Atény - Řecký ministr financí Janis Varufakis nevylučuje předčasné volby, pokud eurozóna nepřijme další plán Atén na restrukturalizaci dluhu a investic. Kabinet premiéra Alexise Tsiprase založil svoji politiku z velké části na odmítnutí podmínek finanční pomoci, při jednání o jejím prodloužení ale musel dělat ústupky. V únoru uzavřel s mezinárodními věřiteli prozatímní dohodu, podle níž má do konce dubna specifikovat, jaké reformy hodlá provést výměnou za další finanční pomoc. Brusel nechce odchod země z měnové unie připustit, podle místopředsedy Evropské komise jsou ale nové řecké návrhy nedostatečné.
Pokud by Brusel řecké návrhy ve finále odmítl, mohlo by to podle Varufakise znamenat problémy. „Jak ale říká můj premiér: nejsme ke svým křeslům přilepení. Můžeme se vrátit k volbám, můžeme vypsat referendum,“ řekl ministr Varufakis v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera.
Řecké ministerstvo financí později upozornilo, že Varufakis reagoval na hypotetickou otázku, a že jakékoli referendum by se týkalo reforem a fiskální politiky, a nikoliv setrvání Řecka v eurozóně, jak prý naznačil italský list. Většina Řeků by podle agentury Reuters chtěla zůstat v eurozóně, ale současně podporuje tvrdý postoj své vlády při jednání s věřiteli.
Varufakis si v rozhovoru rovněž postěžoval, že zatím neobdržel žádnou reakci na svůj návrh spojit splácení řeckých dluhů s vývojem ekonomiky. „Rád bych, aby Evropa pochopila, že tato cesta by znamenala splácení více peněz, ne méně,“ uvedl.
Ministr zopakoval, že Řecko nepotřebuje třetí záchranný program. Kritizoval rovněž Evropskou centrální banku (ECB) za to, že Řecku nechce zvýšit limit pro emise krátkodobých dluhopisů. Prohlásil také, že ECB by měla zahrnout Řecko do chystaných nákupů vládních dluhopisů hned od začátku, a ne až v létě, jak nyní plánuje. ECB tento týden oznámila, že nákupy dluhopisů, kterými chce podpořit ekonomiku a odvrátit deflaci, zahájí v pondělí.
Podle místopředsedy EK jsou řecké návrhy nedostatečné
V pondělí budou ministři financí eurozóny jednat o dopisu s návrhy reforem, který Atény zaslaly do Bruselu tento týden. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis přitom v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung označil nejnovější návrhy Řecka za nedostatečné s tím, že dopis obsahuje pouze všeobecné informace o záměrech řecké vlády. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem uvedl, že tento nástin plánovaných kroků bude užitečný při specifikaci reformních opatření.
Dombrovskis podle listu nepředpokládá, že euroskupina na pondělním jednání učiní nějaké rozhodnutí. Upozorňuje rovněž, že Řecko může získat další peníze pouze v případě splnění podmínek záchranného programu. „Vláda v Aténách tento problém zjevně chápe jinak než my. Musíme neustále opakovat, že pokud má být program úspěšně dokončen, musí vláda splnit podmínky,“ prohlásil místopředseda EK.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Výměnou za úvěrovou pomoc muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.
Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, nová levicová vláda se ale dohodla s eurozónou na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Pokud Řecko program úspěšně dokončí, obdrží od mezinárodních věřitelů zbývajících 7,2 miliardy eur.
