Bratislava/Moskva – Slovensko a Ukrajina dnes v Bratislavě podepsaly memorandum o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu. Kyjev tak sníží svou energetickou závislost na Rusku. Moskva nicméně varuje Kyjev před dalšími ekonomickými dopady krize. Prezident Putin upozornil, že pokud Ukrajina zastaví zbrojní spolupráci s Ruskem, ukrajinský zbrojní průmysl se z toho už nevzpamatuje.
„V ukrajinském zbrojním průmyslu přerušení kontaktů s ruskými partnery povede ke katastrofě. Jediným kupcem ukrajinské výzbroje jsou ruské ozbrojené síly. My to přežijeme a půjdeme dál. Naši partneři to ale nedokážou,“ varoval dnes Putin. Rusko prý dokáže nahradit ztráty z případného zastavení zbrojní spolupráce s Ukrajinou během půldruhého až 2,5 roku.
Rusko už od sovětské éry spolupracuje s ukrajinskými podniky při výrobě raketové a letecké techniky, plavidel a těžkých zbraní. Putin prý ale stále doufá, že k nejhoršímu scénáři, jímž by bylo úplné přerušení kooperace, nedojde.
Ukrajina splatí část dluhu za plyn, když Gazprom sníží ceny
Jenže situace mezi Ruskem a Ukrajinou je napjatá i kvůli plynu. Ukrajina dluží ruskému Gazpromu za dodávky plynu 2,2 miliardy dolarů. Gazprom navíc tento měsíc naúčtoval ukrajinskému Naftogazu částku 11,4 miliardy dolarů (226 miliard Kč) za to, že loni neodebral nasmlouvané dodávky.
Kyjev dnes ale oznámil, že zaplatí první část dluhu (2,2 miliardy), pokud Gazprom vrátí cenu na původně dohodnutou úroveň 268 dolarů za tisíc kubíků. Gazprom totiž na počátku dubna ohlásil zvýšení ceny plynu nejprve o 44 procent na 385,50 dolaru a o dva dny později Moskva zavedla vývozní clo, čímž cena vystoupila na 485 dolarů. Ruská strana má na odpověď na návrh Kyjeva 30 dní.
-
Ukrajina ročně spotřebuje 55 miliard kubických metrů plynu, z toho více než polovinu dostává z Ruska.
Kyjev zvažuje, jak snížit závislost na dodávkách z Ruska. Dohodl se proto dnes s Bratislavou na zpětných dodávkách na Ukrajinu.
Slovenský přepravce zemního plynu Eustream a ukrajinská společnost Ukrtransgaz v Bratislavě podepsaly memorandum. V první fázi by Ukrajina mohla odebírat ze Slovenska v přepočtu tři miliardy metrů krychlových plynu ročně, a to už letos na podzim. Po dalších úpravách plynovodu, které potrvají tři až čtyři měsíce, se počítá s navýšením jeho kapacity na osm až devět miliard metrů krychlových.
Robert Fico, slovenský premiér:
„Je to rozhodnutí, které je z politického, právního, ekonomického a finančního hlediska nejlepším rozhodnutím.“
Dohoda nicméně počítá s transportem plynu přes plynovod s menší kapacitou. Ukrajina tak získá přes Slovensko méně plynu, než původně předpokládala. Kyjev dříve počítal s využitím existujícího tranzitního plynovodu, kterým proudí ruský plyn do západní Evropy; toto řešení by si podle Bratislavy i Evropské komise ale vyžádalo souhlas Moskvy.
