Ukrajina na pokraji bankrotu: návrh Kyjeva není pro věřitele přijatelný

Ukrajina se ocitla na pokraji bankrotu. Pokud se v nejbližších dnech nedohodne s věřiteli, nebude na podzim schopná splácet. Nový návrh Kyjeva na restrukturalizaci státního dluhu přitom není pro zahraniční soukromé věřitele přijatelný.

Nejnovější návrh Kyjeva na restrukturalizaci státního dluhu není pro zahraniční soukromé věřitele přijatelný. Agentuře Reuters to ve středu řekl zdroj informovaný o vyjednávání. Zástupci soukromých držitelů ukrajinských dluhopisů se údajně nezúčastní čtvrteční schůzky, kde se mělo o nabídce jednat.

Ukrajinské ministerstvo financí poslalo v úterý skupině největších soukromých věřitelů nový návrh na restrukturalizaci dluhu. Investory zároveň pozvalo na čtvrteční schůzku k „rozhodujícímu“ jednání. Ve středu ministerstvo sdělilo, že je ochotno odložit schůzku s věřiteli na počátek příštího týdne, bude to prý ale „poslední možnost“ k uzavření dohody.

„Nedosažení dohody počátkem příštího týdne by Ukrajinu přimělo přistoupit k alternativním možnostem ve financování programu dohodnutého s Mezinárodním měnovým fondem,“ uvedla ministerstvo.

Jednáme a doufáme

Ukrajina vede od jara jednání o restrukturalizaci dluhu v celkovém objemu 23 miliard dolarů, tedy zhruba 567 miliard korun. Jednání se kvůli rozdílným postojům táhnou již déle než čtyři měsíce. Zatímco Kyjev chce, aby věřitelé přistoupili na snížení jistiny svých dluhopisů, ti odpis hodnoty dluhů odmítají a navrhují jen prodloužení jejich splatnosti.

Nahrávám video

„Není rozpor v tom, že by věřitelé nesouhlasili. Je to dlouhé a náročné jednání o podmínkách odpuštění, tedy kolik se odepíše, zda se to udělá formou snížení úroků, prodloužení splatnosti nebo odepsáním jistiny,“ tvrdí poradce ukrajinské vlády a bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš.

„Stále jednáme a doufáme v úspěch našich návrhů. Víc v danou chvíli nemůžu říct,“ uvedla mluvčí ukrajinské ministryně financí.

Věřitelé ve svých nejnovějších návrzích počítali podle Reuters se snížením hodnoty dluhopisů o pět procent, což by znamenalo zmírnění jejich dosavadního odporu vůči odpisu jistiny. Kyjev dosud trval na snížení jistiny o 40 procent a není známo, zda svůj původní požadavek v nejnovějším návrhu upravil.

Odhad státního dluhu Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ukrajina se následkem špatného hospodaření a války na východě země pohybuje na pokraji státního bankrotu. Restrukturalizací dluhu státu a státních organizací chce vláda v Kyjevě ušetřit do roku 2018 více než 15 miliard dolarů. V roce 2013 tvořil ukrajinský státní dluh 40 procent HDP, loni už vyskočil na 70 procent a letos se může podle expertů dostat až na 135 procent.

Umírající gigant

Krize vážně poškodila ukrajinský průmysl. Kyjevský letecký závod Antonov patřil kdysi ke chloubám ukrajinské ekonomiky. Nyní se mu přezdívá umírající gigant. Továrna zoufale potřebuje investice, ve státní pokladně ale chybí peníze.

V sázce nejsou jen rozpočet a státní firmy. Nespokojení jsou také samotní ukrajinští občané. Propady hřivny a protesty před Národní bankou už sice ustaly, situace je však pořád velmi napjatá. „Za poslední rok a půl přišla většina Ukrajinců reálně o třetinu až dvě třetiny svých příjmů," říká analytik Volodymyr Fesenko.

MMF ukrajinskou vládu podpořil

Potřebná restrukturalizace je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard dolarů (985 miliard Kč), na němž se země dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).

MMF ukrajinskou vládu hlasitě podpořil, když domácí reformy označil za „mimořádně pozitivní“. V úterý Ukrajina od MMF obdržela druhou část úvěrové pomoci v objemu 1,7 miliardy dolarů (42 miliard korun).

Aktuální finanční pomoc fond schválil po dokončení první revize úvěrového programu. V rámci programu má během čtyř let dostat Kyjev od MMF přibližně 17,5 miliardy dolarů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 3 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 8 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 17 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...