Vatikánská banka už je čistá jako slovo boží

Řím - Vatikánská banka pokračuje v transformaci a omezování pochybných obchodů. V posledních letech ji totiž zavedly do několika skandálů včetně obvinění z praní peněz neapolské mafie. Banka proto během ozdravného procesu zrušila na 3 000 klientských účtů a podniká další kroky k větší transparentnosti. Proces má dokončit nově pověřený prezident Jean-Baptiste de Franssu.

Institut náboženských záležitostí, jak se finanční dům oficiálně jmenuje, loni vydělal necelé tři miliony eur, tedy zhruba 80 milionů korun. Přitom ještě o rok dřív to byly skoro 2,5 miliardy korun. Za poklesem stojí kromě vyškrtání pochybných klientů i výrazné náklady na externí auditorské firmy. 

kardinál George Pell, prefekt Ekonomického sekretariátu Vatikánu

„Naší ambicí je mít klasické finanční řízení banky - a skončit s neprůhlednou pavučinou, ze které čas od času vypadne nějaký skandál.“

Bance teď zbylo zhruba 15 500 klientů. Jsou to akreditovaní diplomaté a zaměstnanci Vatikánu, preláti nebo členové řeholních řádů. Právě pro jejich financování byla banka v roce 1942 založena. A ke svému původnímu účelu by se teď měla zase vrátit. 

„Došetřili jsme informace k jednomu každému klientovi, se kterým teď máme smlouvu. A prošli jsme i všechny operace ze zrušených účtů. Všechno je čisté jako pravda boží a splňuje pravidla běžných bankovních institucí. Každý rok dáme celou výroční zprávu na internet,“ vysvětluje odcházející prezident vatikánské banky Ernst von Freyberg. 

2 minuty
Ekonomika ČT24: Transformace vatikánské banky
Zdroj: ČT24

Opravdu čistá?

Podle analytiků ale zatím ani dvojí výměna vedení za dva roky banku nevyčistila a nový šéf musí v reformách pokračovat. „Spíš než že Vatikán banku vyčistil, si zatím jen myslí, že to udělal. Podle mě samotného papeže a vatikánskou elitu překvapil skutečný stav věcí. Reforma se určitě pohnula, máme nějaké sliby, ale jaký je současný stav, to si musíme pořád jen domýšlet,“ míní nezávislý novinář Massimo Franco. 

Na závazky banky vůči svatému stolci restrukturalizace nemá vliv. Loni dodala na charitu a evangelické aktivity papeže 54 milionů eur, tedy stejně jako rok předtím. Podle jeho bankéřů navíc letošní účetní bilance bude výrazně lepší. Jen za první pololetí prý čistý zisk dosáhl necelých 60 milionů eur, v přepočtu přes 1,6 miliardy korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kupka chce, aby se na železnici stavělo levněji, přizval proto španělské firmy

Česko podle serveru Zdopravy.cz staví úsek vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem za vyšší cenu a uzpůsobený na nižší rychlost než jinde v Evropě. Snížení ceny si ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje od projektů PPP, které podle něj do tuzemska přivedou zahraniční kapitál i další nabídky. To dle něj povede k tomu, že se české firmy o zakázky „poperou v ostřejší konkurenci“. V Interview ČT24 Kupka řekl, že kvůli tomu do Česka přizval španělské firmy, aby mohly nastavit vlastní cenovou hladinu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Důvěra v českou ekonomiku roste

Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu stoupla oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu. Podle některých analytiků ale nálady podnikatelů a spotřebitelů ovlivňuje hrozba uvalení amerických cel na dovozy z Evropské unie.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
25. 5. 2025Aktualizováno25. 5. 2025

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025
Načítání...