Úroda chmele letos přesáhne 6000 tun, panují obavy kvůli mědi

Nahrávám video
Úroda chmele letos přesáhne 6000 tun, panují obavy kvůli mědi
Zdroj: ČT24

Letošní sklizeň chmele v Česku bude podle odhadů minimálně 6000 tun. To je proti loňsku o čtvrtinu více, rok se tedy podle pěstitelů poměrně vyvedl. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele v České republice Luboš Hejda. Do budoucna se pěstitelé obávají nařízení Evropské komise, které zamezuje používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů používaných k hubení hub.

Od roku 2018 by měli používat maximálně čtyři kilogramy čisté mědi na hektar chmelnice. To je na zamezení houbových chorob podle Hejdy málo. „Pokud by u nás platilo toto nařízení již v letošním roce, znamenalo by to konec pěstování chmele v České republice,“ uvedl.

Letošní rok byl podle pěstitelů plný výkyvů. Na přelomu května a června zničily kroupy zhruba 150 hektarů chmelnic. Na přelomu července a srpna spadlo kvůli bouřkám se silným větrem na Moravě 23 hektarů chmelnic. „Desítky dalších štoků popadaly a musely být znovu zavěšeny,“ dodal Hejda.

Chmel se letos pěstoval na 4775 hektarech, meziročně byla plocha o 153 hektarů vyšší. Plocha chmelnic roste třetím rokem za sebou, na minimu byla v roce 2013. Největší podíl má odrůda Žatecký poloraný červeňák, která je sklízená ze zhruba 88 procent plochy. Chmelaři podle Hejdy řeší problém s pracovníky, kterých není dostatek. Snaží se přijímat zájemce například z Ukrajiny.

Loňský rok byl kvůli extrémnímu suchu a teplu pro pěstitele chmele zřejmě dosud nejhorší, sklidili jen 4800 tun. „Za poslední čtyři roky jsme měli tři špatné sklizně,“ dodal prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavel Šponer. Podle něj se konečně letos podaří uspokojit zahraniční zákazníky. „Pokud letos bude sklizeň na horní hranici, tak by mohlo zbýt i na tzv. volný trh,“ řekl prezident. Naprostá většina úrody je dlouhodobě nasmlouvaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 18 mminutami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 14 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 15 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
včera v 08:33

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
19. 3. 2026Aktualizovánovčera v 01:53
Načítání...