Německá vláda schválila návrh zákona, který stanoví harmonogram útlumu uhelné energetiky. Začne se letos, zcela využívat energii z uhlí spolková republika přestane nejpozději v roce 2038. Návrh zákona ještě musí projít parlamentem, což by ale neměl být problém. Mělo by se tak stát v polovině roku.
Uhlí v Německu dohoří nejpozději v roce 2038, rozhodla tamní vláda
Návrh stanoví přesné termíny, kdy se odpojí bloky jednotlivých hnědouhelných elektráren a kdy se ukončí těžba ve zbývajících hnědouhelných dolech. Německo je dnes největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 23 procenty.
Za předčasné uzavírání hnědouhelných elektráren a dolů dostanou firmy odškodnění v celkové výši 4,35 miliardy eur (110 miliard korun). Část z těchto prostředků obdrží i české firmy Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a PPF Investments, které do této oblasti investovaly.
S dalšími 40 miliardami eur (přes bilion korun) se počítá na podporu spolkových zemí Braniborska, Saska, Saska-Anhaltska a Severního Porýní-Vestfálska, na které útlum těžby nejvíce dopadne.
Události: Spor o plán útlumu uhlí (zdroj: ČT24)
Zatímco ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) plán považuje za průlom v oblasti ochrany klimatu, organizace na ochranu životního prostředí mají ústup od uhlí za příliš pomalý. Německo by podle nich s uhlím mělo skončit už v roce 2030. Dnes schválený návrh počítá s tím, že se tak v případě příznivého vývoje nemusí stát až v roce 2038, ale už o tři roky dříve.
Úbytek energie z uhlí a jádra, s nímž Německo skončí už v roce 2022, chce v příštích letech země nahradit především zvýšením množství energie z obnovitelných zdrojů. Její podíl na energetickém mixu loni činil 42,6 procenta a do roku 2030 má stoupnout na 65 procent.
Emise skleníkových plynů mají v roce 2030 být o 55 procent nižší než v roce 1990. Do konce loňského roku klesly o 35 procent.