaký skandál.“

Bance teď zbylo zhruba 15 500 klientů. Jsou to akreditovaní diplomaté a zaměstnanci Vatikánu, preláti nebo členové řeholních řádů. Právě pro jejich financování byla banka v roce 1942 založena. A ke svému původnímu účelu by se teď měla zase vrátit. 

„Došetřili jsme informace k jednomu každému klientovi, se kterým teď máme smlouvu. A prošli jsme i všechny operace ze zrušených účtů. Všechno je čisté jako pravda boží a splňuje pravidla běžných bankovních institucí. Každý rok dáme celou výroční zprávu na internet,“ vysvětluje odcházející prezident vatikánské banky Ernst von Freyberg. 

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: Transformace vatikánské banky
Zdroj: ČT24

Opravdu čistá?

Podle analytiků ale zatím ani dvojí výměna vedení za dva roky banku nevyčistila a nový šéf musí v reformách pokračovat. „Spíš než že Vatikán banku vyčistil, si zatím jen myslí, že to udělal. Podle mě samotného papeže a vatikánskou elitu překvapil skutečný stav věcí. Reforma se určitě pohnula, máme nějaké sliby, ale jaký je současný stav, to si musíme pořád jen domýšlet,“ míní nezávislý novinář Massimo Franco. 

Na závazky banky vůči svatému stolci restrukturalizace nemá vliv. Loni dodala na charitu a evangelické aktivity papeže 54 milionů eur, tedy stejně jako rok předtím. Podle jeho bankéřů navíc letošní účetní bilance bude výrazně lepší. Jen za první pololetí prý čistý zisk dosáhl necelých 60 milionů eur, v přepočtu přes 1,6 miliardy korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 4 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 5 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...