Tůma: Teď nemá smysl stanovovat termín pro euro

Praha – České veřejné finance jsou v tak špatném stavu, že nemá smysl stanovovat jakýkoli termín pro přijetí eura. Na Žofínském fóru to řekl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Podle původního plánu se měla vláda vyjádřit k přijetí společné evropské měny 1. listopadu, kvůli hospodářské krizi od toho ale ustoupila.

„Situace ve veřejných financích se zhoršila natolik, že jakékoli úvahy o stanovení data přijetí eura jsou v daném okamžiku mimo realitu, protože politické autority nejsou ani schopny říci, jak rychle a jakým způsobem budou konsolidovat veřejné finance, což jak víme, je podmínka nezbytná pro jakékoli úvahy o stanovení data,“ řekl dnes Tůma.

Podle Tůmy by měla otázku k přijetí eura začít řešit až nová vláda a Parlament vzešlý z voleb, které se budou konat příští rok. „I současný ministr financí je skeptický ke splnění konvergenčních kritérií Českou republikou do roku 2012 nebo 2013,“ řekl dnes Tůma.

16 minut
Zdeněk Tůma o přijetí eura
Zdroj: ČT24

Očekává se, že rozpočtový schodek letos kvůli hospodářské krizi přesáhne šest procent HDP. Analytici tvrdí, že struktura rozpočtu, hlavně vysoké sociální výdaje, je v delším období neudržitelná.

Slováci si euro pochvalují 

Zatímco v České republice je zavedení eura v nedohlednu, na Slovensku oslaví v lednu společná evropská měna první výročí. Slovenští ekonomové se přitom shodují, euro prý tamnímu hospodářství prospělo. Měna se ustálila a nekolísá. Roste také obchod v eurozóně. K poklesu nezaměstnanosti nebo růstu platů sice nedošlo, podle expertů je ale na vině krize. Po jejím odeznění výhody eura rychle převáží. „Slovensko je velmi malá otevřená ekonomika, takže ukotvení takovéto ekonomiky v rámci silné měnové zóny jí přináší určitě posílení stability,“ míní bývalý zmocněnec slovenské vlády pro zavedení eura Igor Barát.

Slovensko je zároveň první zemí eurozóny, kde podpora eura roste i po jeho zavedení. V současnosti je se zavedením eura spokojeno zhruba osmdesát procent Slováků.

Zkušenosti ze zavedením eura na Slovensku jsou pro Českou republiku už vzhledem k blízkosti trhu klíčové. Rada slovenských odborníků přitom zní zdánlivě prostě – nejdůležitější je jasná shoda mezi politickými stranami.

Slovenské euro
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...