Praha – Ukazuje se, že varování před zadušením české ekonomiky se nenaplnily. Čtvrt roku po startu umělého oslabování koruny to tvrdí guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Opatření podle něho pozvolna plní svou úlohu – česká ekonomika začíná opět získávat poptávky a zejména vývoz je konkurenceschopnější. Inflace ale znamená zdražování cen a spotřebitelé, kteří mají hluboko do kapsy, z toho vůbec nadšení nejsou. Koncové ceny se sice zdraží, podle Singera je to ale lepší varianta, než kvůli deflaci přijít jako zaměstnanec o práci.
Významnější výsledky devizové intervence přitom byly na výsledcích ČNB patrné už v polovině ledna. Tehdy vyšlo najevo, že tuzemská centrální banka uzavřela loňské hospodaření se ziskem 73,2 miliardy korun. Přitom ještě v roce 2012 její zisk činil pouhé 2,9 miliardy. První reálné dopady intervencí do české ekonomiky přitom banka očekávala právě během února či března. „Co se týče dopadů do reálné ekonomiky, pracovních míst, HDP… Tam si myslím, že okamžik hodnocení přijde až ve druhé polovině příštího roku,“ zmiňuje Singer.
Miroslav Singer, guvernér ČNB:
"Tvrdili jsme, že tento rok neuvidíme dramatický pokles nezaměstnanosti. Nicméně ve druhé polovině roku bychom měli v zaměstnaneckém sektoru po nuceném zkracování úvazků opět vidět návrat na klasickou osmihodinovou pracovní dobu. Ta vlastní zaměstnanost se projeví až v časovém horizontu jednoho až dvou roků."
Pakliže by se centrální banka k listopadovému kroku neodhodlala, podle Singera by v tuto chvíli už zasáhnout musela. „Kdyby kurz začal posilovat někam ke 24 korunám, byl by to dramatický šok do konkurenční schopnosti. Byli bychom pod oprávněným tlakem, ať děláme něco se situací, kdy ceny výrobců klesají, spotřebitelské ceny klesají, ceny služeb klesají, koruna posiluje. Zakázky, které přinesl konec roku, by se začaly ztrácet,“ dodal Singer.
Řada ekonomů ale kroky ČNB kritizovala. Proti byl například prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. „Nemyslím, že je nějaká šance tu ekonomiku takovýmhle krátkodobým opatřením podpořit. To bohužel není,“ zmínil exprezident.
Někteří dokonce tvrdili, že před Českem sice stálo riziko deflace, ale v takové podobě, která by ekonomice neuškodila. S tím ale Singer nesouhlasí. „Taková 'zdravá' deflace je spojená s velkým technologickým rozvojem a růstem produktivity práce, kdy rostou investice. U nás naopak investice dlouhodobě klesaly, stejně tak produktivita práce,“ uvedl guvernér.
„Dlouho jsme varovali, odezva nulová“
Šéf ČNB také zmínil, že jeho instituce před nebezpečím přílišného poklesu cen důrazně varovala a předem avizovala možný zákrok. Podle Singerových slov prý ČNB „nebyla brána vážně“. „Málokdo byl připraven na to, že učiníte to, co jsme říkali. My jsme to opravdu tvrdili, ale odezva přišla nulová,“ uvedl guvernér. ČNB se v listopadu odhodlala k umělému snížení kurzu poprvé od roku 2002.
Už nyní se ale změna měnové politiky začíná projevovat na cenách. V lednu citelně zdražilo dovážené zboží, například potraviny o 4 procenta. Největší podíl na tom nese uměle oslabená koruna. Nebýt zásahu centrální banky z loňského listopadu, ceny by podle statistiků nejspíše naopak klesly.
A které zboží z dovozu za poslední týdny zdražilo nejvíce? Podle analytiků jde hlavně o stroje a dopravní prostředky, což se nutně promítá také do nejrůznějších služeb. Připlatíme se více například v restauracích zejména kvůli zdraženému vybavení do kuchyně. Prodraží se ale i rozvoz zboží. Také benzín je totiž z dovozu, a tak se na něm slabá koruna částečně také podepsala. Naopak dobrá zpráva je to pro vývozce, kteří díky tomu za svoje výrobky dostanou za hranicemi víc.
Podle statistiků má přitom česká ekonomika „hubené období“ za sebou a odlepila se z recese. HDP totiž ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku podle ČSÚ mezičtvrtletně stouplo o procento a šest desetin a meziročně o 8 desetin procenta. Analytici také dávají velikou naději, že letošní růst HDP překročí hned 2 procenta, čemuž má přispět oživení v Evropě a právě devizová intervence České národní banky.
ČNB přistoupila loni na podzim k devizovým intervencím, koruna vůči euru oslabila zhruba o sedm procent. Cílem bylo odvrátit hrozbu deflace, tedy poklesu spotřebitelských cen.
